Britské domácnosti a podniky „musejí přijmout“, že jsou chudší, a přestat usilovat o zvyšování mezd a zvyšování cen, uvedl hlavní ekonom britské centrální banky (Bank of England) Huw Pill v podcastu pro Právnickou fakultu Columbijské univerzity v New Yorku. Zvyšování mezd dle něj problém nevyřeší, ale naopak ještě zhorší, dodal.
„Čemu teď čelíme, je neochota přijmout, že jsme všichni na tom hůř,“ řekl Pill. Podle něj je na jednu stranu přirozené, že se domácnosti snaží o zvýšení své mzdy, a stejně tak že restaurace zvyšují ceny.
Na druhou stranu je ale Velká Británie velkým dovozcem zemního plynu a jeho cena výrazně vzrostla ve srovnání s cenou zejména služeb, které Spojené království prodává zbytku světa. „Pokud náklady na to, co kupujete, stouply v porovnání s tím, co prodáváte, budete na tom hůř,“ vysvětlil jednoduše.
V podcastu dále říká, že v ekonomice se odehrává hra „předávání balíku“. Tím, že lidé požadují vyšší mzdu, akorát předají problém na dalšího člověka, který reaguje stejně jako on a zažádá o zvýšení mzdy. Britové podle Pilla musejí přijmout, že jsou na tom hůř, a přestat se snažit udržet si svou kupní sílu. Tím se zastaví proces předávání balíku.
Pill zmínil několik příčin, takzvaných inflačních šoků, které za posledních 18 měsíců inflaci podpořily. Jde o pandemii koronaviru, válku na Ukrajině a následný prudký nárůst evropských cen energií, nepříznivé počasí či vypuknutí ptačí chřipky, což vyhnalo ceny potravin vzhůru, píše BBC.
Už minulý rok čelil guvernér centrální banky Andrew Bailey kritice za to, že řekl, že by pracovníci neměli žádat o zvyšování mezd, aby se růst cen nedostal mimo kontrolu. Pill tak svými výroky riskuje další kritiku veřejnosti, a to ve chvíli, kdy v Británii probíhají stávky za vyšší mzdy, uvádí The Guardian.
A také ve chvíli, kdy firmy jako Nestlé, Pepsi a McDonald’s oznámily, že díky vyšším cenám mají i vyšší tržby. Bailey vydělává ročně 495 tisíc liber (což je něco přes 13 milionů korun) a Pill zhruba 180 tisíc liber (téměř pět milionů korun). Přitom běžný Brit vydělává v průměru podle posledních údajů 32 300 liber ročně (téměř 860 tisíc korun). Celková míra inflace ve Spojeném království v březnu klesla na 10,1 procenta z 10,4 procenta, tedy méně než se očekávalo.
Všeobecně se očekává, že banka příští měsíc podvanácté v řadě zvýší úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na 4,5 procenta. Během podcastu Pill vysvětlil, že „inflace byla vyšší, než jsme očekávali, delší dobu, dokonce nevhodně dlouhou dobu“, a že centrální banky zvedly úrokové sazby, aby bojovaly s rostoucími cenami.
Tento koncept „předávání balíku“, který Pill představil, je v ekonomickém světě hojně diskutovaný. Několik politiků včetně ministryně financí USA Janet Yellenové a představitelů Evropské centrální banky uvedlo, že v USA ani v eurozóně o tom nejsou žádné důkazy.
Ekonomové Mezinárodního měnového fondu včetně hlavního ekonoma MMF Pierra-Oliviera Gourinchase uvedli, že mzdy mohou dále růst, aniž by se riskovalo zvyšování inflace, protože po očištění o inflaci ve skutečnosti tak výrazně neporostou, píše BBC.
