Do startupů investujte peníze, o které můžete přijít, říká Jan Marek | E15.cz

Do startupů investujte peníze, o které můžete přijít, říká Jan Marek

Do startupů investujte peníze, o které můžete přijít, říká Jan Marek
Jan Marek, Deloitte
• 
ZDROJ: Deloitte

Michal Tomeš

Současná doba startupům přeje. Na trhu se nachází velké množství peněz a investoři se s optimismem vrhají do nových projektů. Přitom si ale mnozí z nich neuvědomují, že investice do podobných firem je stále vysoce riziková, myslí si partner společnosti Deloitte Jan Marek, který se dlouhodobě zabývá oceňováním hodnoty startupů.

Někdy se říká, že oceňování startupů je více uměním než vědou. Je to tak?

Oceňování startupů a firem dělám asi osmnáct let a je pravda, že se to často říká. Přesnější formulací ale je, když řekneme, že se jedná o řemeslo. Stejně jako když první vyrobené boty za nic nestojí a sté boty už jsou k něčemu dobré, tak u oceňování je to to samé. Vidíte sto situací a z nich pak umíte vycházet.

Když se zaměříme přímo na startupy, jak se proces jejich ohodnocení liší v porovnání se zavedenými firmami?

Je to v podstatě to samé. Pouze jednou řeknete, že se jedná o zavedenou společnost, podruhé řeknete, že to je startup. Má to však spoustu specifik. Tím prvním je skutečnost, že jsou startupy relativně malé, a tudíž na ocenění nemají takový rozpočet, aby nad ním mohli strávit tolik času.

Na druhou stranu jsou startupy komplikovanější, protože je v jejich případě mnoho neznámých. Takže s menším penzem času musíte udělat větší množství práce. Tam, kam to směřuje, je, že jsou startupy více o emocích. Zatímco u velkých firem můžete hodnotu počítat například přes ukazatel EBITDA, u startupu se k číslům dostanete až na konci. Bude to u nich více o lidech, o myšlence a o technologii.

Navíc se výsledná cena při prodeji startupu může odlišit od racionálního ocenění více ve chvíli, kdy se obchod finišuje. V posledních dnech obchodu je to jen čistě o emocích, takže se cena může bez jasných důvodů vychýlit nahoru i dolu.

Z auta se stane mobil s aplikacemi, říká šéfka Škoda Auto DigiLabu Plachá

Jaké jsou tedy standardní postupy při oceňování?

Základem je pochopení samotného byznysu. V dalším kroku je nutné zanalyzovat samotný tým, zda je vůbec schopný dosáhnout nějakého cíle. Tedy ve chvíli, kdy dosáhne světového úspěchu, by z něj měla být etablovaná firma, schopná běžně fungovat, podávat daňová přiznání a podobně. Často se ale stane, že tým není schopný fungovat nějak strukturovaně. Firma má dobrý nápad a je schopná pracovat, když má tři zaměstnance, ale když vyroste na sto lidí, není management schopen firmu řídit. Otázkou je, zda vedení dokáže předat své know-how dál, aby mohlo dojít ke škálování produktu.

Zároveň je při oceňování důležitá analýza trhu. Musíte předpovědět, jak velký bude za několik let, a jak velkou část trhu bude možné v budoucnu získat. Můžeme tedy odhadnout, že za pět let bude trh pro daný produkt deset milionů zákazníků a vy na něm budete mít desetinu. To srovnáte s již etablovaným trhem a od něj hodnotu odvodíte. Až úplně nakonec se řeší, za jak velkou sumu je možné produkt prodávat a jaký může být zisk. K tomuto kroku ale někdy vůbec nedojde, cílem zakladatele může být pouze získání zákazníků a ani nemusíte dosáhnout zisku v době plánovaného exitu.

U startupu je rovněž zajímavé, že když firmu navštívíte za půl roku, tak dělá zpravidla něco úplně jiného. Mohou mířit na jiný trh a objevili, že něco, o čem nevěděli, že mají, je to nejcennější aktivum.

Dá se vůbec vyjádřit, kolik startupů se vyvine do udržitelné fáze?

