Ministerstvo financí Aleny Schillerové sice představilo kroky, jak podpořit kapitálový trh, ale na podporu primárních emisí neboli IPO na pražské burze poněkud zapomnělo. Nedávno představená koncepce rozvoje kapitálového trhu totiž obsahuje jen obecná opatření typu vzdělávání finančních ředitelů malých a středních firem o možnostech financování přes burzy, poskytování informací pro investory v angličtině nebo například podpora rozvoje peněžního trhu.
„Koncepce postrádá propojení investic úspor domácích subjektů do podniků tvořících tuzemskou ekonomiku,“ upozorňuje executive director Patria Corporate Finance Petr Dědeček. Podobně se vyjadřuje rovněž šéf makléřské firmy Cyrrus Marek Hatlapatka. „Je to sice nezbytná, ale nikoliv dostatečná podmínka,“ hodnotí koncepci Hatlapatka s tím, že ministerstvo by mělo podpořit investování různými pobídkami i daňového charakteru.
Podle Dědečka by investování fyzických osob nejvíce prospělo „snížení daňového testu z dnešních tří let na jeden rok nebo zavedení určitých daňových prázdnin pro investory například na šest až devět měsíců po IPO, aby se nastartovala likvidita“. Kromě podpory investorů by však stát měl podle expertů podpořit zájem českých firem jít si pro peníze na burzu.
„Možnostmi jsou úlevy na daních, daňové odpočty v souvislosti se zvýšenými náklady na to, že jsou společnosti veřejně obchodované, či jednorázové daňové bonusy v případě IPO,“ uvádí Dědeček. O podobných zvýhodněních ale rezort financí neuvažuje. „Koncepce rozvoje kapitálového trhu se zvýhodněním investic do primárních emisí nepočítá,“ říká Zdeněk Vojtěch z ministerstva financí. Investoři se podle něj nedočkají ani zkrácení daňového testu.
Nyní se zisky z investic do cenných papírů nezdaňují, pokud je investor vlastní nejméně tři roky. Přes proklamovanou podporu kapitálového trhu nehodlá ministerstvo financí udělat akciovou emisi u společností, které vlastní stát. „Jsou to společnosti strategického významu a MF se v jejich případě k tomuto kroku nechystá,“ zdůrazňuje Vojtěch. V zahraničí se přitom běžně obchoduje s akciemi vlastníků letišť, pošty nebo železničních dopravců, které v Česku vlastní stát.
Investoři si mohou koupit akcie britské pošty Royal Mail zprivatizované před šesti lety, francouzského provozovatele letišť Aéroports de Paris nebo například přepravce Deutsche Bahn. Kandidáti na burzovní emisi by se nicméně mohli najít i mezi českými společnostmi.
„Děje se zde spousta fúzí a akvizic. Nepochybuji, že by se řada věcí mohla dít přes kapitálový trh,“ říká Hatlapatka. V minulém roce ale český antivirový kolos Avast dal přednost úpisu akcií v Londýně. Zde chtěla prodat akcie rovněž loterijní Sazka Group. „Motivací českých společností je zejména množství dostupného kapitálu, které je v případě londýnské burzy až o několik řádů vyšší,“ uvádí důvod advokátka KPMG Legal Iva Baranová s tím, že „náš právní řád nabízí srovnatelné možnosti jako zahraniční jurisdikce“.
Malá podpora primárních emisí ale není jedinou věcí, kterou experti kritizují. „Chceme větší podíl financování přes dluhopisy a akcie, ale na druhou stranu chybí podpora jiných úřadů,“ říká Hatlapatka, který jako příklad uvádí zpřísnění podmínek pro distribuci dluhopisů, který navrhuje centrální banka.
