„Zlato stojí prakticky stejně jako před pěti lety a investoři si pokládají otázku, jaký má jeho držba smysl,“ říká ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Růstu cen zlata podle něho v současnosti nic nepomáhá, poptávka šperkařů klesá a investiční nákupy fondů rostou nejpomalejším tempem za poslední léta.
„Ti z investorů, kdo se obávají geopolitických rizik, začali během uplynulých dvou let využívat jako bezpečnostní kotvu především kryptoměny,“ dodává Tomčiak.
Cenám zlata konečně nepřeje ani solidní kondice amerického dolaru a očekávané utahování měnové politiky ve Spojených státech.
Podle dat Saxo Bank i kvůli tomu klesly sázky hedgeových fondů na růst zlata na minimum za posledních dva a půl roku. Podle ekonomů ale začíná být aktuální cenovka zlata alespoň pro část trhu zajímavá.
„Někteří z obchodníků by mohli začít nakupovat, naše předpověď ceny ke konci roku činí 1325 dolarů za unci,“ uvádí analytik Saxo Bank Ole Hansen. Hlad po fyzickém zlatu opadl především na jednom z jeho nejdůležitějších trhů v Indii.
Ten představuje zhruba čtvrtinu celosvětové poptávky po špercích. Důvodem je především propad kurzu indické rupie oproti dolaru, čímž dovážené zlato letos bezmála o deset procent podražilo.
„Růstu cen zlata nenapovídá ani fakt, že západní spotřebitelé stále více začínají dbát na původ žlutého kovu. Přichází na řadu etické zlato pocházející z ověřených a odpovědných zdrojů, které potvrzuje respektování sociálních a environmentálních norem,“ dodává analytička xPartners Silvia Holá.
Vývoj cen zlata za poslední rok (v USD za troyskou unci)
