Rusko stále umí Západu prodávat schovaný plyn. Jeho levných hnojiv se neštítí Američané ani Poláci
- Polsko se loni předzásobilo levnými ruskými hnojivy.
- Evropští výrobci podpůrných prostředků pro zemědělce si stěžují, že Moskva přes hnojiva prodává Evropě svůj plyn.
- Trump svými celními čachry zvýhodnil ruské producenty, ulevil i Bělorusku.
Evropská unie a řada dalších západních hráčů se od počátku války na Ukrajině pokouší utnout nákupy v Rusku ve snaze snížit schopnost Kremlu financovat agresi. Podařilo se jim zavést sankce a cenový strop na ropu a sedmadvacítka už definitivně schválila i plán na odchod od plynu z válčící země. Některá ruská odvětví však i čtyři roky po začátku invaze stále profitují z exportu. Vedle vysoce žádaného uranu jde i o zdánlivě banálnější komodity: zemědělská hnojiva.
V sedmadvacítce v současnosti roste tlak na to, aby se jich blok konečně zbavil. Požadují to zejména severské země. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová argumentuje, že by zákaz dovozu tohoto zboží do EU připravil Kreml o příjmy ve výši kolem 1,4 miliardy eur ročně. Tvrdí, že tento zdroj by mohl být nahrazen domácí produkcí a importem odjinud, především z Kanady. K dalším možným alternativám patří Maroko či Omán.
Ruská hnojiva měla loni v EU úspěšný rok
Rusko je největším světovým exportérem hnojiv a mezi jeho klíčové trhy patří Brazílie a Indie. Do Evropy dodávalo před invazí zhruba třicet procent prostředků na podporu růstu plodin. Po únoru 2022 se jejich import snížil, ale později se opět zotavil. V prvních třech čtvrtletích loňského roku vzrostl podle The Moscow Times o pět procent a blížil se už za toto období k 1,4 miliardy eur.
Paradoxní je, že lídrem v nákupech bylo vůči Moskvě jinak jestřábí Polsko, které odebralo více než třetinu dodávek. Následovaly Německo, Rumunsko, Španělsko a Francie.
Blok se už loni v létě dohodl na postupném zavádění cel na ruská hnojiva, ta však strmě vzrostou až v polovině roku 2028. Jejich dopady jsou zatím mizivé i proto, že dovozci se před jejich zavedením značně předzásobili. Zejména dodávky do Polska byly v první polovině roku 2025 výrazně vyšší oproti normálu a polští výrobci poukazovali na to, že se tomuto importu jen velmi těžko konkuruje.
„Mnoho zemědělců se rozhodne koupit hnojiva z Ruska nebo Běloruska kvůli ceně. Musíme mít na paměti, že konečnou cenu hnojiv ovlivňují vysoké náklady na plyn nebo poplatky za emise CO2, které producenti z Ruska a Běloruska nemusejí vynaložit,“ konstatoval Jacek Zaborowski ze společnosti Grupa Azoty podle webu Money.pl. Také další evropští producenti si dlouhodobě stěžují, že Rusko v podstatě šikovně proměnilo svůj levný plyn na hnojiva a získává tak ze sedmadvacítky potřebné příjmy.
Unijní zemědělci versus průmysl
Ve hře je tak vedle zákazu i urychlení zvyšování tarifů oproti původnímu plánu. Jenže Evropská unie se nyní dostala do složité situace kvůli obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur, která se nelíbí unijním zemědělcům. Ve snaze naklonit si její odpůrce v čele s Francií na začátku ledna Brusel navrhl dočasné snížení cel na dovoz některých hnojiv.
Uvedl rovněž, že připraví zákon, který je přechodně vyjme z takzvaného mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), jež má chránit evropské producenty. Agrární sektor doufá, že jim tyto kroky sníží vstupní náklady.
Polští výrobci je ale ostře kritizují a tvrdí, že domácí výrobce hnojiv ještě více poškodí. „Rozhodnutí EU je v praxi pozvánkou pro ruská hnojiva, která budou formálně přebalená v jiných zemích v Asii nebo v Africe a zaplaví Polsko bez jakýchkoli celních bariér,“ řekl agentuře PAP odborový předák producentů Piotr Śliwa.
Podpora unijních farmářů za cenu ničení průmyslu je podle něj krátkozraká. „Když polské továrny zkrachují, zemědělci budou vydáni na milost a nemilost dovozcům. Poté co pokoří konkurenci, budou diktovat ceny, jaké si přejí, a nebude to ve Varšavě, ale v Moskvě nebo na asijských trzích,“ dodal.
Trump zvýhodnil Rusko
Evropská unie ale není ve svízelné situaci zdaleka sama. S vysokými produkčními náklady se potýkají i farmáři na druhé straně Atlantiku a cena hnojiv je přitom určující. „Vstupy budou astronomicky vysoké,“ předpověděl pesimisticky nedávno podle Reuters prezident Americké asociace sóji Scott Metzger. Zemědělci si přitom stěžují, že je poškodila i cla, která prezident Donald Trump zaváděl na některé země.
Šéf Bílého domu se nakonec v listopadu rozhodl, že řadu hnojiv jako močovinu nebo dusičnan amonný z tarifů vyjme. Z původní celní politiky Washingtonu ale podle webu Politico loni silně těžilo Rusko, na které prezident tarify neuvalil. „Díky prudce rostoucím cenám hnojiv a Trumpovu rozhodnutí vyloučit Rusko z recipročního celního programu, který spustil na jaře, se ruský vývoz hnojiv do Spojených států v roce 2025 podle údajů ministerstva obchodu zotavuje po poklesu v letech 2023 a 2024,“ konstatoval web na podzim.
„Rusko zůstává jedním z nejdůležitějších světových dodavatelů hnojiv a jeho vliv se od roku 2022 nesnížil,“ řekl CNN před časem Allan Pickett, odborník na tento segment ze S&P Global Commodity Insights. Uvedl tehdy, že dokud USA tento dovoz nezakážou, tak jako to učinily v případě běloruského potaše, bude obchod nejspíš zdárně pokračovat.
Trump se však rozhodl jít opačnou cestou. V prosinci zmírnil sankce na běloruského producenta potaše Belaruskali, které platily od roku 2021. A autoritář z Minsku Alexandr Lukašenko si nedávno pochvaloval, že vede s Washingtonem dialog o vzájemně výhodné obchodní výměně. „Bílý dům mi nedávno poslal dotaz. Nezveřejňovali jsme to. Co si Bělorusko může koupit v USA? My Američané jsme připraveni od vás koupit draselná hnojiva a něco dalšího,“ prohlásil Lukašenko s tím, že jeho země má zájem o americké motory.
