Krize zapomenuta. Investoři a spekulanti se předhánějí v ochotě půjčovat řecké vládě
Aténská vláda si může jít na finanční trhy pro nejlacinější půjčku od machinací se statistikami v roce 2009.
Investoři a spekulanti zapomínají na řeckou dluhovou krizi a předhánějí se v ochotě, jak lacino půjčit vládě v Aténách. Součástí toho je takřka hon na řecké státní bondy, které podle dluhopisového indexu agentury Bloomberg jen za poslední rok podražily o 28 procent.
Takřka obsesivní zájem o řecký dluh vedl k masivnímu propadu úroků, které investoři za své peníze požadují. Řecko je tak schopné si půjčit za roční úrok 2,9 procenta, tedy nejlaciněji od podzimu roku 2009, kdy se provalilo fixlování země ohledně hospodaření státních financí.
„Pokles výnosů řeckých státních dluhopisů je reakcí na pozitivní postoj hlavních věřitelů, jimiž jsou země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Tomu nahrávají příznivé údaje o řeckých veřejných financích. Konečně navíc vychází aritmetika dlouhodobé fiskální udržitelnosti, aniž by se musely znásilňovat předpoklady o vývoji řecké ekonomiky,“ říká hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Atény si tak půjčují například třikrát levněji než Brazílie a o třetinu levněji než Island. Hlad po řeckých dluhopisech je ale přehnaný. „Úroky z řeckého dluhu padly nerealisticky nízko a neodpovídají dlouhodobému riziku pro investory, že dluhopisy nebudou splaceny v plné výši,“ upozorňuje na možnou bublinu analytik BH Securities Martin Vlček.
Dluhopisovému trhu ostatně nedokáže sekundovat ten akciový, aténská burza sice letos o pětinu posílila, oproti situaci před dluhovou krizí jsou ale ceny akcií ani ne třetinové. Speciálním případem jsou banky, akcie čtyřky největších finančních domů v zemi jsou maximálně na několika procentech svých kurzů z podzimu 2009.