Čelákovický výrobce zrcadel Amirro má za sebou další úspěšný rok ve ztížených podmínkách pandemie. Mezi hlavní sortiment firmy patří už od dob jejího vzniku v devadesátých letech komponenty do nábytku, které dodává nábytkářským firmám v zahraničí i v Česku. Zatímco s odbytem loni nebyl problém, shánění materiálů bylo oříškem. „Je to jako za socialismu. Kdo má šikovného nákupčího a sežene materiál, ten vítězí. Cena už nehraje roli, protože zákazníci přistoupí na téměř jakoukoliv cenu,“ komentuje současný stav šéfka rodinné firmy Lucie Hronová v rozhovoru pro deník E15.
V průběhu prvního pandemického roku jste spustili e-shop a začali cílit na koncové uživatele. Proč?
Pandemie podpořila nakupování na internetu a dotklo se to i nákupu zrcadel. U takto křehkých výrobků se lidé dřív často báli toho, že věc nedojede v celku nebo se poškodí cestou. Pandemie lidem pomohla tento strach vůči nakupování online překonat. Dalším důvodem byla i nejistota s kurzem. Naše firma je sice převážně exportér, ale není špatné mít jednu nohu na korunovém trhu. Proto hledáme opěrné body, abychom nebyli závislí na jednom segmentu.
Během pandemie jste tedy rostli?
První pandemický rok byl mimořádně úspěšný, a to nejen z hlediska prodeje koncovým zákazníkům, ale i prodeje obchodním partnerům. Navíc ještě nebyly žádné problémy s materiály, ty začaly teprve v roce 2021. Loni jsme skončili v podstatě se stejnými čísly, jen jsme pro tento výsledek museli udělat trochu větší obrat. Měli jsme obrat zhruba 203 milionů korun.
Ceny za zrcadlovinu loni vzrostly o čtvrtinu. Jak jste se s tím poprali?
Pereme se s tím stále, růst cen se pořád nezastavil. Dvacet pět let jsme bojovali o to, abychom našli odbyt a odolali tlaku odběratelů na nízké ceny. Teď jsme se tak trochu vrátili do dob socialismu a kdo má šikovného nákupčího a sežene materiál, ten vítězí. Cena už nehraje roli, protože lidé jsou ochotní nakupovat téměř za jakoukoliv cenu.
Žijeme tedy v době nedostatku?
Dá se to říct. Klíčové výrobní firmy, které dodávají suroviny, nedokázaly doteď dohnat propady ve výrobách, které vznikly na začátku pandemie. Například od dodavatelů zrcadloviny máme měsíční limity, přes které téměř nejede vlak. Materiál vždy musíme objednat měsíc a půl dopředu, a pokud ho nemáme rezervovaný, doobjednat ho na poslední chvíli kvůli nějaké zajímavé zakázce téměř není možné.
Co pracovníci? Ti vám také chybějí?
Je to už téměř chronický stav. Práce ve výrobě není moc kvalifikovaná ani nijak dobře placená. Na druhou stranu je to příležitost pro lidi se základním vzděláním, těch je ale nedostatek nebo jsou mnohdy nespolehliví, což má dopad na vysokou fluktuaci. Kdybychom neměli pracovníky z Ukrajiny, takový objem zakázek jako loni bychom jednoduše nezvládli.
Lidé ve výrobě často slyší na finanční odměnu. Navyšujete mzdy?
Nemáme na vybranou. Odevšud je slyšet, že je inflace a že by měly růst, nebo dokonce už rostou mzdy. Meziročně jsme je samozřejmě navýšili, ale pořád se snažíme, aby hlavní mzdová složka byla závislá na výkonech firmy a na tom, kolik toho vyrobíme.
Ve výrobě údajně máte víc žen než mužů, což je neobvyklé. Čím to je?
Nejen ve výrobě, ale i v managementu. Ve výrobě je to asi tím, že se soustředíme na segment menších dílců, s nimiž zvládnou pracovat i ženy. Dlouhou dobu jsme navíc pracovali na jednu směnu, což se ženám hodilo, protože dokázaly skloubit péči o děti a domácnost a práci.
Jak se změnila poptávka po zrcadlech v průběhu let?
Před dvaceti lety se vyráběly výrobky, které se dnes často dovážejí z Číny. Dělávali jsme ve velkém skleněné stolní desky. Kolem roku 2008 se začalo dařit čínskému importu, tenkrát tomu hodně nahrával i dramatický růst cen. Z Číny se začaly dovážet celé stolky za cenu, za kterou jsme byli schopní vyrobit jen skleněné desky.
Očima guvernéra: Inflace
Očima guvernéra: Inflace • Videohub
Trvalo několik let, než zákazníci pochopili, že čínská produkce je náchylná na chyby a zároveň má dlouhé dodací lhůty v řádu několika měsíců, a mnozí se vrátili k evropským dodavatelům.
Jste sklářka v šesté generaci. Je česká sklářská tradice pořád naživu?
Myslím, že se oživuje, hlavně lustrařská tradice. Co se týká křišťálového skla, ti to teď nemají vzhledem ke zdražování energií jednoduché. U všech firem, které něco taví, je energie klíčová cenová položka a několikanásobné zdražení nedokážou promítnout do prodejních cen, i kdyby se postavili na hlavu.
