Aircraft Industries se obává ruských sankcí. Škoda Auto v Rusku vyrábí, má výhodu

Společnost Aircraft Industries spoléhá na Rusko jako na klíčového zákazníka, vyrábí ale v Česku.

Společnost Aircraft Industries spoléhá na Rusko jako na klíčového zákazníka, vyrábí ale v Česku. Zdroj: Aircraft Industries

Rusko představuje třetí největší trh pro Škodu Auto.
Podnik se obává možných restrikcí obchodu.
Škoda v Rusku také vyrábí, což její pozici významně zlepšuje.
Ředitelka Aircraft Industries Ilona Plšková je přesvědčena, že by by oba státy neměly omezovat byznys.
5
Fotogalerie

Diplomatický spor Česka s Ruskem může negativně ovlivnit podniky obchodující na ruském trhu. Zatímco firmy, které v Rusku nejen prodávají, ale i vyrábějí, mohou čekat jen mírné dopady diplomatické roztržky, ryzí exportéry by mohla eskalace česko-ruských vztahů poškodit mnohem citelněji.

Společnosti, které v Rusku nevyrábějí, ale na tamní trh dovážejí zboží, mohou očekávat potíže. „Rusko se chová jako velmoc, a ta se chová jak uzná za vhodné bez ohledu na kohokoli. To se týká i byznysu. Po anexi Krymu Rusko omezilo přístup zboží z Česka na svůj trh a může se to stát znovu,“ říká politický geograf Michael Romancov.

V Rusku má zastoupení přes 150 českých firem, uvedl ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin. Dlouhodobě tam působí firmy především ze strojírenství, automobilového průmyslu, energetiky, potravinářství nebo chemického průmyslu.

Zcela klíčovým trhem je Rusko například pro výrobce letadel L 410, kunovickou společnost Aircraft Industries s ruskými majiteli. Během posledních let dodala do nejrozlehlejší země světa sto letadel a nejméně dalších padesát dodat chtěla. To teď bude složitější.

„Předpokládám, že pocítíme dopady eskalace vztahů. Obě strany by měly konečně dostat rozum a nechat nás pracovat, neomezovat byznys. Jako by nestačil covid. Bez Ruska si byznys nedokážeme představit. Jsme na něj bytostně navázaní,“ říká generální ředitelka firmy Ilona Plšková s tím, že obdobná dřívější napětí obchodování vždy jen zhoršovala.

Vzájemným omezením činnosti ambasád se zkomplikují obchody. „Ta letadla musíme z Česka nějak vyvézt, k tomu potřebujeme ambasády, vyměňovat si informace,“ uvádí Plšková. Ambasády například usnadňovaly vstup ruských techniků či pilotů do Česka, kde jim Aircraft Industries poskytoval výcvik k používání nakoupených letadel: „Nemáme jak vyřídit víza přes českou ambasádu v Rusku,“ dodává šéfka Aircraft Industries.

Potíže s vývozem do Ruska předpokládá i strojírenská firma Kovosvit ze Sezimova Ústí, jež má rovněž ruského vlastníka. „Majitelka už nám poslala dotazy, co se děje. Pro ni je to velmi zneklidňující situace, protože tady má investici za miliony eur. Chtěli bychom ji uklidnit, že se její investice nezhatí. Věřím, že politika bude respektovat privátní vlastnictví, že jí to stát neodebere,“ řekl předseda představenstva Kovosvitu Daniel Kurucz.

Kovosvit dříve patřil podnikateli Michalu Strnadovi, jenž firmu loni v létě prodal ruskému investičnímu fondu Trust Union Fund za stovky milionů korun.

Naopak podniky, které v Rusku i vyrábějí, se významných dopadů na byznys obávat nemusejí. To se týká například mladoboleslavské automobilky Škoda Auto. Ve svých výrobních závodech v Nižním Novgorodu a v Kaluze vyrobila k letošnímu dubnu přes 750 tisíc vozů. Rusko je pro automobilku třetím největším exportním trhem, Škoda tam zároveň zodpovídá za veškeré aktivity koncernu Volkswagen.

„Předpokládám, že Rusko bude postupovat stejně jako v minulosti, například po anexi Krymu. To znamená, že například vůči Škodě Auto nemá důvod zasahovat, protože automobilka lokalizovala výrobu do Ruska. Neberou ji jako exportéra, zásadnější dopady by se jí měly vyhnout,“ míní Romancov. Automobilka uvedla, že se k politickým otázkám zásadně nevyjadřuje. Loni do Ruska dodala 94,6 tisíce vozů, meziročně o téměř sedm procent více.

Že lokalizace výroby sehraje klíčovou roli, tuší i expert na automobilový průmysl Petr Knap, partner EY. „Nedávno oslavené jubileum 750 tisíc vozů Škody Auto vyrobených v Rusku svědčí o velkém významu země jako výrobní základny. Právě požadavky na lokalizaci by měly omezit efekt potenciálních obchodních válek a celních opatření,“ uvádí Knap.

Doufá, že situace nepovede k vlnám bojkotů vozů se značkou Škoda ze strany zákazníků. „Stále všichni doufáme, že půjde o diplomatickou roztržku, která nebude mít fatální důsledky ve vzájemném obchodě. Nicméně to nikdo nezaručí,“ doplňuje.