Pojišťovací makléř si „ulovením“ klienta vydělá přes 20 tisíc

Provize za každou novou životní pojistku se vypočítává jako dvojnásobek sjednaného ročního pojistného. Nejčastěji je to 12 tisíc za rok, protože právě o tolik si lidé maximálně mohou tímto způsobem snížit daňový základ. Z toho důvodu nová smlouva se zákazníkem znamená pro makléře obvykle 24 tisíc korun.

Celkem si externí zprostředkovatelé na provizích za životní pojištění podle odhadů České asociace pojišťoven každoročně přijdou na deset miliard korun, přičemž Šinclův návrh má tuto sumu zredukovat o víc než čtyři miliardy. Uspořené peníze si však pojišťovny nenechají, ale pošlou je svým klientům v rámci odkupného, případně půjdou na krytí rizik.

Z údajů České národní banky a dalších zdrojů také vyplývá, že jen na provizích v těch případech, kdy klient stornoval starou smlouvu a založil novou, bylo od roku 2009 do roku 2014 zprostředkovatelům vyplaceno asi 41 miliard korun. Tyto opětovně uzavřené smlouvy tak každý rok tvoří asi 70 procent všech nově uzavíraných smluv o životním pojištění.

Pozměňovací návrh poslance Šincla k novele zákona o pojišťovnictví nejenže žádá zastropování provizí na 150 procentech roční platby, ale řeší právě i takzvané přetáčení smluv. Navrhuje totiž rozložení vyplácení odměny brokerům na pět let a její poměrné krácení v případě, že klient smlouvu ukončí dříve. To má zamezit běžné praxi často bezdůvodného přepojišťování klientů. Makléři nyní dostávají provize jednorázově ihned po uzavření nové smlouvy, jsou tak motivování k „verbování“ již naverbovaných zákazníků.

Zamknutí klientů

Podle šéfa Unie společností finančního zprostředkování a poradenství Jiřího Šindeláře ve skutečnosti ale jde velkým pojišťovnám o to, aby u sebe zamkly klienty a zabránily jejich přechodům k levnější konkurenci. „Jim samotným návrh v přetáčení smluv nijak nebrání, má pouze omezit zprostředkování jejich služeb,“ tvrdí Šindelář. Forma prodeje přes externí poradce podle něj vede ke slevám pro klienty, ale zároveň i ke snižování zisků, kterému se prý pojišťovny brání návrhem poslance Šincla.

Naopak finanční a pojišťovací expertka ze společnosti Kapitol Andrea Fantová věří, že novela trh očistí. „Pevně doufáme, že zmizí ‚šmejdi‘, kteří se chtějí jen rychle ‚napakovat‘ a pak se ztratit. Poradci, kteří pracují fér, kontinuálně a o své klienty se dobře starají, určitě nebudou smutnit nad postupným vyplácením odměny,“ řekla Fantová.

Navrhovaná česká úprava se netají inspirací v Rakousku. Jsou ale i státy, které provize u životního pojištění úplně zakázaly, jako je třeba Dánsko, Finsko, Nizozemsko nebo Velká Británie.

Zajímavé je, že ministerstvo financí pozměňovací návrhy poslance Šincla dříve podporovalo, jenže podle Andreje Babiše šlo o iniciativu odvolaného náměstka Martina Prose. Teď se Babiš naopak tvrdě staví proti Šinclovi. Na středeční schůzce jej dokonce údajně zastrašoval a obviňoval z korupce. V této souvislosti je zajímavé, že na český trh přichází slovenská makléřská firma Scheibner Insurance Broker, za kterou stojí rodina bratra českého ministra financí Alexandra Babiše.

Hrozí další střet zájmů? Babišův bratr jde prodávat pojistky do Česka

Finance a bankovnictví

Miliardář a politik Babiš má také blízko k brokerské společnosti Respect. V jejím vedení je totiž šéfka Babišova stranického dorostu mladé ANO Kateřina Reiblová. Zároveň její otec je ředitelem této firmy. Respect údajně spolupracuje právě s Agrofertem, což ale mluvčí pojišťovací firmy Adéla Babišová s odkazem na obchodní tajemství odmítla potvrdit.

Na to poukázal i Ladislav Šincl. „Zaznamenal jsem aktivity některých zprostředkovatelů, kteří se s odvolávkou na hnutí pana ministra Babiše či na jím vlastněné či jemu spřízněné obchodní společnosti vehementně na samotném ministerstvu financí zasazují o odmítnutí mého návrhu,“ vysvětlil poslance ČSSD.

Babiš nicméně své zájmy odmítl. „Šlo to úplně mimo mě a já zásadně odmítám, abyste tady vykládal o nějakých mých firmách! To si vyprošuji! Moje firmy s tím nemají nic společného,“ uvedl ministr během úterní parlamentní diskuze. Poslanci by novelu měli projednat ve třetím, tedy rozhodujícím čtení během schůze na počátku července.