Sociální bondy a finanční inkluze. I tak vypadá finanční svět.
Kulturní trendy porůznu pronikají i do světa financí. Například společenská odpovědnost se odrazila i v tvorbě finančních produktů. Trendem poslední doby jsou třeba takzvané sociální a zelené bondy.
„Jsou to bondy jako jakékoli jiné, pouze s tím rozdílem, že se jejich upisovatel zavazuje ke specificky etickému rámci svého podnikání. Investor pak ví, co si kupuje, a pro toho, kdo dluhopis upisuje, to je zase reputačně dobré pro vztah s veřejností,“ vysvětlil podstatu sociálních bondů šéf veřejných dluhopisů Citibank Philip Brown. Dle údajů Citi je to výrazně rostoucí trh, který vznikl teprve před pár lety: emise sociálních bondů v roce 2016 byla dvojnásobná než rok předtím.
Letos se čeká úpis takovýchto dluhopisů v objemu 130 miliard dolarů, přičemž největší podíl připadá na „zelené“ bondy (zaměřené na projekty v oblasti klimatu a životního prostředí). Z 51 procent jsou mezi upisovateli evropské subjekty, na druhém místě s 21 procenty čínské. Miliardové zelené bondy letos vydaly třeba energetické giganty Iberdrola, EDF a ENEL či automobilky Toyota a Hyundai.
Kolem pojmu „inkluze“ proběhla nedávno v Česku vzrušená debata, kdy lidé odmítali zahrnout děti se specifickými potřebami do „normálních“ škol. Inkluze je ovšem pojem i pro finance, byť ne tolik kontroverzní. A co inkluze ve financích znamená? „Naším cílem je poskytnout přístup k finančním službám těm, co je potřebují, tam, kde jsou služby nedostatečné,“ vysvětluje šéf týmu pro finanční inkluzi Citi Robert Annibale.
O společenské odpovědnosti firem se více dočtete v magazínu E15 Premium. Objednávejte zde >>>
CSR magazín E15 Premium Úspěch zavazuje • E15
Nedostatečný přístup k finančním službám může být jak geografický, tak sociálně stratifikační. „V Mexiku či v Keni stále více než polovina populace nemá účet. Přístup ke kapitálu je přitom klíčový pro jakýkoli rozvoj,“ dodává. K bankovním službám ale mají těžký přístup i třeba přistěhovalci či uprchlíci. Do oblasti finanční inkluze se počítají například mikrofinance, malé půjčky pro podnikání poskytované především ženám v chudých oblastech.
Podle agentury Euromoney nemají přístup k bankovním službám na světě dvě miliardy lidí a dle odhadu Findexu je to 60 milionů lidí v nejbohatších zemích OECD. To není zanedbatelný potenciální trh. Poradenská firma McKinsey Global tvrdí, že finanční inkluzi napomůže digitální bankovnictví, což znamená, že zhruba čtyři biliony dolarů na depozitech ležících v zemích třetího světa by se takto mohly dostat do bankovního systému.
