Ze zvláštní daně pro banky se stává vládní rozbuška. STAN, Piráti a lidovci hledají podporu
Banky a jejich rostoucí zisky jsou stále lákavější politickou kořistí. Obratným manévrováním unikají citelnějšímu zdanění a dráždí tak hnutí STAN, Piráty a lidovce. Po loňském neúspěšném pokusu vlády dosáhnout na mimořádné zisky finančních domů přicházejí tyto koaliční strany s návrhem nové bankovní daně. Narážejí ale na ODS a TOP 09, pochopení nenalézají ani v opozičních řadách. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navíc hodlá platnost dosavadní windfall tax o rok zkrátit.
Jen za první letošní čtvrtletí zvýšily banky meziročně zisk o čtyři miliardy korun. Loni vydělaly po zdanění přes 101 miliard.
Se Stanjurou jedná šéf rezortu průmyslu a obchodu za STAN Jozef Síkela. „Vznikají otázky spojené s vysokou ziskovostí bankovního sektoru v České republice včetně covidové krize, kdy se i díky státním výdajům podařilo udržet ekonomiku v chodu,“ řekl e15 Síkela, který dlouhá léta působil v České spořitelně a později v představenstvu její mateřské Erste Group.
Ministr zdůraznil, že vzhledem ke státní pomoci nedošlo k systémovým otřesům, které by se projevily právě u bank v jejich portfoliích, ať už v oblasti firemních úvěrů, nebo hypoték. Přesto ale windfall tax nesplnila očekávání kabinetu, dodal. Poukázal na skutečnost, že místo původně předpokládaných 33 miliard korun banky dosud odvedly 730 milionů.
Jakou by mohla mít nová daň podobu, ještě není příliš jasné. „Pokud by se mě někdo zeptal, jak taková daň funguje, řeknu, že lepší jsou modely, které pracují s bilančními sumami, protože se hůře optimalizují,“ nastínil Síkela. Zdůraznil ale, že výhradním navrhovatelem daňových předpisů je rezort financí.
Pozornost zastánců i odpůrců speciální daně se upíná k červnu, kdy Stanjura předloží analýzu příjmů z windfall tax v bankovním sektoru. „Rozhodnutí pak bude samozřejmě na vládě jako celku,“ vyzdvihla nutnost dohody mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová.
Právě v okamžiku, kdy budou na stole jasná čísla, hodlá STAN s podporou Pirátů a KDU-ČSL začít o bankovní dani debatovat. Stanjura ale naopak tlačí na předčasné zrušení windfall tax v případě, že by loňské a letošní inkaso z této mimořádné daně v součtu pokrylo energetickou pomoc firmám a domácnostem v roce 2023.
„Pokud se ukáže, že příjmy budou zhruba stejné jako výdaje, není z mého pohledu žádný důvod, aby windfall tax pokračovala i v roce 2025,“ trvá na svém šéf státní pokladny, byť neskrývá, že by pro takové rozhodnutí potřeboval souhlas celé koalice. Co se týče případného zavedení nové daně pro banky, musel by podle něj takový návrh vzejít z jednání vládních stran.
Předčasný konec windfall tax ale rozhodně odmítají Piráti a lidovci, kterým by se uvalení sektorové bankovní daně zamlouvalo. „Myslím si, že je potřeba, aby se vyhodnotila windfall tax a aby se případně přijaly navazující kroky,“ míní předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Podle lidovců by záleželo na tom, jak by se možné daňové výnosy využily. „Pokud by to bylo třeba pro podporu bydlení, což je pro nás priorita, tak si dovedeme představit takovou daň,“ souhlasí se STAN a Piráty místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a ekonomický expert strany Michael Kohajda.
Opoziční hnutí ANO i SPD bankovní daň odmítají. Argumentují hlavně vyššími úroky, které by dopadly jak na občany, tak na podniky.
