Na začátku pandemie se obrat firmy Foreigners, která pomáhá vysoce kvalifikovaným pracovníkům a manažerům ze zahraničí usadit se v Česku, propadl z dvaceti milionů o třetinu. Pandemie sice neskončila, ale cizinci se už vracejí ve velkém. „Od září jsme zpátky na předcovidové úrovni a očekáváme další růst,“ říká spoluzakladatelka firmy Andrea Tkačuková v rozhovoru pro deník E15. Stoupající se poptávce po relokačních balíčcích napomáhá snaha firem oslovit vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí. Jeden balíček služeb vyjde až na sto tisíc korun.
Na nápad poskytovat pomoc expatům v Česku přišli spoluzakladatelé Foreigners Andrea Tkačuková a Vojtěch Stehno během studií. „V té době jsem byla prezidentkou organizace, která pomáhala studentům programu Erasmus zvyknout si na české prostředí, Vojta se k nám přidal jako člen. Později jsme se dali dohromady jako pár a organizaci jsme nějakou dobu spolu vedli,“ vysvětluje šéfka firmy, jejíž služby už využilo přes 16 tisíc cizinců.
Když přišel čas organizaci předat dalším studentům, uvědomila si dvojice, že s tím nechce přestat. „Proto vznikla myšlenka založit firmu a pomáhat cizincům obecně,“ vybavuje si okamžik před 13 lety. Když se do tématu ponořili hlouběji, zjistili, že cizinci byli v té době poměrně často diskriminováni.
„Například měli vyšší nájem. Nám se to nelíbilo, chtěli jsme, aby podmínky byly pro všechny stejné,“ uvádí Tkačuková příklad. Ve svých začátcích se firma soustředila na bydlení, postupem času rozšířila portfolio služeb a profil cizinců, na které se orientovala. Dnes jde o největší síť poboček, které nabízejí relokační služby pro expaty v českém prostředí.
Jak se měnily potřeby expatů v průběhu let?
Potřeby jsou pořád stejné, dnes se ale tolik nesoustředíme na studenty a drobné služby. Na úplném začátku jsme pořádali i party, což dnes už neděláme. Měli jsme hodně Řeků v Hradci Králové, tak jsme jim dováželi i řecký alkohol ouzo. Nabízeli jsme i řadu ad hoc služeb, například klient potřeboval přes léto pohlídat rybičku, tak jsme ji vzali do kanceláře a starali se o ni za menší poplatek. Prodávali jsme i stěhovací sadu: krabice, lepicí pásku a nůžky, protože cizinci netušili, kde si to zboží mají pořídit.
Mířili jsme v té době hlavně na studenty. Dodnes máme komunitu anglicky mluvících studentů, kteří se na rozdíl od těch rusky mluvících, kteří už po roce v Česku studují v češtině, česky nikdy pořádně nenaučí, takže si spoustu věcí neumějí zařídit ani po letech. Rozšířili jsme záběr na zaměstnance IT firem, od bílých límečků až po manažery, kterým firma hradí celý relokační balíček. V rámci něj se postaráme o ubytování, věci spojené s vízem a podobně.
Jaký podíl vašich klientů tvoří zaměstnanci firem?
Na začátku existence naší firmy byli našimi klienty ze 70 procent studenti, dnes se překlápíme spíše opačným směrem. Kolem 70 procent tvoří právě zaměstnanci mezinárodních firem a zbytek jsou studenti. Každý rok poskytneme nějakou službu zhruba 1500 klientů, ale v roce 2022 chceme růst ještě více.
Jak se poptávka po relokačních balíčcích měnila v průběhu let?
Do roku 2008, kdy nastala krize, firmy expatům běžně hradily relokační služby, s nástupem krize si to většinou expati museli hradit sami. Teď registrujeme, že se hrazení relokačních balíčků zase vrací kvůli nedostatku lidí. Firmy je nabízejí jako formu benefitu, aby měly konkurenční výhodu oproti jiným firmám.
Co všechno takový balíček obsahuje a na kolik vyjde?
Servis hledání ubytování, interkulturní trénink, zajištění vízové administrativy pro zaměstnance a jejich rodinu, nově i hrazení pojištění pro celou rodinu se cenově se pohybuje od 30 tisíc korun a může sahat až do 100 tisíc korun, pokud se do toho zahrne i zmiňované pojištění.
Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989
Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989 • Videohub
Poskytujete i nějaké nadstandardní služby?
Zrovna zmíněný interkulturní trénink patří mezi ně. Většinou ho chtějí absolvovat manažeři, kteří budou působit v rámci českého týmu, nebo výrobní manažeři, kteří směřují do fabrik mimo velká města, kde skutečně potřebují víc pochopit českou mentalitu. U toho tréninku bývá obvykle i partnerka či partner. Během kurzu se jim vysvětlí kulturní souvislosti a základy komunikace v českém prostředí, například proč se neusmíváme, což jižanům často připadá divné.
Kam většina manažerů dnes míří?
Do velkých měst, jako jsou Praha a Brno, ale docela dost je jich v Ostravě. Dále mezi cílové destinace patří Plzeňsko, Olomoucko a Pardubice.
Jaký vliv měla pandemie na podíl expatů, kteří sem jedou za prací?
Velký. Nemohli sem jezdit cizinci, hlavně takzvaní firstcomers, kteří sem jedou poprvé a využívají relokační služby. Náš obrat se nejdřív propadl o třetinu.
Jsme totiž zcela závislí na fungování ambasád v zahraničí a nastavení pravidel pro cestování. Pandemie nás ale naučila tomu, že byznys má být diverzifikovaný. V první chvíli jsme měli obrovský pokles na nulu, ale díky tomu, že služby nabízíme i Čechům nebo cizincům, kteří trvale žijí v Česku, jsme to dokázali vytáhnout nahoru. Proto byl pokles „jenom“ třetinový.
V září se to ale dostalo zpátky do normálu. V roce 2021 jsme oproti roku 2020 evidovali nárůst poptávek pronájmů nemovitostí cizím státním příslušníkům o 37 procent. Jejich počet se tak stabilizoval téměř na úroveň roku 2019.
Na trhu dnes panuje velký nedostatek pracovních sil. Očekáváte, že to váš byznys ještě víc nakopne?
Věříme, že bychom na tom letos mohli být ještě lépe než před pandemií. Záleží ale na segmentu, o němž hovoříme. Velký nedostatek dělníků ve fabrikách se nás týká okrajově, protože na tento segment primárně nemíříme. Ale ano, umíme jim také pomoci, pokud to firmy chtějí dělat komplexněji než „jen přivézt dělníky“. Takových firem zatím moc není, ale z náznaků a stavu trhu práce vnímáme, že se to změní. Navíc některé nadnárodní společnosti stále nenabírají v plné míře, například americké firmy jsou trochu opatrnější.
Na druhou stranu Česko má potenciál a ambice stát se hubem. V Jihomoravském kraji dnes firmy neustále shánějí vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, které je nedostatek. Ale i tam to není ideální a občas narážíme na vládní překážky v podobě časové a administrativní náročnosti, která je nesrovnatelně větší než v sousedním Polsku. Uvidíme, jak se k tomu postaví nová vláda.
Snažíme se pomáhat i ryze českým firmám, které zatím nejsou moc zvyklé na cizince. Chceme jim ukázat, že i toto je směr vývoje, protože pokud si na novou situaci na trhu práce nezvyknou, budou se muset neustále přetahovat o každého domácího uchazeče s konkurencí.
Před třemi lety jste založili novou sekci Foreigners Development, která se věnuje stavbě bytových jednotek a rodinných domků. Jak se firmě daří v tomto ohledu?
Myslím si že velmi dobře. Máme za sebou rekonstrukci a přístavbu devatenácti bytů v Brně. To hlavní ale přichází. V současné době máme nakoupené čtyři projekty v Brně, Hradci Králové a v Prostějově, kde během tří až šesti let vystavíme postupně zhruba 160 bytů a 30 rodinných domů, což už není málo. Dostáváme se skoro na 12 tisíc metrů bytových ploch určených k prodeji na bydlení nebo investici. Zatím jsme zdroje do projektů dávali ze svého. Zvažujeme, že až začne výstavba, mohli bychom vydat vlastní dluhopisy na projekty s územním nebo stavebním povolením.