Obecně těžko, statistiky říkají, že vyjde jedna z deseti investic. Ale to už jsou větší společnosti, kdy například deset procent startupů může být vyloženě úspěšných, dvě tři z deseti firem nějak přežívají a zbytek zkrachuje. Ale vy jako zakladatel musíte mít pevnou víru v to, že váš nápad je geniální, abyste ho dokázal dotlačit do konce. Je to hodně o energii. Nicméně obecně je dobrých nápadů málo a peněz na trhu hodně.

Liší se způsob valuace u startupu v rámci různých fází? Uvádí se například, že startupy v prvotní fázi by se měly hodnotit jen na takovou částku, kolik peněz ve skutečnosti potřebují.

Když máte startup v rané fázi a začínáte pouze s nějakou ideou, tak nemá smysl si malovat finanční plán, protože to bude určitě jinak. V této fázi soupeříte se spoustou startupů, které jsou na tom stejně, dává tedy smysl si říct, že hodnotu startupu určíte podle nákladů práce, kterou jste do firmy vložili. Ve chvíli, kdy ale máte produkt, tak se můžete začít srovnávat s ostatními, případně se zaměříte na to, kam je možné vyrůst a za kolik se prodávají již etablované společnosti. Tam už dává smysl se s ostatními srovnávat. Ve fázi, kdy začnete něco prodávat a vidíte, že v určité době můžete dosáhnout zisku, tak je dalším krokem to, že si namalujete finanční plán a oceníte to podle očekávaných výnosů.

Je možné ale srovnávat startupy, které přijdou s nějakým unikátním nápadem?

Určitě, nemáte totiž více možností. Oceňování je disciplína, kde máte tři přístupy a je jedno, zda oceňujete diamant, startup nebo kótovanou společnost na burze. Prvním přístupem je kalkulace, kdy si spočítáte, na kolik peněz vyjde, když nápad zreplikujete a vymyslíte něco obdobného. To je možné především v rané fázi. Druhým přístupem je právě srovnávání obdobných řešení a třetím přístupem je ohodnocení na základě očekávaných výnosů. Na startupy se tedy aplikují přesně tyto postupy.

Jak je ale aplikovatelný přístup, že vymyslíte něco obdobného? Právě unikátnost je přeci u startupu důležitá.

Myslím si, že je to přístup, který byste si měli vždy zvážit. Všichni vám sice budou říkat, že je jejich řešení unikátní, nicméně devadesát procent z nich unikátní nebude. Pokud někomu budete půl roku platit, aby vyvinul to stejné, tak není důvod, abyste jiného přepláceli desetkrát. Jedná se o živou komunitu a každý se snaží okopírovat úspěšné nápady. Pokud jste kupující, tak byste neměl podlehnout auře zakladatele, že vymyslel něco mimořádného a že jako jediný to z Čech prodá do celého světa.

Jaký vliv na hodnotu startupu má vůbec unikátnost nápadu? Mnohé startupy totiž nejsou tolik unikátní, na českém trhu to vidíme například u Uberu a jeho konkurence v podobě Taxify.

Nemusíte být unikátní, Uber také nebyl první, kdo s tím přišel. Musíte být ale první, který to prosadí. Klíčové je mít správného člověka a být ve správnou dobu na správném místě. Udělat kopii nápadu je jedna z cest. Pokud jste první a máte schopnosti implementovat nápad, což také není časté, tak můžete být úspěšní. Nejde jen o to prodat nápad trhu, ale musíte ho prodat efektivně, přesvědčit řidiče, aby pro vás jezdili, a k tomu potřebujete i jiné schopnosti než mít nápad. Předpokládám, že i v Pobaltí bylo více lidí s tímto nápadem, ale pouze Taxify se tam stalo dominantní, třeba ještě více než Uber v USA.  

Investoři se nebojí riskovat, zasypávají start-upy penězi

Zmiňoval jste, že nápadů je málo, ale investorů hodně. Co to o trhu vypovídá? A platí to globálně?

Je to problém na celém světě, ale když se podíváme na Českou republiku, je ta situace trochu jiná. Když se na to podíváme z makropohledu, vidíme, že jsou naše školy průměrné. Univerzita Karlova je nejlepší vysoká škola u nás, ale nachází se až v páté stovce celosvětově. Peníze, které dáváme na vědu a výzkum, jsou v porovnání s Evropou podprůměrné, navíc nejsou lidé u nás kdovíjak soutěživí. Takže když toto vše sečteme, máme zde prostředí, které netlačí na to, abychom byli na špičce a vyvíjeli něco unikátního. Spíše se jedná o prostředí, které kultivuje startupy jako kopie již něčeho existujícího. Zároveň je nás pouze deset milionů a mluvíme unikátním jazykem, což nás také částečně znevýhodňuje. Z mého pohledu, když vezmu všechna tato negativa, jsme na tom ještě docela dobře.

