Využití odložení splátek klesá. Do konce května banky obdržely 345 tisíc žádostí

Zadlužení, ilustrační foto

Zadlužení, ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Zadlužení domácností neklesá, finanční gramotnost ale stoupá.
2
Fotogalerie

Splátky v celkovém objemu deseti miliard korun si Češi odložili díky moratoriu na bankovní splátky úvěrů a hypotéky. Vyplývá to z dat České bankovní asociace, podle níž tuzemské finanční domy od klientů obdržely zhruba 345 tisíc žádostí.

Banky odhadují, že odklad využila zhruba desetina jejich klientů s úvěry. Dvě třetiny žádostí se týkaly spotřebitelských úvěrů, čtvrtina hypoték a zbylou desetinu tvoří úvěry podnikatelům.

"Odklad splátek z iniciativy bank, ministerstva financí a vlády je užitečným nástrojem a pomocí, která je ku prospěchu všech zúčastněných," uvedl poradce asociace Vladimír Staňura. Na konečné vyhodnocení je podle něj zapotřebí vyčkat na závěr roku, kdy v listopadu mají všichni s odloženými splátkami zase začít splácet. Odložení splátek vítá i analytik poradenské společnosti Deloitte David Marek, míní ale, že tísnivou situaci bankovních klientů měl řešit přednostně stát a nikoliv banky.   

Ještě před účinností zákona o odkladu splátek banky dostaly a vyřídily zhruba 230 tisíc žádostí o odklad splátek. Od 17. dubna, kdy začal platit zmíněný zákon, do konce měsíce obdržely banky dalších 80 tisíc žádostí od klientů, kteří si přáli odložit své splátky od května. V květnu se počet žádostí o odklad výrazně snížil na 35 tisíc. Nyní je přísun žádostí už minimální.

Například Česká spořitelna začala odkládat splátky už 20. března a dodnes tak ulehčila 72 tisícům individuálních klientů. „Průběh procesu odkladu splátek jednoznačně potvrdil, že rychlá pomoc je v dobách krize zcela klíčová“ naráží mluvčí České spořitelny Filip Hrubý na fakt, že jednoznačně největší počet žádostí přišel hned v prvních týdnech.

Pro banky opatření znamená snížení likvidity, kvůli čemuž například Česká spořitelna očekává odložené příjmy ve výši jedné miliardy. Podle  Marka však tuzemské banky mají likvidity dost, a žádné vyšší náklady s odložením splátek proto neočekává.

„Otázka je, kolik takových úvěrů se nakonec splatí. V horších ekonomických časech se zvyšuje podíl nesplacených půjček. Těch máme v Česku dosud minimum, zhruba čtyři procenta. Na konci roku ale očekávám, že jejich podíl může stoupnout i na dvojnásobek,“ dodává Marek.