Výsledkem je unikátní akce v podobě stažení 700 tun zlata z rezerv zaparkovaných do té doby v New Yorku a Paříži. Cenný kov, který má navýšit doma uskladněnou zásobu na polovinu veškerého zlata Bundesbank, má hodnotu 27 miliard eur.
Celá akce se odehraje v několika etapách. „Začneme ještě v tomto roce a skončíme nejpozději v roce 2020,“ uvedl včera člen představenstva banky Carl-Ludwig Thiele.
Vazba na občany je zjevná. „Chceme si vysloužit další důvěru,“ řekl Thiele v narážce na debatu, která běží u sousedů od podzimu. Tehdy se Spolkový účetní dvůr, s ohledem na velké množství drahého kovu schovaného v cizině a na fakt, že tento poklad dosud nikdo nevyzvedl, vyslovil pro systém pravidelných kontrol. Oleje do ohně přilili následovně němečtí politici, kteří se netají obavou, že Bundesbank ztrácí nad svým zlatem dohled.
Německo sedí po Spojených státech na druhém největším zlatém rezervoáru na světě. Hodnota jeho aktiv odpovídá 137,5 miliardy eur. V trezorech německé centrální banky spočívá necelá třetina tohoto objemu, americký Fed střeží téměř půlku. Mohou za to události z padesátých a šedesátých let, kdy Němci přetavovali do zlatých prutů obchodní přebytky.
Všechno zlato ale Německo ve Frankfurtu mít nechce. Důvodem jsou zadní vrátka pro situaci, kdy by největší evropská velmoc v okamžiku kolapsu eura potřebovala vyměnit daný kov například za dolary. Detaily cestování zlatého pokladu odmítá banka sdělit z bezpečnostních důvodů. Tajemstvím je i to, kolik má operace stát.
