Minimální teplota v práci aktuálně: Jak firmy řeší drahé energie | E15.cz

Na energiích šetří i velké firmy, Mall mění světla, ČSOB méně topí. Vstříc jim vychází ministerstvo

Lucie Staňková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

S přicházejícím podzimem začínají energiemi šetřit nejen domácnosti, ale i velké společnosti, jejichž zaměstnanci si musejí zvykat především na nižší teplotu v kancelářích. Ve většině z nich klesla na minimální povolenou hranici dvaceti stupňů, kterou se však ministerstvo zdravotnictví rozhodlo ještě o dva stupně snížit. Velké úspory si firmy slibují také od výměn osvětlení. Stále diskutovanější se stává práce z domova, která se firmám od nového roku naopak prodraží.

„Naše kanceláře jsou vybaveny chytrým osvětlením, které svítí jen v nastavených časech. Mimo tyto časy se automaticky vypíná, aby zbytečně nesvítila, když je nikdo nevyužívá. Na začátku roku jsme také kompletně vyměnili osvětlení v distribučním centru za svítidla typu LED. Tak se nám podařilo dosáhnout úspory více než čtyřicet procent, a proto plánujeme v podobných krocích pokračovat i nadále,“ uvádí mluvčí Mall Group Pavla Hobíková.

Banka ČSOB přijala celý soubor opatření. Týkají se nejen poboček, ale i centrály v pražských Radlicích. Společnost ve velkém instaluje LED osvětlení se senzory přítomnosti, které jí v minulosti zregulovaly spotřebu energie na osvětlení o polovinu. Dalších úspor chce dosáhnout ve vytápění. O patnáct procent hodlá snížit spotřebu plynu tím, že využije klimatizačních systémů nejen pro chlazení, ale i pro vytápění. Vnitřní teplota se navíc sníží.

„Naše prostory, jak kanceláře, tak pobočky budeme v následujících měsících vytápět na 21 stupňů. Teplotu jsme nastavili s ohledem na zdraví naše i klientů,“ sděluje mluvčí skupiny ČSOB Patrik Madle. Naráží tak na to, že nižší teplota je pro práci v kanceláři nekomfortní. Většina oslovených firem ale cílí na minimálně přípustných dvacet stupňů. Tu stanovuje hygienická norma, kterou ale se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo změnit, a teplotu ještě snížit.

Norma platná od roku 2007 rozděluje práci do několika tříd. U první kategorie, kam spadají právě kancelářské, administrativní nebo laboratorní práce, navrhlo ministerstvo pokles minimální teploty až na osmnáct stupňů. Podle tvrzení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) už norma dávno neodpovídá i kvůli globálnímu oteplování. Návrh změny nařízení o ochraně zdraví při práci v pondělí schválila vláda a firmám tak dala prostor k dalšímu snížení teploty na pracovišti. 

Limitní teploty při práci

Třída práce Dosavadní minimální teplota Schválená minimální teplota Maximální teplota
Práce vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou (například kancelářská práce) 20 °C 18 °C 27 °C
Lehká manuální práce (například také řidiči) 18 °C 16 °C 26 °C
Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou a přenášením břemen do 10 kg (například montáž středně těžkých dílců) 14 °C beze změny 32 °C
Další třídy práce vstoje s různým zapojením těla až po třídu práce s rozsáhlou intenzivní činností těla 10 °C beze změny 20 až 30 °C

Zdroj materiál pro jednání vlády (zestručněno)

Podívejte se ve videu, na jaké úrovni zastropovala vláda ceny energií a na jaký příspěvek máte nárok

Video se připravuje ...
Drahé energie a zastropování cen

Ti, kteří se na práci v 18 stupních nebudou cítit, mohou téměř ve všech oslovených firmách využít práci z domova. Firemní politika jim to umožňuje průměrně dva dny v týdnu. Podle poradenské společnosti RSM třetina firem dokonce uvažuje o tom, že zaměstnancům práci z domova částečně nařídí.

Od nového roku jim ale situaci zkomplikuje nový zákoník práce, který firmám ukládá povinnost proplácet zaměstnancům zvýšené náklady na energie. Stanovuje na to paušál 2,80 koruny za každou započatou hodinu, který by se měl v následujících letech valorizovat.

Mezi firmami se objevují rozporuplné reakce. Například banky UniCredit a Raiffeisenbank se rozhodly zaměstnancům na práci z domova přispívat už nyní. „Všem, kteří prokážou své náklady spojené s prací z domova, je proplácíme,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank Martina Kotasová. Jiné firmy považují home office za benefit sám o sobě a přispívání na navíc spotřebované energie považuje za nesmysl.

„Firma nezruší kanceláře kvůli home office části zaměstnanců, protože je stále hodně těch, kteří do kanceláře chodit chtějí. To znamená, že stále bude platit nájem za kanceláře a také energie na vytápění či klimatizaci, což jsou hlavní nákladové položky. Tím pádem zmíněný příspěvek bude nákladem navíc,“ vysvětluje marketingový ředitel internetového obchodu s čočkami Tomáš Bártek.

Nařízením práce z domova by si tedy některé firmy příliš nepomohly. Nastavení správného hybridního modelu bude proto pro úsporu firem klíčové. Některé už pracují na zdokonalení procesu sdílení míst, které přinese efektivnější obsazení prostor a omezí plýtvání vytápěním poloprázdných kanceláří.

„Stále více zvažujeme rozšiřování konceptu takzvané flexi office neboli sdílení pracovních míst. Vede nás k tomu stále častější využívání práce z domova u našich zaměstnanců,“ uvádí mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery