V Česku sílí trend sdílených pracovních míst. Naskakují na něj i ty největší firmy, jako je ČEZ nebo Siemens. Šetří tak náklady zejména při hybridním modelu práce, kdy tradičně pracovník tráví část týdne doma a část v kanceláři. Tento způsob zaměstnání se přitom pomalu stává novým standardem, jak napovídá i nedávný průzkum společnosti Microsoft.
Sdílená pracovní místa mohou být ideálním řešením pro firmy ve chvíli, kdy se na jedné pozici střídá více pracovníků se zkráceným pracovním úvazkem. Jdou tak navíc ruku v ruce s hybridním způsobem práce, kdy firmám ušetří část nákladů, které si pak mohou dovolit zaměstnancům vrátit třeba v podobě příspěvků na home office.
Na tento trend tak naskočili třeba na pobočkách ČEZ v Praze a v Ostravě. „Důvodů je několik – úspora nákladů na kancelářské plochy, úspora energií a zároveň vstřícnost vůči zaměstnancům, protože si mohou vybrat takový pracovní prostor, jaký jim vyhovuje,“ uvedla ve čtvrtek na svém LinkedInu členka představenstva a HR ředitelka Michaela Chaloupková.
Připouští ale, že takové nastavení nemusí vyhovovat každému a nehodí se pro všechny typy práce. „Využívání sdílených míst proto vždy probíráme s manažery jednotlivých útvarů a kombinujeme je s možností práce z domova a dalšími způsoby, jak kolegyním a kolegům vytvořit příjemné pracovní prostředí,“ dodává.
„Blíž“ jsou si zaměstnanci i v brněnské centrále Home Creditu. Od ledna zmenšili svoje prostory z původních tří pater na dvě a zkombinovali v nich pevná i sdílená pracovní místa. V uplynulých letech totiž zjistili, že hybridní model práce způsoboval, že průměrně polovina míst zůstávala volných. „Nechceme plýtvat energiemi, nechceme zbytečně svítit na prázdné stoly. Naopak se chceme chovat zodpovědně a šetřit na provozních nákladech,“ vysvětlil šéf Home Creditu Luděk Jírů.
I v Alpha Czech takto šetří. „Došlo ke sloučení pracovišť a část zaměstnanců se dělí o svůj stůl. Jen pár klíčových lidí má své vlastní kanceláře,“ popisuje šéf technologické společnosti Peter Vavrda.
Ve společnosti Gen (dříve Avast) takto mohli například zmenšit kanceláře a vzniklý prostor uzpůsobit konkrétním potřebám jednotlivých týmů. Ve společnosti Up zase část kanceláří pronajali sousedící partnerské firmě. „Zatím nám to takto vyhovuje,“ tvrdí HR ředitelka společnosti Up Ela Honická.
V Siemensu si během pandemie potvrdili, že produktivita práce z domova je srovnatelná s tou na pracovišti. Od hybridního režimu už neustoupili a také zavedli systém sdílení kancelářských stolů. „V tomto systému si každý zaměstnanec své místo v kanceláři musí předem rezervovat na daný den nebo hodinu,“ říká mluvčí Mariana Kellerová s tím, že se firmě tento model osvědčil a například v Praze a v Ostravě díky tomu snížili rozsah kancelářských prostor.
Ve dnech, kdy zaměstnanci pracují z domova, jim navíc začali proplácet sto korun čistého za den, prozradila E15 jedna ze zaměstnankyň, která si nepřála být jmenována.
Debata ohledně proplácení nákladů za home office propukla naplno s první verzí novely zákoníku práce. Ta počítala s příspěvkem ve výši 2,80 koruny za každou započatou hodinu práce. Ten však ve verzi, která zamířila do sněmovny, nakonec není. „Je možné se písemně dohodnout, že náhrada za home office se nebude poskytovat vůbec, nebo jen zčásti. Administrativní ulehčení je i v tom, že nová verze výslovně stanoví, že paušální částka zahrnuje náhradu veškerých nákladů, které zaměstnanci při výkonu práce na dálku vznikly,“ vysvětluje advokát David Šupej z kanceláře Sedlakova legal.
Vypadá to tak, že příspěvek na práci z domova zůstane na dobrovolné bázi, což řada firem kvituje. Například jednatel a personální ředitel průmyslové firmy Axima Tomáš Kožnárek v minulosti pro E15 uvedl, že zaměstnanec prací z domova uspoří náklady a čas na cestu, což podle něj s rezervou pokryje například náklady na spotřebu energie.
„Otázka ‚normoplatby‘ by dle mě měla zůstat v intencích domluvy mezi oběma stranami. V naší společnosti zatím extra náklady spojené s home office zahrnujeme do ročních odměn. Stále musíme mít na zřeteli, že práce z domova nemusí vyhovovat všem, ani lidem ze stejného oddělení,“ podotýká personální šéfka firmy Up Ela Honická.
I přesto se některé společnosti cestou proplácení nákladů vydávají s odůvodněním, že tak kompenzují cenu techniky nebo energií. Za měsíc přitom může jít i o nemalé částky, v Notinu například dostávají zaměstnanci sedm korun za každou odpracovanou hodinu, za měsíc si tak zaměstnanec může teoreticky přijít i na víc než tisíc korun.
