O polovinu více. Guvernér ČNB Michl svým letošním příjmem dýchá na záda prezidentovi
Příjmy guvernéra České národní banky Aleše Michla letos přetlačí výplatnice šéfů ostatních regionálních centrálních bank a vydatně se přiblíží guvernérce ECB Christine Lagardeové. Příjem šest a půl milionu korun čistého zároveň znamená více než padesátiprocentní nárůst oproti loňskému roku. Důvodem je rozmrazení mezd sedmičky členů bankovní rady ČNB, ale také masivní odměny. Ty treba v případě guvernéra tvoří podle informací e15 přes polovinu jeho celkového příjmu. Ve výsledku se tak letošní Michlův čistý příjem zastaví na dohled od výplatní pásky prezidenta Petra Pavla. Toho „zachraňuje“ fakt, že hlava státu podle zákona neplatí zdravotní a sociální pojištění.
„Bankovní rada ČNB si kvůli vysoké inflaci už v roce 2021 zmrazila růst základních mezd i odměn do té doby, než se inflace vrátí k dvouprocentnímu cíli. Mzdy tedy byly zmražené celé tři roky,“ vysvětluje skokový nárůst příjmů mluvčí ČNB Jakub Holas. Rozhodující část růstu příjmů podle něho nepřipadá na navýšení základní mzdy, nýbrž odměn. „Většina z toho připadá na odměny, které u guvernéra v letošním roce činily tři miliony korun. Samotný základní plat guvernéra vzrostl o 8,7 procenta. Stejně tomu bylo i u dalších členů bankovní rady,“ dodává Holas.
K rozmrazení růstu mezd a odměn pak došlo letos v březnu, tedy měsíc poté, co inflace v Česku spadla na dvouprocentní cíl. Mzdy členů bankovní rady včetně guvernéra tak následně skokově vzrostly. Průměrně si guvernér ČNB letos měsíčně vydělal 290 tisíc korun čistého, což po přičtení letošních odměn vyjde celkem na zhruba 6,5 milionu korun, tedy jen přibližně o dvě stě tisíc korun méně, než si letos vydělá prezident Petr Pavel.
Viceguvernéři si pak měsíčně přijdou na příjem o padesát tisíc korun nižší, řadový radní pak pobíral rovných dvě stě tisíc korun měsíčně. Na odměnách si pak guvernér vydělal o více než tři miliony korun navíc, viceguvernéři necelých 2,5. Konečně řadoví radní dostali k základní mzdě necelé dva miliony navíc.
Guvernér ČNB zároveň mzdově předstihl své protějšky v Polsku a na Slovensku a dostal se na dohled od guvernérky Evropské centrální banky Christine Lagardeové. Ta si podle výkazů banky v loňském roce přišla na 445 tisíc eur, tedy v přepočtu na částku mírně převyšující jedenáct milionů korun.
To je o necelou čtvrtinu více než výplatnice šéfa tuzemské centrální banky. V rámci domácích veřejných institucí či státem vlastněných firem by se Michl podle údajů portálu Hlídací pes zařadil na druhé místo za prvního muže ČEZ Daniela Beneše s loňským příjem na prahu 35 milionů korun a před šéfa Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, na jehož výplatnici byla částka mírně přesahující sedm milionů.
Za šéfy největších tuzemských bank naopak Michl zaostává. Podle dostupných výkazů bank za loňský rok sektoru kraloval s více než 37 miliony korun příjmu šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný. Ale i příjem generálního ředitele Komerční banky Jana Juchelky byl v roce 2023 více než dvojnásobný v porovnání s guvernérem ČNB. Větší příjmy než guvernér brali často i členové představenstev největších tuzemských bank.
„Příjmy radních ČNB tak nejsou ve vztahu k odměňování top managementu velkých tuzemských komerčních bank nijak ohromující. Práce v bankovní radě musí být atraktivní pro skutečně špičkové manažery a ekonomy. Spatřuji proto prostor i v navyšování příjmu jejích členů, a to především v položce odměn za dosažené výsledky,“ říká ekonom a partner poradenské společnosti Moore Czech Petr Kymlička s tím, že při správném nastavení odměn nepovažuje jejich růst oproti minulému roku v řádu dolních desítek procent za neadekvátní.
Ve srovnání s průměrem ekonomiky nicméně rostly příjmy radních ČNB pomaleji. Zatímco průměrná mzda v Česku vzrostla za posledních patnáct let na dvojnásobek, celkové příjmy členů bankovní rady se za stejné období do loňska zvýšily zhruba o třetinu. Letošním skokovým nárůstem se tak obě tempa růstu mezd fakticky srovnala. Banka má teoreticky letos na vyšší náklady dostatek zdrojů. Začátkem prosince ČNB podle svých statistik za letošek vygenerovala zisk na prahu 180 miliard korun. Zisky centrální banky jsou nicméně v čase velmi proměnlivé a závisí na vývoji kurzu koruny i úspěchu banky v jejích investicích.
