Trabant se stal i přes všechna negativa legendou a kultem a v době premiéry šlo o opravdu pokrokové auto. Předsériová výroba prvního kulatého typu P50 byla spuštěna před 60 lety.
V saském Cvikově (Zwickau) sídlily před druhou světovou válkou automobilky Horch a Audi. Po krvavém konfliktu, který Německo prohrálo, se ale obě ocitly v sovětské okupační zóně a s výrobou luxusních automobilů byl logicky konec. Po vzniku Německé demokratické republiky 7. října 1949 se ve druhé znárodněné fabrice vyráběly vozy IFA F8, předválečné dědictví DKW.
Nástupce F9 byl dalším vývojem prototypů z roku 1939, ale produkce obou se nakonec přestěhovala do Eisenachu. Jedinou vzpomínkou na luxusní horchy byl Sachsenring P240, určený ale pouze pro východoněmecké prominenty.
Vývoj auta, které později dostalo název Trabant, započal již v roce 1953 ve VEB Forschungs und Entwicklungswerk (výzkumném a vývojovém centru) v Karl-Marx-Stadtu, dnes se město znovu jmenuje Chemnitz, česky Saská Kamenice. První prototyp UR-P50, z velké části ještě ocelový, byl však příliš malý. O v té době populárních „bublinách“ se ani neuvažovalo, přednost dostal plnohodnotný malý vůz. Za tvarový vzor posloužila západoněmecká „bomba z leukoplastu“Lloyd LP300/400, který si inženýři mohli naživo „osahat“.
Vláda NDR chtěla zastavit hromadný exodus Němců do Spolkové republiky přes tehdy ještě otevřené hranice. Masy proto měly jezdit v 600 kg lehkém autě s plastovou karoserií, které by upalovalo osmdesátkou a spálilo maximálně 5,5 l benzinu. Usnesení ze 14. ledna 1954 stanovovalo čtyřmístnou obsaditelnost, naprosto nereálnou prodejní cenu 4 tisíce marek, roční produkci 12.000 kopií a její spuštění v šibeniční lhůtě 18 měsíců. Duroplast byl patentován už v roce 1953, ale vývojáři měli jasno: prakticky nic není možné dodržet...Ještě na počátku sezóny 1955 vyjely vzorky s ocelovými „obleky“.
Přednost musel dostat přechodný typ P70, který nesl zpočátku značku AWZ - Automobilwerk Zwickau, do 1. září 1955 ovšem ještě VEB Kraftfahrzeugwerk Audi! Tomuto lidovému vozidlu patří jeden světový primát: stalo se prvním hromadně vyráběným automobilem světa s „šaty“ z pevných plastických hmot (měly je částečně už i některé F8 včetně experimentálního prototypu z 1. května 1951!).
Nebyly tedy z bakelitu, jak se i u nástupnických vozů Trabant mnohdy mylně uvádí. V NDR se nedostávalo hlubokotažného ocelového plechu a platilo embargo na dovoz ze západních zemí, ocel navíc byla primárně určena pro těžký průmysl, proto se přistoupilo k využití pryskyřic.
