Na termínovaných vkladech už leží téměř 80 miliard, patnáctkrát více než loni

Vedle spořicích účtů se začínají na výsluní drát i termínované vklady, které se v době nízkých sazeb dlouho držely v ústraní. „Nepřesvědčivé výkony kapitálových trhů od začátku roku a vysoká inflace nutí lidi, aby své prostředky ukládali konzervativněji. Lidé začali svoje prostředky přesouvat především do termínovaných vkladů, které se obecně nacházejí blíž k hlavní úrokové sazbě určované ČNB než spořicí účty,“ uvádí Filip Louženský, analytik investiční platformy Portu.

Data systému ARAD (ČNB) hovoří jasně – od poloviny minulého roku se zvyšuje objem vkladů s dohodnutou dobou splatnosti, tedy primárně termínovaných vkladů nebo jejich ekvivalentů. V červenci 2021 bylo takto uloženo 5,1 miliardy korun, ale nejnovější data z února 2022 ukazují, že ve formě termínovaných vkladů už bylo vázáno přes 78 miliard korun. To je zvýšení na patnáctinásobek.

„Tím, že nehrozí brzké snížení sazeb, lze předpokládat, že zájem se bude nadále zvyšovat. Na tento fakt ostatně již začínají banky reagovat a postupně posouvají termínované vklady do čela svých produktových nabídek,“ doplňuje Michal Skalický, který má v projektu Partners Banky na starosti denní bankovnictví a vývoj depozitních produktů.

Zároveň je pak podle stejných dat patrné, že mírně klesl objem jednodenních vkladů – tedy běžných a spořicích účtů, i když jen nepatrně. „Lze ale pouze spekulovat, zda tyto úspory aktuálně klesají kvůli tomu, že se lidé chopili investování, protože chtějí hodnotu svého majetku udržet, nebo jednoduše zvýšené náklady způsobené inflací ,zajídají‘ svými úsporami. Nejpravděpodobnější je kombinace obou faktorů,“ míní Skalický.

Jaký úrok dostanete na termínovaném vkladu?

Spořicí účty stále ve velké oblibě

Alespoň jeden spořicí účet má vedle běžného účtu dle nedávného průzkumu Expobank dokonce 61 procent Čechů starších 26 let. S eskalací situace na trhu pak atraktivita spořicích účtů v očích klientů ještě stoupá. „Zájem o spořicí účty je rozhodně stále výrazný. Dokonce bych řekl násobně větší než obvykle,“ potvrzuje Jiří Ušjak, konzultant společnosti 4fin.

Nečekaně sexy procenta. Banky přidaly střádalům na úrocích, i tak na lidech vydělají

Finance a bankovnictví

Banky zájem o spoření tohoto typu přiživují navyšováním sazeb. Aktuální je to třeba pro Air Bank, Monetu či pro Fio banku. První uvedená zvýší sazbu od pátku 13. května. U vkladů do 250 tisíc korun budou moci klienti nově získat bonusovou sazbu 3,5 procenta ročně. U Monety dostanou klienti na spořicích účtech na úspory do jednoho milionu korun 3,3 procenta ročně, na termínovaných vkladech se sazby nově pohybují od 3,6 procenta do 4,3 procenta ročně v závislosti na délce termínovaného vkladu. U Fio konta se částka do 200 tisíc korun nyní úročí sazbou čtyři procenta ročně. Na Fio spořicím účtu pak klienti dostanou úrok tři procenta ročně bez omezení výše vkladu (více k aktuálním sazbám u spořicích účtů v tabulce níže).

Aktuální sazby na spořicích účtech

Jak se počítá inflace?

Jak se počítá inflace a najdete ve spotřebním koši • Zdroj: Videohub

Na druhou stranu spořicími produkty není možné inflaci pokořit, v potaz připadá pouze její zpomalení. „To platí jak při nízkých sazbách, tak bohužel i při těch vysokých. Očekávaná průměrná inflace pro letošní rok sahá přes 12 procent, přičemž sazby na spořicích účtech se v průměru pohybují kolem tří procent. Ani nejlepší sazby na trhu, aktuálně kulminující kolem čtyř procent, klienty rozhodně nespasí a nejefektivnějším nástrojem pro boj s inflací tak opět zůstávají investice,“ nabádá Skalický.

Příležitost pro menší banky

Vyšší sazby jsou cestou ke klientům, přetrvává však obvyklý stav – kdy se „velké ryby“ drží zpátky a malé finanční domy se snaží upoutat zákazníky – nabízejí relativně slušné úroky jak na termínovaných vkladech, tak na spořicích účtech.

„Velké bankovní domy na zvyšování sazeb reagují v případě vkladových produktů pomalu a neochotně, protože zákazníky přilákat nepotřebují. Ve výsledku tak na svých nízkých sazbách vydělávají, protože když jim střadatel poskytne své peníze a banka je dál využívá například ve formě půjček jiným lidem, celý rozdíl mezi bankovní sazbou a hlavní úrokovou sazbou připadne bance,“ uzavírá Filip Louženský.

Finta proti stagflaci už ztrácí na síle, na úroky dvacet procent pomalu zapomeňte

Kryptoměny