Finančnictví už nemusí být pro absolventy tak lákavým oborem jako dosud. Nejen kvůli pandemii koronaviru přibývá v tomto sektoru zpráv o hromadném rušení pracovních míst. Specifická je situace novopečených finančníků. Jejich vyhlídky na výši hrubých mezd jsou horší než ve většině států Evropy. Vyplývá to z analýzy portálu MoneyTransfers.com, jejíž závěry přibližuje videografika automaticky spouštěná pod titulkem článku. Předmětem srovnání jsou vždy ty nejlukrativnější absolventské specializace, které finanční sektor jednotlivých zemí nabízí.
Vyhlídky na uplatnění finančníků nezhoršuje jen pandemie koronaviru. Ještě před jejím rozšířením více než padesát bank na konci loňského roku oznámilo propouštění. V součtu to mělo být 77 780 pracovních míst, jak tehdy spočítala agentura Bloomberg z oznámení bankovních domů a odborových organizací.
Bylo to největší ohlášení personálních škrtů od roku 2015, kdy banky rozhodly o zrušení 91 448 pracovních míst. Zdaleka nejhorší se jeví situace v evropském bankovním sektoru, kterého se týkalo skoro 82 procent z plánovaných škrtů. Důvodem ke škrtům je také rozmach automatizace a digitalizace.
Za důkaz těchto trendů mohou navíc v poslední době sloužit přední evropské banky Santander či Société Générale. Prvně jmenovaná uzavře podle agentury Reuters na domácím trhu až tisícovku poboček a zruší čtyři tisíce pracovních míst. To odpovídá zhruba čtrnácti procentům její celkové pracovní síly ve Španělsku. Société Générale ve Francii zruší zhruba 640 pracovních pozic, byť uvedla, že se chce nucenému propouštění vyhnout.
