Po nadšení přichází vytřízlivění. Startupové nadšení a boření rekordů v oblasti investic do mladých firem je na pár let minulostí. „Na Západě bylo ve startupech žádoucí mluvit o work-life balance a flexible workplace, ale na Východě se stále maká, nejezdí se tu pětkrát ročně na dovolené,“ říká o aktuálním trhu Přemysl Rubeš, partner společnosti Presto Ventures, která investovala do desítek startupů.
Proč je právě v tuto chvíli, tedy ve fázi výrazného ekonomického poklesu, vhodná doba na investice do startupů?
Pokles ve startupech, o kterém mluvíte, se týká převážně západního světa, kde byly levné peníze a tekly do trhu proudem. Proto se i do startupových fondů dostávala kvanta likvidity a fondy se začaly přetahovat o to, kdo dá startupu vyšší valuaci a více peněz, a také co nejrychleji – protože ten bude moci kapitál investovat. Kvůli snadnému přístupu k penězům ve velkém množství začaly startupy být rozežrané, utrácely neefektivně a rostly třeba i přes nefunkční byznys model.
Východní část Evropy je tedy v jiné pozici?
Na Západě bylo ve startupech žádoucí mluvit o work-life balance a flexible workplace, ale na Východě se stále maká, nejezdí se tu pětkrát ročně na dovolené. Tady v regionu střední a východní Evropy těch peněz pro technologické rychle rostoucí firmy nikdy nebylo moc, díky tomu umějí místní podnikatelé fungovat efektivně. A kapitálová efektivita je právě to, na co se teď všichni investoři koukají. K tomu tu máme obrovský technologický talent a konečně začínáme mít zkušenosti i s obchodem a expanzí na Západ. Nejen díky těmto silným stránkám se náš region brzy stane i pro západní investory nejzajímavějším v Evropě.
Kvůli nedostatku kapitálu a zároveň dostatku talentu a know-how tady v regionu vzniká příležitost investovat do začínajících inovativních projektů s velkým potenciálem za, řekněme, rozumných „východoevropských“ podmínek. Vyjednávací pozice investorů je samozřejmě lepší, než byla v covidové bublině, kdy přebytek kapitálu vyšrouboval valuace startupů nesmyslně vysoko. Teď bublina splaskla. Tak vysoké valuace neuvidíme třeba deset let.
Deset let je střízlivý odhad, nebo nadsázka?
Lehká nadsázka. Střízlivý odhad by byl pět až deset let.
Je na trhu málo peněz?
Většina fondů investuje výrazně méně, zejména těch západních a těch, které investují do dospělejších firem. Právě u pozdějších investičních kol, v nichž jde o desítky milionů dolarů na jednu investici, klesl objem financování až o 70 procent. Hodně fondů si navíc nechává peníze v rezervách, kdyby se jejich portfoliovým firmám příliš nedařilo. Fondy tedy investují méně, a to po celém světě. I přesto že objem investic rizikového kapitálu tady v regionu rostl poslední roky třeba čtyřikrát rychleji než na Západě, tak jsme pořád zhruba desetkrát za Západem při přepočtu investic na obyvatele – a přitom startupy tu umějí zkušenějším investorům vydělat stejně peněz jako na Západě. V tom je právě ta aktuální příležitost.
Zmínil jste, že si investoři šetří peníze pro případ, že by některá z jejich firem potřebovala pomoct. Vás se to netýká?
Ne. Investujeme ve velmi rané fázi, většinou 10 až 20 milionů korun do jedné firmy, k překlenutí složitějšího období tedy našim startupům stačí jednotky milionů korun. Vybíráme si do portfolia schopné zakladatele, kteří si takové peníze umějí na trhu obstarat sami a nepřicházejí s nataženou dlaní.
Na druhé straně jsou velké fondy, které investují v pozdních fázích. Když průměrně investujete 20 nebo 40 milionů dolarů do jedné firmy, navíc při přefouknuté pandemické valuaci, a některá z vašich firem se výkonově nedostane tam, kam jste čekali, a začnou jí docházet peníze, tak to je problém. Pokud by taková firma šla dneska na trh pro nové peníze, ocenili by ji ostatní investoři třeba jen na zlomek hodnoty, než byla vaše valuace. Proto jí raději půjčíte další peníze, abyste nemusel nikomu reportovat, že jste při vstupu zainvestoval příliš draho. I proto si fondy drží rezervy, proto neinvestují do nových firem a i proto je na trhu teď výrazně méně peněz.
Jaký tedy očekáváte vývoj startupového trhu v blízké době?
Letošní rok bude historicky nejhorší pro rizikový kapitál, příští rok už tak hrozný nebude. Naše očekávání je, že po létě se to začne globálně zlepšovat. I přesto že jsme v té nejhorší době, tak některé naše firmy nabírají velké investice. Zároveň jednáme také o prodeji některých firem za hezkých podmínek. Není to tedy tak, že by všechno spalo.
