Před více než dekádou byl u založení projektu Vodafone Nápad roku, poté se vrhl na investice do startupů pod hlavičkou J&T Ventures. Martin Kešner už dlouho sleduje tuzemskou scénu, která se podle něj za tu dobu dramaticky změnila. „Pro startupy nechtěli pracovat zkušení lidé z byznysu. Vše se ale neuvěřitelně posunulo, dnes je práce pro startupy pro řadu talentů atraktivnější než kariéra v korporaci,“ popisuje největší proměny tuzemského prostředí partner J&T Ventures.
Kolik jste od roku 2014, kdy jste začali, proinvestovali peněz?
V prvním fondu jsme investovali do 14 firem v pěti zemích, z toho už jsme prodali pět firem a další dvě ukončily činnost. Firmy jsme prodali nadnárodním korporacím jako Phillips, Animoca z Hong Kongu, Swegon, Erste Group. Investiční peníze jsme již vrátili se ziskem, nadále držíme sedm firem v portfoliu, u kterých řešíme prodeje tento rok. Dvě firmy budeme nejspíše držet déle, protože jejich výkonnost je velmi zajímavá, takže se nevyplatí prodávat a čekáme u nich významné zhodnocení v dalších letech.
Co to je za firmy?
Daytrip a Davinci Travel System.
Takže jde o traveltech.
Je to tak. Obě firmy byly výrazně poškozené pandemií, trh v té době úplně zamrzl, kvůli tomu ztratily dva a půl roku. Ale třeba Daytrip už v roce 2022 překonal poslední předcovidový rok o 50 procent. Aktuálně funguje na 90 trzích na čtyřech kontinentech, v roce 2022 překonal obrat 20 milionů eur a v prvním kvartálu roste o více než 100 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku.
Steve Jobs přestavuje první iPhone v roce 2007:
Jaké tedy s těmito firmami máte plány? Podržet je a až časem najít kupce? Nebo je dovést až na burzu?
V případě burzy už přes rok nepanuje ideální situace. Nyní je pro nás důležité si upevnit pozici na trhu, výhledově jsou obě varianty možné.
Tudíž jste ochotni tam držet podíl dalších pět let?
Výhodou našeho prvního fondu je, že tam máme de facto dva investory, se kterými naše kroky koordinujeme a budeme i nadále průběžně vyhodnocovat situaci.
V případě prvního fondu máte dva investory. Jak je to u toho druhého?
První fond spravoval sedm milionů eur, ve druhém je 48 milionů eur, byl spuštěn v říjnu 2019 a peníze do něj vložilo 118 investorů, zhruba ve 20 procentech jde o institucionální investory. U něj zbývá proinvestovat nižší desítky milionů eur, chtěli bychom udělat ještě maximálně pět nových investic a zbytek peněz si nechat na navazující investice do stávajícího portfolia.
Plánujete otevřít i třetí fond?
Ano, plánujeme, je to v přípravách, dá se očekávat, že bude o něco větší než ten současný.
Evropský investiční fond nyní hledá správce nového fondu, kam půjdou stamiliony z Národního fondu obnovy. Máte o to zájem?
Teprve budou upřesněny parametry, situaci monitorujeme, ale nemáme o tom ještě detailní informace. V některých případech mohou být podmínky restriktivní vzhledem k naší fondové strategii, někde to již nehraje takovou roli.
Dlouhé roky se pohybujete kolem projektu Vodafone Nápad roku, kam se hlásí mladé a inovativní firmy. V jakém oboru byste si založil firmu, kdybyste se teď musel rozhodnout?
Nejspíše ve vzdělávání, konkrétně by šlo o využití nových technologií v oblasti vzdělávání. Každopádně by se jednalo o obor, ke kterému mám vztah. Kromě toho je potřeba zvážit, co umím a kde mám rezervy. Ty slabé stránky vyztužit, postavit si tým, který bude vyvážený v jednotlivých oblastech byznysu, jako je produkt, obchod či samotná exekutiva. Hodně zakladatelů to podceňuje, data jasně dokládají, že většina úspěšných startupů má více jak jednoho zakladatele. V neposlední řadě je důležité řešit reálnou potřebu, za kterou jsou jednotlivci nebo firmy ochotni zaplatit, co nejdříve.
