Česko se počátkem dubna vypořádá s jedním z největších dluhů z dob světové hospodářské krize. Splatí obří emisi dluhopisů v objemu takřka 85 miliard korun, kterou od investorů nabral behm roku 2009.
Největší letošní splátkou dluhu se stát zároveň zbaví nejdražší půjčky za bezmála dvě uplynulá desetiletí. Nešťastným načasováním emise si tehdy půjčoval za jeden z nejvyšších úroků tisíciletí. Podle ekonomů neumí své půjčky časovat dodnes.
„Ministerstvo financí si obstaralo peněžní prostředky na pokrytí splátky prodejem státních dluhopisů na domácím trhu, když teď hrubá emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů od počátku roku dosahuje 97,1 miliardy korun,“ uvádí mluvčí ministerstva financí Anna Fuksová na adresu financování obří splátky.
„Před rokem 2014 zase byly české vlády až příliš úzkostné a půjčovaly si více, než bylo třeba,“ říká ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Problematická půjčka vyšla stát na zhruba čtyři miliardy korun ročně na úrokových platbách. Česko se totiž během vydání dluhopisů před deseti lety strefilo do období, kdy úrokové sazby z desetiletého dluhu vystoupaly až k šesti procentům ročně.
Stejně vysoký úrok od té doby země nezažila. Během let 2016 a 2017 naopak spadl úrok za obdobnou půjčku až na pouhého čtvrt procenta ročně. Stát si přesto peníze na delší období nezajistil.
„Tehdy se ministerstvo při vydávání nových emisí dluhopisů soustředilo na krátké splatnosti s cílem využít záporné sazby,“ říká portfolio manažer Consequ Ondřej Matuška.
Záporné sazby kvitoval stát jako dodatečný příjem státního rozpočtu. Podle odborníků ale měli úředníci myslet více dopředu, dnes se totiž roční úrok za desetiletou půjčku blíží dvěma procentům.
„V době nízkých úrokových sazeb, kdy již bylo zřejmé, že Česká národní banka začne zvyšovat úroky, bylo vhodné vydat do zásoby větší množství nízkoúročených dluhopisů s delší splatností. To však nebylo učiněno, aby nevzrostla celková výše státního dluhu,“ vysvětluje ekonom BH Securites Štěpán Křeček.
