Bezpečnostní firmy v ohrožení. Sektor trápí pandemie i technologické změny | E15.cz

Bezpečnostní firmy v ohrožení. Trápí je pandemie i technologické změny

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Koronakrize tvrdě dopadá na evropské bezpečnostní agentury. Problém se týká i těch v Česku. „Velká část firem se neumí přizpůsobit současné situaci, část se snaží podbízet cenou, a vystavují se tak nekalosoutěžním aktivitám,“ říká Matěj Bárta, šéf a spolumajitel společnosti M2C. Odvětví se však podle něj nepotýká jen s pandemií, nýbrž i s celkovou proměnou trhu, kterou některé podniky nezvládnou.  

Bezpečnostní sektor v minulých hospodářských krizích patřil k nejodolnějším. Teď však řada podnikatelů a členů ostrahy žije v nejistotě. Například v Polsku, kde bezpečnostní průmysl vydělává deset miliard zlotých, zhruba 57 miliard korun ročně, a dává práci čtvrt milionu lidí, je situace přímo kritická, napsal deník Rzeczpospolita

V blízké budoucnosti podle něho v zemi zkrachuje každá dvacátá z 2,5 tisíce bezpečnostních firem a i ty, které přežijí, budou nuceny propustit až třetinu zaměstnanců. Jako důvod noviny uvádějí nepotřebnost ochranky v době uzavřených obchodů, ale třeba také nedávné zvýšení polské minimální mzdy. 

Ta se letos zvedla z 2600 na tři tisíce zlotých měsíčně a až do roku 2024 má každoročně růst o deset procent. Tím se provozovatelům bezpečnostních společností významně prodražují výdaje za pracovní síly.

„Bezpečnost je nízkomaržové odvětví, kde i více než devadesát procent ceny tvoří pouze mzdové náklady,“ vysvětluje Radek Zapletal, tajemník Security Clubu – sdružení zaměstnavatelů a Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR.  

Je zavřeno, není co hlídat

Vedle Poláků přiznávají potíže také zástupci tuzemských agentur, které oslovila redakce deníku E15, byť zdůrazňují, že polský trh se od českého výrazně odlišuje, a kromě koronavirových komplikací má i jiné specifické problémy.

„Minulý rok byl pro naši společnost turbulentní – na jaře byly zavřené velké průmyslové provozy, které střežíme, od podzimu platí přísná opatření či zákazy v oblasti retailu, v kancelářských budovách či na sportovních stadionech. Pro nás to znamenalo snížení objemu zakázek,“ svěřuje se Pavel Adamovský, generální ředitel společnosti Securitas ČR.

To se podle Adamovského sice částečně kompenzovalo vznikem nových příležitostí, zato s mnohem rizikovějšími a stresovějšími úkoly. „Šlo například o zajišťování rozestupů v nemocnicích, měření teploty u vchodů nebo nově o kontrolu testování zaměstnanců. Po obchodní stránce jsme pocítili, že firmy kvůli nejistotě odkládají investice,“ uvádí. 

„Od prvního lockdownu stále čelíme komplikacím, jako je snižování rozsahu, občasné platební druhotné neschopnosti či nám na některých zakázkách stále hrozí kompletní výpadek,“ přidává se Bárta z M2C.  

Ne kvalita, nejnižší cena

Trh soukromých bezpečnostních služeb v Česku byl však podle Zapletala deformovaný už před pandemií. „Podíl na tom mají zejména veřejné zakázky, kde veřejní zadavatelé soutěží o nejnižší ceny a vybírají mnohdy dodavatele s cenou často hluboko pod hranicí mzdových nákladů. Toto negativum se samozřejmě přenáší i do soukromého sektoru,“ tvrdí Zapletal. 

„Situace na českém trhu je dlouhodobě neudržitelná,“ potvrzuje Adamovský. „Bezpečnostní služby zde poskytuje více než sedm tisíc subjektů a kvůli nízkým legislativním nárokům může bezpečnostní agenturu provozovat prakticky každý. To vede ve srovnání s jinými státy k nízké úrovni i společenskému kreditu tohoto povolání,“ dodává. 

Část klientů se změnám brání

Firmy se každopádně shodují, že koronakrize by tak nakonec mohla zafungovat jako očistný proces, který sice přinese zánik některých společností, avšak pomůže vysoce profesionálním agenturám, které dokážou představit technologické inovace. 

„Pandemie určitě urychlila trend nahrazování lidí technologiemi. Očekáváme, že počet pracovníků ve fyzické ostraze se bude mírně snižovat stejně jako počet samotných agentur, zvýší se však jejich kvalifikace – na místo pochůzkářů nastoupí operátoři bezpečnostních technologií,“ domnívá se Adamovský. 

Zapletal ovšem upozorňuje, že část klientů transformaci fyzické ostrahy na technologickou nepodporuje a požaduje prosté snížení cen, čímž posiluje právě šedou a černou část trhu. Zavádění bezpečnostních technologií do praxe se navíc nevejde do žádného dotačního programu. „Obávám se proto, že ve výhledu odvětví do budoucna nemohu být ani mírný optimista,“ konstatuje Zapletal.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah