Makléřská společnost Patria Finance zažila jeden z nejúspěšnějších roků za posledních osm let. O víc než desetinu jí meziročně stoupl objem aktiv ve správě stejně jako objem obchodů. Zvyšuje se i počet klientů. „Celkem jich teď máme 27 tisíc. Klíčoví jsou pro nás spokojení klienti, kteří alespoň jednou za rok provedou obchod,“ říká ředitel a předseda představenstva Tomáš Jaroš.
Burzy nyní strmě rostou, zatímco konec loňského roku byl ve znamení velkého propadu. Ovlivňuje to zákazníky Patria Finance?
Když byl rychlý pokles, tak klienti, kteří byli plně zainvestovaní a neměli další investiční peníze, jednoznačně vyčkávali. Naopak klienti s hotovostí na tuto příležitost čekali. Bylo proto dost klientů, kteří na konci roku nakoupili a nyní po měsíci realizují patnácti- až dvacetiprocentní zisky u titulů jako Facebook, Apple nebo Netflix. Jde často o klienty, kteří jdou na krátkodobé zisky, těch je v Česku ale jen několik jednotek tisíc. Zbytek klientů spíše investuje dlouhodobě, obvykle do dividendových či delší dobu podhodnocených titulů.
Byl propad opodstatněný?
Reakce trhů v posledních dvou měsících minulého roku byla až hysterická, šlo o největší propad za poslední dekádu, přitom celosvětově ekonomika sice zpomaluje, ale nic nenasvědčuje tomu, že by měla přijít brzy velká krize podobná té z roku 2008.
Co tedy způsobilo pokles trhů?
Za propadem stálo několik faktorů. Určitě obava, zda trhy nejsou už příliš vysoko. Když burzy začaly klesat, vznikl určitý davový efekt a zejména velcí institucionální investoři začali prodávat, což způsobilo přehnaný propad neodpovídající fundamentům. Nyní se trhy vracejí zpátky.
Druhým faktorem je určitě růst výnosů u amerických státních dluhopisů ve čtvrtém čtvrtletí, a to nad magickou hranici tří procent, kdy řada institucionálních investorů začala redukovat akcie a nakupovala ve velkém dluhopisy. Nikoliv posledním faktorem je také absence dalších fiskálních stimulů v USA. Po posledních volbách je v podstatě nepravděpodobné, že by došlo ke snížení daní u fyzických osob, jak zamýšlel původně Trump. Ten naopak svou nepředvídatelnou zahraniční politikou vytváří na burzách nejistotu, tedy větší kolísavost cen.
Jaký očekáváte vývoj letos?
Akciové trhy budou určitě i nadále značně volatilní. Ceny akcií budou kolísat zejména kvůli politickým faktorům, jako je brexit nebo nevyjasněné americko-čínské obchodní vztahy. Určitou roli sehraje i prohlubující se zadluženost v některých evropských zemích. I přesto očekáváme letos pozitivní výnosy akciových indexů, a to v řádu jednotek procent.
Kolik obchodů vlastně klienti dělají na pražské burze a kolik na zahraničních trzích?
V Patria Finance 30 procent obchodů stále představuje Praha, v USA je to téměř 40 procent a na třetím místě je Německo, kde je objem obchodů asi patnáct procent. Následuje Británie s necelými pěti procenty a zbylých deset procent je zbytek světa. Už asi třetí rok po sobě naši klienti co do počtu transakcí více obchodují v Americe než v Praze.
Proč se zájem o pražskou burzu vytratil?
Dnes se na burze obchoduje dvanáct třináct titulů a z toho pořádně pět šest. A příchod nových emisí je zatím bohužel v nedohlednu. Je to velká škoda, protože Praha je určitě zajímavá destinace.
Ovlivňuje dlouhodobý pokles obchodů na pražské burze investory?
Určitě to ovlivňuje institucionální investory, kteří zde realizují výrazně menší objemy, než tomu bývalo v minulosti. Na privátní klientelu to má dopad ten, že se více orientuje na zahraniční trhy. Počet lidí, kteří budou chtít investovat přímo do akcií, ale určitě poroste.
Odhaduji, že za tři roky se jejich počet zdvojnásobí z padesáti tisíc až na sto tisíc. Dorůstá totiž generace „Husákových dětí“, které už splatily hypotéky, mají našetřené nějaké peníze, jsou plně digitální a budou přemýšlet, zda neinvestovat část peněz napřímo. Mnohem silnější roli také sehraje pasivní investování do fondů, díky vyšším sazbám se postupně otevřou i nové příležitosti do strukturovaných fondů.
V posledních letech je velkým trendem pasivní investování do indexových fondů. Může to ovlivnit Patria Finance?
Obecně pasivní investování snižuje objemy na burzách, protože fondy akcie nakoupí a drží, ale neobchodují s nimi. Pro nás je to ale zároveň nová příležitost, neboť burzovně obchodované fondy si u nás klienti stále více kupují, a to s cílem dlouhodobější investice, například i v podobě pravidelných měsíčních investic.