Ve fondu se nezaměřujete jen na jeden obor, vaše investice jsou poměrně pestré. Proč?
Nezaměřujeme se speciálně na konkrétní odvětví, vždy se rozhodujeme podle toho, jak dané firmě můžeme pomoct v jejím růstu kromě investovaných peněz. Základní kritéria výběru jsou velikosti trhu, unikátnost produktu a složení týmu, aby tam byli lidé pro všechny klíčové oblasti. U nás v týmu se každý zaměřujeme na vybraná odvětví, já tíhnu k technologiím v průmyslu, retailu a ke gamingu.
Jak se liší startupy, které za vámi chodily pro peníze v roce 2010 a které chodí teď?
Nelze to vůbec srovnávat, jeden z největších rozdílů byl způsob vývoje produktu. Když jsme začínali, tak ještě ani neexistovala jazyková mutace Facebooku, firmy si většinu komponent produktu a různé nástroje vyvíjely na zelené louce, což zabralo více času a stálo více peněz. Dnes to lze postavit modulárně, z již dostupných řešení.
Za druhé, v roce 2010 většina projektů byla inspirována firmami ze zahraničí, docházelo k replikaci úspěšných projektů především ze Spojených států. Dnes je to o něčem jiném, lokální firmy jsou schopné přijít s produktem, který je na celém světě unikátní, jsou první, kteří danou věc řeší.
Třetí a poměrně výrazná změna je rozvoj celého startupového systému. V roce 2010 tady byl jeden venture kapitálový fond, žádný coworking či akcelerátor, první vznikl až v roce 2011. Bylo tu velmi málo zkušených lidí, kteří vybudovali rychle rostoucí technologické firmy. Pro startupy nechtěli pracovat zkušení lidé z byznysu, bylo to pro ně ještě velké dobrodružství. Vše se neuvěřitelně posunulo, třeba dnes práce pro startupy je pro řadu talentů atraktivnější než kariéra v korporaci.
Když jsme začínali, tak ještě ani neexistovala jazyková mutace Facebooku, firmy si většinu komponent produktu a různé nástroje vyvíjely na zelené louce, což zabralo více času a stálo více peněz.
Kdo byli hybatelé startupové scény? Jaké jsou milníky?
Každý, kdo přispěl k jejímu rozvoji, vybudoval firmu či ji prodal. Ty pozitivní příběhy byly a jsou strašně důležité jako inspirace pro každého, kdo začíná. Vědomí toho, že lze v Česku vyvinout produkt, který svou kvalitou překonává konkurenci ze zahraničí, vybudovat jednorožce, jako je Productboard, nebo získat investici 100 milionů dolarů, jak se povedlo Rossum.
Určitým milníkem jsou i prodané firmy. Příklady mohou být akvizice amerických firem Oracle či Cisco, které koupily české startupy Apiary, potažmo Cognitive Security. Podstatné je, že úspěšné startupy generují nové zakladatele či zkušené manažery, kteří stojí u zrodu dalších úspěšných firem. Lze zmínit GoodData Romana Staňka, kde pracoval Hubert Palán, který následně založil Productboard. Nebo Marek Sacha spoluzakladatel britské firmy Cera, který působil u rozjezdu Rohlíku. To jsou příběhy, které silně inspirují začínající startupisty.
V posledních dnech se opět řeší zákonná úprava zaměstnaneckých akcií, zda se k tomu konečně vláda dostane, když to slíbila. Řešíte to?
Řešíme, je to velké téma. V současné chvíli je velmi složité řešit zaměstnanecké akcie, je to časově i finančně náročné a pro lidi ze zahraničí to není úplně transparentní. Což vede ke ztrátě talentů, nerozumí tomu, že to u nás není možné nastavit obdobně jako v zahraničí. Zároveň to je i podle průzkumu mezi českými zakladateli oblast, kde by právní změnu přivítala většina startupistů.
