Finanční svět prožívá navzdory rodící se obchodní válce své nejklidnější okamžiky za poslední rok. Svědčí o tom alespoň cena zlata, která je nejníže od července loňského roku. Jen od poloviny dubna, tedy od okamžiku, kdy začal světový kapitál drahý kov hromadně opouštět, prodělali burziáni na zlatě bezmála deset procent. Právě zářivý kov přitom v těžkých časech obvykle slouží jako bezpečný přístav pro opatrné hráče. Tradiční roli zlata ale podle znalců přebraly virtuální měny.
„Zlato stojí prakticky stejně jako před pěti lety a investoři si pokládají otázku, jaký má jeho držba smysl,“ říká ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Růstu cen zlata podle něho v současnosti nic nepomáhá, poptávka šperkařů klesá a investiční nákupy fondů rostou nejpomalejším tempem za poslední léta.
„Ti z investorů, kdo se obávají geopolitických rizik, začali během uplynulých dvou let využívat jako bezpečnostní kotvu především kryptoměny,“ dodává Tomčiak.
Cenám zlata konečně nepřeje ani solidní kondice amerického dolaru a očekávané utahování měnové politiky ve Spojených státech.
Podle dat Saxo Bank i kvůli tomu klesly sázky hedgeových fondů na růst zlata na minimum za posledních dva a půl roku. Podle ekonomů ale začíná být aktuální cenovka zlata alespoň pro část trhu zajímavá.
„Někteří z obchodníků by mohli začít nakupovat, naše předpověď ceny ke konci roku činí 1325 dolarů za unci,“ uvádí analytik Saxo Bank Ole Hansen. Hlad po fyzickém zlatu opadl především na jednom z jeho nejdůležitějších trhů v Indii.
Ten představuje zhruba čtvrtinu celosvětové poptávky po špercích. Důvodem je především propad kurzu indické rupie oproti dolaru, čímž dovážené zlato letos bezmála o deset procent podražilo.
„Růstu cen zlata nenapovídá ani fakt, že západní spotřebitelé stále více začínají dbát na původ žlutého kovu. Přichází na řadu etické zlato pocházející z ověřených a odpovědných zdrojů, které potvrzuje respektování sociálních a environmentálních norem,“ dodává analytička xPartners Silvia Holá. 