Kolik lidí využívá v Patrii k obchodům pokyny přes makléře a kolik připadá na on-line?
Z pohledu objemu jde zhruba třetina přes makléře a dvě třetiny jdou on-line. Z pohledu počtu transakcí jde ale přes on-line už více než 90 procent transakcí, z čehož téměř pětina připadá na mobilní aplikaci. Služby makléřů naopak využívá bonitnější klientela. Průměrná transakce u makléře se často pohybuje mezi dvěma a třemi miliony korun.
Využívají miliardáři vaše služby, a nikoliv privátní bankéře?
Ano využívají. Málokterá privátní banka totiž dělá obchody s akciemi. Privátní banky nabízejí primárně fondy, investiční certifikáty atd. Není proto moc bank, které by radily při nákupu akcií.
Na co se chcete zaměřit v letošním roce?
V první řadě chceme přivést k přímému investování více lidí. Budeme také více propagovat naši mobilní aplikaci, která úspěšně funguje už přes rok. Letos přijdeme na trh s robotickým poradenstvím do burzovně obchodovaných fondů. Máme ho už téměř hotové a ladíme regulatorní požadavky.
Bude robot vybírat konkrétní tituly?
Budeme na českém trhu první, kde bude algoritmus balancovat portfolio na základě Markowitzova modelu (teorie portfolia amerického ekonoma Harryho Markowitze, pozn. red.). Na základě volatility bude model rozhodovat, jak bude alokovat peníze mezi jednotlivá aktiva. Na začátku bude investovat do 26 burzovně obchodovaných fondů, ale cílem je jich mít ještě více. Půjde o akciové, dluhopisové a komoditní fondy a o hotovost. Pro nás je důležité, aby tam byla rovněž geografická a sektorová diverzifikace.
Algoritmus tedy bude řídit celé portfolio?
Celé to bude postavené na tom, že vložíte peníze a robot je bude alokovat sám, a to s využitím matematického modelu.
Kolik budou klienti platit za využití robota?
Cenotvorbu právě domýšlíme, musí být velmi jednoduchá. Určitě se nebude výrazně lišit od podobných služeb v Evropě.
Myslíte, že vám přibude klientů i díky tomu? A čím si vysvětlujete, že loni počet klientů obchodujících prostřednictvím Patrie rostl?
O burzách se v minulém roce psalo snad úplně všude, což mělo určitě nezanedbatelný dopad. Druhá věc je, že jsme se více zviditelnili také my a více investovali nejen do marketingu, ale i do toho, aby byli více vidět naši analytici a makléři. Intenzivněji pracujeme s naší klientskou bází, které posíláme každých čtrnáct dní investiční tipy, minimálně kvartálně obnovujeme naše střednědobá investiční doporučení na cenné papíry.
Kolik majetku mají klienti v Patria Finance?
Zákaznický majetek v současnosti přesahuje 35 miliard korun. Meziročně se zvýšil o dvanáct procent, a kdyby nedošlo k tržní korekci na konci roku, bylo by to určitě přes dvacet procent.
Jak se jim dařilo?
V průměru byli naši klienti v roce 2018 v lehké ztrátě kolem dvou procent včetně všech poplatků, což je extrémně dobrý výsledek vzhledem k tomu, jak trhy klesly ve čtvrtém čtvrtletí. Navíc nyní se to rychle vrací zpátky a burzy na začátku roku solidně rostou. Rozdíly mezi jednotlivými klienty jsou však poměrně výrazné.
Dá se říct, kolik klientů vydělalo?
Za loňský rok menší polovina aktivních klientů vydělala, někteří až třicet čtyřicet procent. O rok dříve byla průměrná výkonnost portfolií našich klientů přes osm procent. Pro nás to však byl obchodně horší rok, protože investoři méně obchodovali.
Zvýšily se kvůli cenovým výkyvům na burzách v posledním roce objemy obchodů?
Určitě trhu a obchodování pomohla zvýšená volatilita. Spousta klientů využívá cenových pohybů. Naopak tomu nepomohl růst úrokových sazeb v USA, kde výnos u desetiletých státních dluhopisů překročil na konci roku tříprocentní hranici, čímž se dluhopisy staly pro investory zajímavou alternativou k akciím. Více se také obchodovaly cenné papíry vázané na zlato.
Kolik obchodů u vás provádějí institucionální a drobní investoři?
Z pohledu objemů dominují ti institucionální, kteří loni provedli obchody za 110 miliard korun. U retailových klientů to bylo šedesát miliard. Z hlediska výnosů je však institucionální byznys extrémně konkurenční, protože soutěžíte nejen s českými hráči, ale i s těmi zahraničními. Z pohledu výnosů proto u nás institucionální byznys představuje méně než dvacet procent.
Odrazil se růst objemů a počtu zákazníků na zisku?
Oproti roku 2017 (čistý zisk byl 16,6 milionu korun, pozn. red.) se náš zisk téměř zdvojnásobil. 
