Rozdíly v pohledu na budoucnost bankovního byznysu na obou březích Atlantiku se dále prohlubují. Záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa uvolnit ruce tamním finančníkům snahou o rozprášení protikrizové legislativy tvrdě narazil v Evropské centrální bance. Podle jejího guvernéra Maria Draghiho přiblíží Trump svět dalšímu kolapsu. Mezitím se však může Amerika stát podle analytiků zemí zaslíbenou finančnímu byznysu.
„Poslední věcí, kterou nyní potřebujeme, je uvolnění regulace,“ uvedl počátkem tohoto týdne Draghi v Evropském parlamentu. Reagoval tak na Trumpovo páteční nařízení přezkoumat takzvaný zákon Dodd Frank přijatý v roce 2010.
Balík předpisů měl tehdy podle zákonodárců předejít další finanční krizi s požadavkem posílení bankovního kapitálu i omezením obchodování s rizikovými finančními deriváty. Případné zrušení zákona je podle Draghiho zárodkem pro příští finanční krizi.
„Protisměrný vývoj regulace finančního sektoru jen zvýší příležitosti k tomu, čemu se říká regulatorní arbitráž. To, co bude v Evropě nemožné, obtížné nebo nákladné, se přestěhuje do USA. A s tím i zisky, ale i riziko,“ soudí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle pozorovatelů ale může být Trumpova snaha prologem ke změně přístupu k pravidlům pro bankovní podnikání napříč světem.
„Ačkoli se Trumpova iniciativa týká bank v USA, může být začátkem obratu v procesu globálního zpřísňování regulace,“ míní hlavní ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek. „V Evropě už možná regulační kyvadlo kmitá příliš rychle, což omezuje efektivitu bank při jejich podnikání a obrací se proti zájmu jejich klientů,“ připomíná Sobíšek. Trump přislíbil zrušení regulatorního balíku Dodd Frank už před svým zvolením.
Pro akcie bank obchodovaných na Wall Street šlo o životodárný impulz, jen od zvolení Donalda Trumpa prezidentem podražil do současnosti akciový index amerických bank více než o čtvrtinu, zámořské banky se tak na burze obchodují nejdráže od října předkrizového roku 2008.
