Paušální daň jako nová mantra berního systému. V čem se nevyplatí | E15.cz

Paušální daň jako nová mantra českého berního systému. V čem se státu ani lidem nevyplatí

Uzávěrka Jana Novotného
Uzávěrka Jana Novotného
• 
ZDROJ: Jan Štěpánek, foto: Michaela Szkanderová

Jan Novotný

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Sama o sobě vypadá paušální daň jako skvělá idea daňového systému. Jedna sazba zahrnující daň fyzických osob sociální i zdravotní pojištění placená jednomu správci daně bez nutnosti podat daňové přiznaní a zabývat se jakoukoli administrativou. Taková verze daňového odpustku, kdy zaplatím pevně danou částku výměnou za to, že se o mě finanční úřad nebude dál zajímat. Dosud se placení paušální daně vyplatilo spíše živnostníkům s vyššími měsíčními příjmy zhruba nad 50 tisíc korun. Ale na druhé straně nesměly přesáhnout v průměru 83 tisíc korun měsíčně tak, aby se osoba vešla do ročního milionového limitu.

Stačilo tedy vydělat o pětistovku měsíčně více, a poplatník daně si na konci zdaňovacího období spočítal doplatek v řádu desetitisíců. Anebo také stačilo, aby živnostník získal během roku příjem z nájmu vyšší než 15 tisíc korun či se nechal vedle podnikání ještě zaměstnat, a kvůli tomu opět spadl do běžného režimu – musel tedy podat daňové přiznání.

Přihlášením k paušální dani také odpadá možnost uplatnit celou řadu daňových výhod, které podání běžného daňového přiznání nabízí, například odpočtů na děti, ale namátkou i odpočtu úroků z hypotéky, penzijního připojištění či životního pojištění.

Zájem o paušál neoslnil

Paušální daň i z těchto důvodů nebyla už od začátku příliš atraktivní. Nakonec se k ní loni přihlásilo přibližně 65 tisíc živnostníků, ačkoli podle odhadů správce daně má tuto možnost potenciálně až 120 tisíc Čechů. Přesto ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) na začátku května představilo další dílčí daňovou změnu. Navázalo na už dříve představené nápady bývalé ministryně Aleny Schillerové (ANO) a navrhlo rozšířit paušální daň pro živnostníky až do dvou milionů ročních příjmů.

Nejdůležitější daňové novinky roku 2022

Video se připravuje ...

Souvisí to i se zvýšením limitu pro povinnou registraci k DPH. Zvýšení limitu až na 85 tisíc eur podporuje i Evropská unie, která členským zemím umožní implementovat toto navýšení od roku 2025. Česko nicméně požádalo o možnost zvýšit limit pro plátcovství DPH na dva miliony už před účinností této směrnice. Novela o zvýšení limitů jak pro registraci k DPH, tak pro vstup do režimu paušální daně by mohla začít platit ještě letos. Jenže nová verze paušální daně zní tak komplikovaně, že se v ní zřejmě vyznají jen daňoví poradci.

Kdo se v tom vyzná?

„Paušalisté“ budou podle ročních příjmů oficiálně rozděleni do tří pásem, které určují výši jejich měsíčních paušálních záloh. Jenže těch pásem je ve skutečnosti mnohem více. Čtěte pozorně.

V prvním pásmu (paušální daň 6500 korun měsíčně) budou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) s příjmy do jednoho milionu ročně bez ohledu na typ samostatné činnosti a dále OSVČ s příjmy do 1,5 milionu korun ročně, pokud k alespoň 75 procent ům z nich lze uplatnit 80 či 60 procent výdajového paušálu. Stejně tak budou v prvním pásmu OSVČ s příjmy do dvou milionů ročně, pokud k alespoň 75 procentům z nich lze uplatnit 80procentní výdajový paušál.

Ve druhém pásmu (paušální daň 16 tisíc měsíčně) budou OSVČ s ročními příjmy do 1,5 milionu bez ohledu na typ samostatné činnosti a OSVČ s příjmy do dvou milionů, pokud k alespoň 75 procentům z nich lze uplatnit 80 či 60 procent výdajového paušálu. Třetí pásmo paušální daně s měsíční platbou 26 tisíc korun bude pro OSVČ s ročními příjmy do dvou milionů bez ohledu na typ samostatné činnosti. Je to všem jasné?

Vytrácí se původní myšlenka

Paušální daň měla původně celý výběr daně pro živnostníky zjednodušit. Jenže systém několika pásem omezených ještě výdajovým paušálem vše komplikuje snad ještě více než v běžném režimu s podáním daňového přiznání. Budou se dít absurdní situace, kdy mezi třemi lidmi v režimu paušální daně se stejným příjmem bude jeden odvádět 6500 korun, druhý 16 tisíc a třetí 26 tisíc.

V situaci, kdy bude podnikatel vykonávat různé činnosti, u nichž je uplatňována různá výše paušálního odpočtu, nebude jednoduché výši paušálních výdajů stanovit. Navíc i malá změna příjmů z jednotlivých činností může způsobit skokovou změnu do jiného pásma. Vytrácí se tak původní myšlenka, na které byl systém paušální daně postaven.

Mnohem jednodušší variantou by bylo navázání paušální daně nad milionový limit na výpočet procenta z příjmů tak, jako je to v běžném režimu. Stát by tím netratil tolik a nemusel by zavádět složitá pásma, která jen poplatníky matou a nemotivují je k vyšším výdělkům.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery