Ceny skipasů podle počasí, půjčení lyží online. Jaké novinky chystají české skiareály?
Po loňské zimní sezoně, která podle lyžařských středisek z hlediska tržeb nebyla příliš úspěšná, se skiareály připravují na tu letošní. Podle Asociace horských středisek většina areálů významné zdražování nechystá, provozovatelé chtějí zachovat stejné ceny jako loni. Přes krátkou loňskou zimu letos skiareály do modernizace a nové výstavby investovaly 1,75 miliardy korun. Největší část tvoří stavba nových apartmánů na Dolní Moravě.
Provozovatelé resortů slibují, že ceny oproti loňsku nijak rapidně nevyskočí. Dvě třetiny z nich nechávají ceny stejné, zbylá střediska budou zdražovat v řádech jednotek procent. „To je dobrá zpráva, protože vidíme všechny ostatní vstupy na jiné aktivity, které se zdražují kvůli inflačním tlakům,“ říká ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.
Pokračovat bude přesun k trendu takzvaných plovoucích cen, které přizpůsobují ceny podle počasí a vytíženosti areálu – v exponovaných dnech se slunečným počasím tak mohou být skipasy dražší než ve všední dny, kdy navíc počasí příliš nepřeje. „Rapidně lze taky ušetřit podle toho, jakou cestou si skipas koupíte,“ vysvětluje Knot. Skiareály si od plovoucích cen slibují lepší rozložení návštěvníků do celé sezóny.
Levnější lyžování v Rakousku? Nesmysl, říkají vlekaři
Alpská střediska budou podle asociace v letošní sezóně zdražovat mezi 5 a 10 procenty, ceny by tak měly vyskočit více. „Stále tady zaznívá, že se v zahraničí lyžuje za stejné ceny jako u nás. Kdo to ale trochu více sleduje, ví, že to není pravda,“ komentuje Knot. Ceny v Česku se podle něj obvykle pohybují mezi 30 a 40 eury za den, v zahraničí je obvyklá cena minimálně 60 eur.
Podle Knota budou i letos dál skiareály klást důraz na digitalizaci veškerých služeb – například do prodeje skipasů s předstihem nebo do online rezervací lyžařských škol i půjčoven vybavení.
Zdlouhavá výstavba a konkurence ze zahraničí
Skiareály si stěžují zejména na obtížnou konkurenceschopnost, a to hlavně ve srovnání se zahraničím. Podle Knota stále chybí nastavení základních podmínek financování a spolupráce se státem. Palčivým tématem pro horská střediska zůstává možnost výstavby v chráněných oblastech, kde jsou například v porovnání s Polskem podle Asociace horských středisek procesy „zdlouhavé“.
„Předchozí zima opravdu nebyla dobrá. Provozovatelé jdou ale do sezóny s hlavou vzhůru,“ hodnotí Knot a vyjmenovává některé investice – letos do českých hor zamíří 1,75 miliardy korun. Velký podíl na nich má středisko Dolní Morava, kde rostou tři nové objekty. Jde o 171 nových apartmánů hotelové typu u sjezdovek za téměř jednu miliardu.
Vouchery na lyžování v oblastech zasažených povodněmi Zbylých 800 milionů investovali provozovatelé do nových technologií. V Deštné v Orlických horách vyrostly dvě lanové dráhy za 90 milionů korun, na nové sjezdovky se mohou těšit taky ve Filipovicích v Jeseníkách. Ministerstvo pro místní rozvoj navíc chystá vouchery na cenově zvýhodněné pobyty v oblastech zasažených povodněmi.
Přesvědčovat české lyžaře, aby vyjeli do tuzemských středisek, chce agentura CzechTourism. Na kampaň, která poběží během listopadu a prosince, vyčlenila 2 miliony korun. „České hory jsou na dosah ruky,“ vyjmenovává jedno z hesel ředitel České centrály cestovního ruchu František Reismüller. Od prvního listopadu navíc běží kampaň Zimní wellbeing24, která má nalákat turisty ze zahraničí a je mířená na Německo, Polsko, USA nebo třeba Dánsko a Švédsko.
VIDEO: „Za deset let se v Česku ještě určitě bude lyžovat, otázka je, na čem: zda na sněhu, nebo na trávě,“ říká v nadsázce podnikatel a hlavní akcionář Tatra Mountain Resorts Igor Rattaj v pořadu FLOW.
Jenže kampaně podle Matěje Kratochvíla z areálu Lipno v takové výši pro podporu českého lyžování nestačí. „Český turismus je roztříštěný. Musíme se víc bavit o tom, co by způsobil konec horských resortů ekonomice,“ říká. Ministerstvo pro místní rozvoj podle něj musí začít brát turismus vážně. „Zaměstnáváme obrovské mnoství lidí a jsme důležitým zdrojem obživy v často velmi vyloučených lokalitách,“ upozorňuje.
Podle Asociace horských středisek ale roste zájem turistů o letní dovolenou na českých horách. „Dlouhodobě se podíl letní sezóny na tržbách zvyšuje,“ komentuje Knot. Podle Neumannové je posílení letní sezóny důležité zejména kvůli udržení zaměstnanců v resortech a pro obchod v jinak sezónních oblastech.