Jak velkou roli hraje vysoké množství peněz, které se na trhu nachází? Může při nedostatku nápadů hrozit to, že peníze zmizí do zahraničí, případně se začne investovat do neperspektivních firem?

To, že se investuje do zahraničí, je přirozený trend. Pokud si vyčleníte větší sumu peněz, zjistíte, že je český trh malý a začnete přemýšlet o expanzi do ciziny. Nejsme osamocená ekonomika a nabídka je tu malá. Nicméně je nutné říct, že české startupy jsou mnohdy na našem lokálním trhu unikátní, ostatní investoři o nich nevědí a pracovní síla je v Česku levnější než někde v USA. Startupisti nezískávají většinou financování globálně, ale jen české, čímž můžete dosáhnout výhodnějších podmínek.

V globálním měřítku znamená současná situace na trhu se startupy co? Nemůže hrozit nějaké přehřátí?

Do startupu investovali lidé většinou peníze, o které mohou přijít. Takže budou daleko více smířeni s tím, když jim investice nevyjde. Mnohem více nás překvapí, když vypukne blízko nás válka. U startupu je proto normální, že investice nevyjde, zde bych se proto té bubliny bál nejméně.

A to, že je těch nápadů málo, vychází z čeho?

Otázkou je, zda je málo nápadů. Možná je jen hodně peněz, které jsou dostupné na investice. Žijeme v jiné době, vše je rychlejší. Nikdo nepřemýšlí pět deset let předtím, než přijde s nějakým nápadem. Takže možná bych viděl ten problém spíše na straně toho, že je moc peněz a tento segment začal být populární, tím se do něj začalo přesouvat více investorů.

Takže je ideální doba založit startup?

Možná ta doba byla před několika lety lepší, ale určitě je vhodnější, když založíte něco, o čem si ostatní myslí, že je startup, než když to bude úplně stejné podnikání, které nemá auru startupu.

Ale kde je hranice toho, co je startup a co ne?

Když se oceňuje, tak všichni řeší násobek zisku EBITDA, na základě kterého je firmu možné ocenit. Pokud se ale zeptáte dvou lidí, co je EBITDA, tak vám každý řekne jiné číslo. To samé platí pro startupy. Možná někde existuje definice startupu, ale každý ji vidí jinak. Nicméně si nemyslím, že je to problém. Někdo bude definovat startup jako novou službu, která nabízí inovativní řešení, takže zde existuje velká nejistota ohledně toho, jak má vypadat.

Mně přijde nejlepší definice, že startup je to, o čem si většina myslí, že je startup. Je to určitě hodně o emocích, ale když vzbudíte tyto pozitivní emoce, tak k vám nastoupí lidé, kteří by o vás neuvažovali a mnohdy u vás budou pracovat i zadarmo. Budete mít možnost inzerovat za výhodných podmínek, budete mít lepší financování. Všechny ty benefity získáte pouze tím, že jste o něčem vytvořili pozitivní vnímání, je to něco rostoucího s potenciálem a tedy že je to startup.

Tato aura kolem startupu musí z něčeho pramenit. Vytvořily ji velké a úspěšné firmy, které se stále startupy nazývají?

Přesně tak. Můžeme to srovnat třeba s loterií. Nekupujete si konkrétní los proto, že je lepší, jelikož vyplácí šedesát procent na výhry oproti jinému, kde dávají třicet procent. Typicky si člověk ale koupí los proto, že může vyhrát sto milionů. Je to stejné jako u startupů, kde vidíte extrémně úspěšné firmy, jejichž hodnota může jít do miliard dolarů, což ve vás vyvolává vidinu zisku.

Nesrovnáváte většinou pravděpodobnosti, že sázka na startup vyjde s možným ziskem. Čistě ekonomicky byste měli spočítat hodnotu úspěšného startupu a vynásobit ji pravděpodobností úspěchu. V realitě je to ale primárně o tom, jak velký zisk v něm můžete dosáhnout a málo o tom, jaká je šance. Ale nacházíme se v době, v jaké se nacházíme, takže jsou investoři schopni zaplatit mnohem více než racionálně spočítané číslo, které udává očekávanou výhru. 