Druhou věcí, co by chtěli po vládě, jsou jednodušší víza pro kvalifikované pracovníky mimo EU, současná omezení naprosto neodpovídají poptávce. Není to jen věc zaměstnanců, ale i podnikatelů a vzniku nových firem. Z nedávného výzkumu v Kalifornii vyplývá, že firmy, které mají zahraniční zakladatele, mají vyšší tržby, takže si vedou lépe než běžná populace, protože jsou více motivovaní.
V současné chvíli je velmi složité řešit zaměstnanecké akcie, je to časově i finančně náročné a pro lidi ze zahraničí to není úplně transparentní. Což vede ke ztrátě talentů, nerozumí tomu, že to u nás není možné nastavit obdobně jako v zahraničí.
Zmínil jste některá témata, která by startupisté chtěli, aby politici změnili. Přijde mi ale, že startupy, na rozdíl od jiných odvětví, neumí se státem mluvit a prosadit si na této úrovni zákony, které by jim pomohly. Čím to je?
Diskuze s vládou probíhají, ohledně zaměstnaneckých akcií vznikla vloni iniciativa ESOPasap, která sdružuje výrazné zakladatele či investory.
A nemělo by to být právě startupové prostředí, které by tlačilo na politiky ohledně inovací?
Já si myslím, že se to děje. Předchozí i současná vláda vyjádřila ochotu pomoci, ale vždy jim do toho skočí něco urgentního. Startupová komunita zatím není z pohledu vlády tak zásadní téma, což je škoda. Stačí se inspirovat například v Estonsku, kde pozitivní rozvoj technologické scény má enormní pozitivní dopad na celou zemi.
Nemyslím to nějak vyčítavě, ale třeba v USA je normální, že technologické firmy financují různé organizace, které působí politicky v jejich prospěch.
Rozumím, taky mi přijde líto, že si klademe uměle zbytečné překážky a sami si to komplikujeme. Zároveň musíme brát v potaz, že třeba Silicon Valley se začalo formovat už v 70. letech. Je to podobné i v případě operačních programů z EU, kterých máme na národní úrovni celkem devět, přitom ostatní členské státy mají o hodně méně, některé země se obejdou jen se dvěma. Zbytečně si to ztěžujeme, zvyšujeme si administrativní práci a její náklady, což je škoda.
Podnebí pro startupy se výrazně změnilo, investice se značně omezily. Jak to vnímáte vy?
Trh se hodně posunul, během pandemie trh zavalil ohromný objem kapitálu, což způsobily téměř nulové úrokové sazby a vznik velkého počtu nových venture kapitálových fondů. Na trhu zkrátka existovala poptávka po technologiích, vládl výrazně pozitivní sentiment, a proto vyrostly i valuace velmi vysoko. V posledním půl roce už ale dochází k revizi a dochází ke snížení valuací, které byly z našeho pohledu extrémně vysoké a neobhajitelné.
Celosvětově jsme svědky poklesu objemu investovaného kapitálu zhruba o polovinu, počet realizovaných investic do startupů spadl o třetinu, jak dokládají aktuální data Dealroom za první čtvrtletí 2023, při porovnání se stejným obdobím loňského roku. Zajímavé je srovnání amerického a evropského trhu, kde v USA je propad objemu investic zhruba 70 procent, Evropa spadla přibližně o polovinu. Při bližším pohledu nejvíce zpomalily investice v pozdějších investičních stádiích, takzvané megarounds. To jsou investice vyšší než 100 milionů dolarů, ty spadly o 72 procent. Hlavní faktory tohoto propadu je dramatický pokles počtu úpisů technologických firem na burzách. Na druhou stranu je třeba říct, že roky 2021 a 2022 byly historicky rekordní v objemu investovaných peněz i počtu transakcí.
Martin Kešner (40)
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde poté také přednášel. V roce 2007 založil projekt Nápad roku, který oceňuje inovativní firmy či iniciativy a existuje dodnes. Před devíti lety se vrhl na investování do startupů v J&T Ventures.
