Aktualizováno: Nejlepší první čtvrtletí v historii. Bankám se mimořádně daří, sektor vydělal o pětinu víc než loni
Tuzemské banky zažily letos rekordní byznysový start. Jak uvádějí poslední, předběžné statistiky regulátora, tuzemský bankovní sektor za první tři měsíce letošního roku vydělal celkem 24,9 miliardy korun, tedy takřka o pětinu víc než za stejné období loňského roku. Zároveň šlo o suverénně nejziskovější první čtvrtletí v historii tuzemského bankovnictví. Bankám pomáhala renesance poptávky po půjčkách, a tím pádem vyšší úrokové inkaso, stejně jako rychle rostoucí příjmy z poplatků. Největší hráči pak dokázali přetavit v zisky i obrat v úrokové politice centrální banky. Pokles sazeb totiž jinak bankovnímu byznysu nenahrává.
„Ekonomika začíná ožívat, což se projevuje ve zvýšeném zájmu o úvěrování jak firem, tak domácností. Banky jsou přitom při snižování úvěrových úrokových sazeb zatím opatrné,“ uvádí partnerka poradenské společnosti PwC Eva Loulová. Tlak na pokles sazeb sice podle ní ve druhé polovině roku stlačí úrokové marže, kompenzovat by to ale měl další růst zájmu o úvěry.
„Zejména v hypotečním úvěrování lze letos čekat výraznější oživení trhu. Zároveň banky i nadále drží velmi vysokou kvalitu úvěrového portfolia, nehrozí jim proto z tohoto titulu žádné zásadní ztráty,“ dodává Loulová.
Jak uvádí statistiky České národní banky, poptávka firem po úvěrech se v březnu oproti loňsku zvedla téměř o jedenáct procent, bezmála o devět procent vzrostl i apetit obyvatelstva po spotřebitelských půjčkách. Konec prvního kvartálu přinesl zároveň i významné oživení hypotečního byznysu. Zatímco tak například loni v březnu banky rozpůjčovaly na bydlení 10,3 miliardy korun, letos ve stejný měsíc to už bylo 15,5 miliardy.
Platební kázeň dlužníků je přitom napříč sektory vzorná, a banky si tak nemusejí odkládat dodatečné peníze na pokrytí případných ztrát. „Úvěrové portfolio v Česku působících bank je nadále zdravé ‚jako řípa‘.
V případě nefinančních podniků je podíl nesplácených úvěrů na 2,59 procenta, tedy o šest setin procentního bodu pod absolutním minimem,“ zdůrazňuje hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník.
Zmiňované trendy potvrzují i výsledky většiny konkrétních bank, které již publikovaly svá čísla za první kvartál. V závěru dubna oznámila Česká spořitelna nárůst čtvrtletního zisku o více než 73 procent na 5,7 miliardy korun. „Stalo se tak zejména v důsledku vyššího čistého úrokového výnosu a čistého výnosu z poplatků a provizí,“ uváděla dubnová výsledková zpráva s tím, že firemní úvěry rostly v prvním čtvrtletí nejrychleji za poslední rok a půl.
Šestiprocentní růst zisku na 1,3 miliardy oznámila na konci dubna i Moneta Money Bank, dvoutřetinový ziskový skok na 1,4 miliardy pak počátkem května publikovala i Raiffeisenbank. Výjimkou byl více než pětinový pokles zisku Komerční banky. Poslední z velké trojky, ČSOB, zvýšila zisk o 14 procent na 4,1 miliardy korun.
„Primárním driverem zisků bank jsou stále silné úrokové marže, které by měly ještě několik čtvrtletí zůstat na vysokých úrovních,“ míní portfolio manažer Consequ Martin Pavlík. I s postupným snižováním základní úrokové sazby ČNB přitom podle něho nahrává bankám stále trvající trend refinancování dřívějších spotřebitelských a firemních půjček uzavřených v éře nižších sazeb na současně vyšší. „Zároveň roste poptávka po úvěrech. Prozatím nedochází k výraznému zhoršení kvality úvěrového portfolia, což udržuje hospodářské výsledky na vyšších úrovních,“ dodává Pavlík.
Banky navíc ruku v ruce se sesuvem sazeb ČNB nejprve snižují úročení klientských vkladů, až se zpožděním pak třeba hypoteční sazby. „To se děje zejména u velkých bank. Pozitivní položkou jsou zároveň náklady z poplatků a provizí, které u většiny finančních domů vykázaly citelný nárůst,“ připomíná portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Poplatkové žně přitom souvisejí primárně s rostoucí popularitou investic. „Taktéž lze konstatovat, že banky prokazují silnou nákladovou disciplínu, která hospodářským výsledkům pomáhá,“ zdůrazňuje Pfeiler.
Loni tuzemské banky vydělaly podle statistik ČNB 101,3 miliardy korun, tedy nejvíce v historii a oproti roku 2022 zhruba o jedno procento více. Éra vysokých zisků přišla po pandemických propadech. Na vrcholu krize v roce 2020 tuzemské bankovnictví vygenerovalo „jen“ 46 miliard korun zisků, což znamená zhruba polovinu oproti roku 2019.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