Revolut naplno startuje v Česku. Londýnský fintech chce ukončit dominanci tuzemských bank

Kdyby tedy nastala další finanční krize, startupy by byly prvními, kdo by na situaci reagoval poklesem?

U startupu je problém, že typicky negeneruje zisk, je do nich tedy nutné investovat nové a nové peníze. V okamžiku, kdy by na rok vyschlo financování, tak většina startupů zkrachuje, protože nebude mít na svůj provoz. V tom je to specifické. Ani to nemusí být tím, že investoři budou platit méně.

Jak pomohl boomu startupů například crowdfunding?

Myslím si, že to jsou věci, které jdou paralelně. Je tu nízká averze k riziku, lidé jsou ochotni půjčovat, jakmile dostanou nějaký vyšší výnos, než je nula, kterou dostanou na běžném bankovním účtu. Zároveň existují technologie, které to umí zprocesovat a udělat jednoduše, zatřetí je pak něco takového běžné. Sociální sítě změnily chování lidí a je jednoduché komunikovat s lidmi globálně. Lidé jsou ochotni půjčit bez toho, aby dlužníka viděli.

Jak moc je tedy investování do startupu sociálním trendem?

Určitě existují lidé, kteří jsou movití, nepotřebují pracovat, ale to, že se věnují startupům, pro ně není investice, ale zábava. Startupové prostředí je pozitivní, spoustu lidí naplňuje a investoři tam mnohdy v podstatě pracují zadarmo. Kdyby svůj čas věnovali jiným činnostem, tak by pravděpodobně dosáhli většího zisku, ale už jim nejde o peníze, ale chtějí se realizovat.

Není to tedy celé podstata startupu? Tedy že jde spíše o generování nápadů, než peněz?

Já si myslím, že zakladatelé, kterým jde o peníze, nejsou ti, kteří jsou úspěšní. Protože mít úspěšný startup je nesmírně náročné – časově, psychicky. Ten, komu jde jen o peníze a je racionální, si zvolí jiný způsob vydělávání. Startup je mnohem více o realizaci. Když se 16 hodin denně věnujete tomu svému „dítěti“, tak jako vedlejší efekt může přijít to, že se z vás stane boháč. Řekl bych však, že většina úspěšných startupistů tam nevidí jako hlavní motivaci peníze, ale úspěch.

Na trhu jsou zároveň obrovské technologické firmy, které mají miliardové valuace, ale dlouhodobě prodělávají. Je nutné, aby takové firmy zisk generovaly?

Ne, není. Ty firmy musí přesvědčit své investory, že peníze, které utrácejí, investují tak, aby vydělaly více. Stačí, když přesvědčíte investory o tom, že jsou peníze dobře zainvestovány a rozmnoží se. Proto by také neměly startupy vyplácet dividendy. Jsou to firmy, které mají dramaticky a skokově růst. Když vyplácíte dividendy, znamená to, že nemáte příležitost, do které byste investovali. Otázkou ale je, kdy investoři prohlédnou, že některé startupy nebudou schopné ty peníze vydělat vůbec. 

Jako to může být u Twitteru, který je dlouhodobě v mínusu.

To ano, máte tam nějaké riziko nejistoty, ale ta může být i pozitivní. Může se změnit chod světa a Twitter bude držet nějaké aktivum, které je nejcennější na světě. To, že máte spoustu zákazníků, je obrovská výhoda.  Možná je nyní využíváte špatně, ale do budoucna je třeba budete schopni monetizovat lépe.

To bych se více bál u Tesly, kde je produkt celkem jasný – máte elektrický samořídící automobil, ke kterému sice máte databázi o milionech kilometrů, ale to pořád nepostačuje na to, aby se dala odůvodnit tak vysoká tržní kapitalizace, kterou firma má. Vidím velkou hrozbu, že stávající automobilky budou brzy schopné vyrábět obrovské série podobných aut efektivně. A je právě otázka, zda toho bude Tesla někdy schopna.