Provedl váš fond dříve už nějaké prodeje vašich podílů ve firmách? Tedy zhodnocení některých ze zainvestovaných firem?
První fond a jeho portfolio jsme tvořili zejména v letech 2018 až 2020, ty firmy jsou tedy relativně mladé, byť asi třetina z nich už narostla i více než dvacetkrát od chvíle, kdy jsme do nich vstupovali. Částečně jsme z některých firem exitovali, ale na opravdu velký exit teprve čekáme. Ty nejúspěšnější firmy z portfolia je dnes ještě škoda prodávat, když stále rostou a za pár let budou mít mnohem větší hodnotu a možnost vstoupit na burzu nebo se prodat za určitě lepších makroekonomických podmínek než dnes.
Budete otevírat další, tedy třetí fond?
Od listopadu 2021 investujeme z druhého fondu, máme tam 35 firem, investice zhruba za 15 milionů eur. Tohle portfolio dostavíme na přelomu letošního roku, poté otevřeme další fond. Celkově by ve druhém fondu mělo být přes 40 firem, v tom prvním máme 15 firem. Ve třetím fondu bychom samostatně chtěli 100 firem.
Daří se vám na tak ambiciózní plány nabírat peníze?
Daří. Možná právě proto že je v našem sektoru tak trochu krize a investoři vnímají aktuální příležitost na trhu. Už taky máme něco za sebou a finanční výkon obou fondů je výborný. Navíc 100 firem v portfoliu znamená větší diverzifikaci, a tedy statisticky lepší výsledky.
Byli byste v Česku první, kdo by měl tak velký fond?
Na počet startupů v portfoliu ano. Chceme dělat řemeslnou investiční práci, probírat se tisícovkami příležitostí z celého regionu a vybírat ty nejlepší dealy. Děláme to raději než si nechat velkou část fondu v rezervách, investovat při každém kole a být s firmou až do konce. Hlavní potřeba peněz v našem regionu je v počáteční fázi, tam peníze nejvíc chybějí.
Německý investor umí zainvestovat dva miliony eur do startupu z našeho regionu, těžko ale půjde do menších investic, takových má dostatek doma. Privátního kapitálu pro ty počáteční fáze firem je tady stále nedostatek. Právě proto chceme startupy hlavně dotáhnout od jejich počátku do fáze, kdy dosáhnou na západní kapitál, který pak většinou pochází od institucionálních investorů.
Celkově tak budete ve 150 firmách?
To je ten cíl. Jmenujeme se Presto, tak nám snad stavba portfolia nebude trvat pět let. Chtěli bychom to stihnout za dva roky a firmu podle toho stavíme.
V Litvě jste udělali nejvíce investic v zemi. Zajímá vás celá východní Evropa?
Ano, aktuálně objíždíme zhruba 20 zemí v širším regionu střední a východní Evropy. Chodí nám skvělé příležitosti v Česku, popravdě ve větším množství, než jsme čekali. Baltské státy jsou strašně zajímavé, stejně tak Ukrajina a její podnikatelé. Tam máme poměrně dost investic, myslím asi nejvíc ze všech fondů tady. Zajímavé startupy pomalu začínají přicházet také z Balkánu, celý ten region se zlepšuje. Estonci jsou ve stavění globálních firem nejdál, okolní státy se je snaží dotahovat. V Rumunsku zase vzniká více zajímavých startupů díky obřímu úspěchu UiPath, do kterého investovalo i české Credo. Většinou stačí v zemi jeden velký úspěch technologické firmy a celé startupové prostředí se výrazně posune. Je to obrovská inspirace pro všechny.
Jaké startupy vás typově zajímají?
Od začátku nás hlavně zajímají startupy, jejichž zákazníky jsou ostatní firmy, a pak online tržiště. Z hlediska byznysových modelů jsou stabilnější a snadněji expandují na zahraniční trhy. Jakmile je totiž technologie vyvinutá, umí rychle růst a generovat vysoké, předvídatelné tržby. Navíc firemní zákazníci produkt používají dlouhou dobu a je relativně jednodušší si je udržet. To vše přispívá k tomu, že startupy vyvíjejíci služby pro ostatní firmy dosahují nakonec vyšších marží, násobků valuace i návratnosti pro investory.
Oproti tomu spotřebitelský byznys je tady na Východě kapitálově i exekučně velmi náročný, hlavně kvůli fragmentovaném regionu, z čehož plyne jazyková bariéra a odlišné spotřebitelské chování. Firemním technologickým firmám, které vznikají v našem regionu, se daří nejlépe expandovat na velké trhy a my jim v tom chceme dál pomáhat. Máme na to zkušenosti a už víme, co potřebují k úspěchu mimo kapitálu.
Přemysl Rubeš (39)
Je jedním ze zakladatelů Presto Ventures, vystudoval matematiku na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, studoval i ve Francii. V Paříži začínal jako analytik ve společnostech Air France a Amadeus, ve své kariéře prošel také českou investiční skupinou Rockaway.
