Svěřenských fondů nezadržitelně přibývá. Zatímco na konci loňského června, kdy začala platit povinnost zápisu těchto fondů do nového rejstříku, jich bylo jen 540, teď jich je 1402. Oblíbili si je zejména movití lidé, kteří tak řeší nástupnictví rodinného majetku. Ze známých jmen naposledy vložil majetek do svěřenského fondu miliardář Karel Janeček. V přištích týdnech se k němu přidá senátor za Soukromníky Ivo Valenta.
Počet svěřenských fondů má navíc kam růst, myslí si Filip Soukup, jednatel společnosti Norfolk Asset Management, která se zakládáním a správou svěřenských fondů zabývá. Oproti zemím, jako je například Nový Zéland, je jich totiž stále několikanásobně méně. Podle Jamese Turnbulla z Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů by jich v Česku ke konci roku mohlo být už pět tisíc.
Skutečných fondů je sto
Petr Laštovka ze společnosti Emun Partners, který spravuje například Janečkův Trust 21, se ale domnívá, že počet reálných svěřenských fondů je mnohem nižší. „Většina nových fondů je spíše jen zkouškou, kam si vkladatel vloží auto nebo třeba chalupu. Těch skutečných svěřenských fondů s reálným majetkem je zhruba stovka,“ míní Laštovka. Podle něho se totiž profesionální svěřenský fond vyplatí až v případě, kdy se do něj vloží majetek v hodnotě nejméně 150 milionů korun, ideálně vyšší než půl miliardy korun.
Mimo dědické řízení
Nejčastěji svěřenské fondy slouží k řešení dědictví. Pomáhají zajistit, že se potomci budou rozvíjet nezávisle na rozsáhlém majetku rodičů a budou soběstační. Výhodou je, že u svěrenských fondů lze nastavit podporu beneficientům podle vlastních požadavků. „Majetek, který je součástí fondu, už nemůže být předmětem dědického řízení a nepodléhá tak všem jeho pravidlům,“ vysvětluje Laštovka s tím, že majetek z fondu lze použít například na hrazení náročné operace nebo třeba prestižní vysoké školy.
Druhým nejčastějším motivem podle expertů bývá ochrana majetku před vnějšími vlivy. Využívání tohoto nástroje totiž může výrazně snížit rizika vyplývající z podnikání.
„Aby však byl svěřenský fond proti vnějším ekonomickým rizikům účinný, musí být založen jako prevence a majetek do něj musí být vložen v době, než dojde k pohledávce nebo závazku, na základě kterého by věřitelé uplatňovali svá práva,“ upozorňuje Eva Hrušková ze společnosti Svěřenské fondy a trusty.
Andrej Babiš (AB private trust I a AB private trust II) Současný předseda vlády Andrej Babiš (ANO) převedl svůj majetek do svěřenského fondu poté, co se stupňovala kritika premiérova možného střetu zájmů. Nakonec i vznikl zákon o střetu zájmů. Babiš do fondu vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol. Michal Horáček (Futura H Trust) Spoluzakladatel sázkové kanceláře Fortuna Michal Horáček chce prostřednictvím svěřenského fondu zabezpečit své potomky. Neúspěšný prezidentský kandidát z roku 2018 v rámci podmínek svěřenského fondu stanovil, že děti nebudou majetek dědit automaticky, ale jen za určitých podmínek. Karel Janeček (Trust 21) Ze stejného důvodu jako Horáček založil svěřenský fond miliardář Karel Janeček. Fond má zajistit, aby se potomci rozvíjeli nezávisle na majetku rodičů a byli soběstační. Do fondu umístil aktivity ve finanční skupině RSJ a byznysové aktivity mimo ní, například startupový inkubátor UP21. Aleš Michl (MMXXV) Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl do svěřenského fondu vložil svůj majetkový podíl v investičním fondu Quant, který založil mimo jiné s ekonomem Pavlem Kohoutem. Michl chce tímto krokem minimalizovat potenciální střet zájmů, který by jako byznysmen a člen bankovní rady mohl mít. Ivo Valenta (název ještě není znám) Majetek do svěřenského fondu ve druhé polovině března vloží i senátor za Soukromníky Ivo Valenta. Chce tak řešit dědické uspořádání majetku. Miliardáři patří například loterijní společnost Synot Tip a má většinový podíl ve vydavatelství Our Media. |