Jakou roli hraje tak výrazná osobnost v čele firmy, kterou je například Elon Musk? Stále slibuje zlepšení hospodaření firmy, které se neděje, nicméně důvěru investorů pořád má.

Určitě zásadní, protože je to o tom, že byl schopný vzbudit pozitivní emoce, které Tesla obecně oproti standardním automobilkám vyvolává. A to je hodnotné aktivum, které do něj Musk jako úspěšný disruptor vložil. On umí vzbudit emoce, o které jde především, čísla jsou v tomto případě druhořadá. To dokládá například i jeho vtípek o tom, že prvního dubna zkrachoval. Tento apríl nikdo nebral vážně a on to ustál. Já osobně bych do Tesly teď neinvestoval, ale oceňuji to, co do ní Elon Musk vkládá.

Do čeho byste ale investoval? Je nějaký trend, nebo jsou v tomto odvětví neměnné?

Určitě můžete pozorovat, že je vysoká poptávka po nějakém segmentu. Bavili jsme se o Tesle, takže obecně e-mobilita nebo baterie jsou zajímavá témata. Můžete vidět, že investorů, kteří do nich chtějí investovat, je několikanásobně více než u jiných odvětví, jež však mohou mít stejné vyhlídky. Já osobně bych se raději vyhnul odvětví, které je takto populární a raději hledal někoho, kdo má unikátní nápad. Nicméně to je těžké a stále platí to, že byste takto měli investovat peníze, které nepotřebujete. Ne své životní úspory.

Mluvil jste o potenciálu Twitteru a Tesly, kteří mohou profitovat z velkého množství dat. Může nyní uspět startup, který vytváří jen hmotný produkt, nebo jsou big data v dnešní době nutností?

Klidně bych investoval do firmy, která vytváří hmatatelný produkt, protože je unikátní. Kdežto big data se snaží zpracovávat leckdo, navíc si nemyslím, že v Česku jsme schopni konkurovat Číně nebo USA z hlediska sběru informací. Ale možná, když tu vymyslíme a necháme si patentovat normální hmatatelný výrobek, tak máme větší šanci. Big data jsou určitě trendy, sexy a všichni do nich chtějí investovat. Ale je otázka, zda chcete jít s davem, který o podobné příležitosti také slyšel.

Jak si stojí startupy ve spolupráci s českými školami?

Mám tři děti, takže vnímám naše školství jako problém. Vnímám, že se neposouváme, zatímco školy v zahraničí se mění. A platí to od mateřské školy. Hlavní problém přitom vidím na straně společnosti, která dostatečně neuznává učitele, nedává jim vysoký status a udržuje fungování škol ve stejném módu jako před dvaceti lety. Toto je něco, čím nemůžeme konkurovat.

Průzkum: Zaměstnanci chybějí i start-upům. Třetina mladých firem se navíc jen těžko prosazuje v cizině

Na západě je přitom běžné, že mají univerzity své spin-offy a mateřské firmy, kdežto v Česku to je teprve nastupující trend.

Ano, i to je brzdí. To, co ale vidíte je, že špičkoví studenti odejdou na špičkové školy do zahraničí. A kolem špičkových škol, například Cambridge, je celý chuchvalec firem, které mají navázanou úzkou spolupráci. Například Cambridge je tak v podstatě obrovskou společností se všemi joint-venture co má. Bohužel, u nás takovou špičkovou školu nemáme. Chybí nám nejlepší studenti a naše snaha zlepšit, otevřít se a dělat něco jiného. Vůbec se tu nevede diskuze o tom, jak změnit školy, aby vychovávaly lidi na špičkové úrovni.

Jsou čeští investoři stejně optimističtí jako na západě?

Otázka je, co znamená optimismus. Když vezmeme standardního investora, který si nakoupil bitcoin na vrcholu, musíme se ptát, zda je to to správné. Je to totiž něco, kde ztrácíte obezřetnost. Správný investor by měl být ten kvalifikovaný, jenž vnímá riziko, a přesto do toho investuje. To je ta správná investice. Horší je, když někdo investuje do startupu, protože nechápe všechna ta rizika a skutečnost, že se mu pravděpodobně investice nevrátí. A obávám se, že pokud by se u nás rozšířily investice do startupu ještě více, než jsou, tak to bude příklad nekvalifikovaného investora, který do nich investuje proto, že riziko nechápe.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud