Jak počítat zákazníky? Nad chytrými senzory zvítězily číslované košíky

Nové technologie hlídající počet lidí v obchodech

Nové technologie hlídající počet lidí v obchodech Zdroj: Iterait

Nové technologie v obchodech
Nové technologie hlídající počet lidí v obchodech
Opatření u hypermarketu Globus v Praze
Nové technologie hlídající počet lidí v obchodech
Opatření u hypermarketu Globus v Praze
7
Fotogalerie

S opatřením, které omezuje počet lidí v obchodech, se většina velkých obchodních řetězců vyrovnala nejlevnější cestou – očíslováním košíků tak, aby jejich počet odpovídal přípustnému počtu zákazníků. V dosud zavřených obchodech a obchodních centrech to po novém otevření bude složitější. S limity počtu zákazníků se otevírá prostor pro byznys s chytrými technologiemi.

„Ve dvaceti obchodech počítáme zákazníky pomocí kamerového systému u vstupu a pokladní zóny. Na vstupní obrazovce je vidět počet lidí v prodejně. Při překročení limitu obrazovka zčervená a další zákazníci nemohou vstoupit, dokud počet lidí v prodejně neklesne na povolenou míru,“ uvádí mluvčí obchodů Tesco Václav Koukolíček.

Tesco využívá systém slovenské společnosti Pygmalios, který zkoušelo už na jaře, kdy ještě žádná omezení počtu zákazníků neplatila. Podobně postupuje britský řetězec na Slovensku a v Maďarsku.

Technologie společnosti Pygmalios podle jejího spoluzakladatele Michala Tomčíka spočívají zjednodušeně řečeno v instalaci čidla na vstupu a výstupu z obchodu a napojení na mikropočítač s obrazovkou. Zájem o toto řešení roste. „Hlásí se nám čeští telekomunikační operátoři, obchodní řetězce s potravinami a dalším rychloobrátkovým zbožím nebo prodejny elektra,“ popisuje.

Obdobné řešení nabízí česká společnost Iterait. Její „krabičky“ zpracovávají data a zákazníci na obrazovce vedle vchodu vidí aktuální vytíženost prodejny. Při překročení maximálního počtu osob dokáže zařízení předvídat i to, jak dlouho bude muset zákazník čekat, uvádí za Iterait Dominika Pokorná.

Podobné technologie dodávaly specializované firmy už před koronakrizí, ale ani velké obchody si je masivně nepořizovaly. Jedním z důvodů je cena. Relativní láce jednoho systému se násobí počtem prodejen, kterých mají řetězce i stovky.

Jednorázová instalace a hardware vyjdou podle Tomčíka z Pygmaliosu na 30 až 35 tisíc korun a k tomu je nutné platit tisíc až dva tisíce korun měsíčně za licenci, monitoring a za aplikaci. Iterait prodává svá čidla za „nízké jednotky tisíc“ na prodejnu.

Očíslované košíky

Většina obchodníků zatím využívá k regulaci počtu lidí v prodejně buď zaměstnance s tabletem, anebo omezené počty číslovaných košíků.

„Ruční počítání by v některých případech znamenalo nutnost najmout dodatečný personál, proto regulujeme přes košíky,“ popisuje mluvčí drogerií Rossmann Olga Stanley. Omezení počtu zákazníků přes košíky zavedly i drogerie dm, prodejny Lidl, Albert či Coop.

„Technologie nejsou realizovatelné, neboť náklady na provoz prodejen jsou kvůli ochranným pomůckám a mzdám obrovské,“ uvádí marketingový šéf Coop Lukáš Němčík.

Vylepšený systém používají řetězce Globus. „U vchodů do hypermarketů jsou pracovníci, kteří mají mobilní zařízení s počítadly. Před hypermarkety je instalována televizní obrazovka s aktuální obsazeností,“ popisuje mluvčí Lutfia Volfová. Globus navíc aktuální vytíženost prodejny propojil se svým webem a mobilní aplikací Můj Globus. Zákazníci tak mají přehled o zaplnění obchodu a podle toho se mohou rozhodnout, zda je vhodná chvíle vyrazit na nákupy.

Nejdelší fronty hrozí o Vánocích u prodejen rychloobrátkového zboží. Zatím jsou spíše ojedinělé, uvedl například mluvčí Lidlu Tomáš Myler s tím, že v průměru se do prodejny vejde osmdesát zákazníků.

„U nejvytíženějších prodejen jsme už minulý týden museli nechat zákazníky stát před prodejnou. Pakliže by nařízení trvalo do předvánočních nákupů, znamenalo by to velký diskomfort pro zákazníky a negativní vliv na naše tržby,“ dodává Stanley za Rossmann.

Prodejci módy či elektra takové problémy neočekávají. „V průměru má naše prodejna čtyři sta metrů čtverečních a podle současných pravidel tam může být najednou 25 zákazníků. To nemáme ani v době největší nákupní horečky,“ uvádí Petra Kheková, ředitelka obchodů značky Esprit v Česku.

„Máme průměrně 2500 metrů čtverečních obchodní plochy. Při stávajících limitech by tam muselo být současně zhruba 160 zákazníků, tedy něco jako pět plných autobusů, což nikdy nenastane,“ připojuje se ředitel Electroworldu Roman Kocourek.

Jak uhlídat několik vchodů

Před větší výzvou budou stát obchodní centra. Od třetího stupně systému PES, který pravděpodobně začne platit od příštího týdne, se otevřou i dosud zavřené obchody a obchodní centra. Návštěvnost mají omezit na jednoho člověka na patnáct metrů čtverečních provozní plochy.

„Spočítali jsme si provozní plochu každého centra, tedy obchodů, nákupní pasáže, foodcourtu a všech ostatních veřejnosti přístupných prostor. Pokud se tam lidé rozptýlí, za normálních okolností by fronta vzniknout neměla. Předpokládáme však, že před Vánocemi se může stát, že fronty venku budou,“ uvádí David Pažitka, manažer působící v retailu přes dvacet let. 

Velká obchodní centra vesměs využívají počítadla. „Máme systém zaznamenávání průchodů, který umožňuje přesné sledování počtu osob v centru. Manažer vstupu bude v případě počtu návštěvníků vyššího než norma vstup omezovat,“ popisuje ředitel Freeport Fashion Outletu Jan Procházka. Komplikace však nečekají, protože se jejich outlet nedaleko Znojma zaměřuje na módu – nemá supermarket ani podstatnou část rakouských zákazníků.

Hodně menších obchodů však podle lidí z byznysu automatická počítadla návštěvnosti nemá. A vzhledem k nákladům si je nebude chtít pořizovat.

„Kdyby nebylo Vánoc a toho nynějšího natěšení jít nakupovat, ve většině center by se limit nepřekročil. U průměrného centra limity vycházejí na 2,5 až 3,5 tisíce návštěvníků. Toho denní návštěvnost většinou nedosahuje. Avšak není během dne vyrovnaná,“ upozorňuje David Pažitka. Největší nával bývá kolem čtyř hodin odpoledne, jsou to násobky dopoledního stavu.

Otázkou je, kdo bude případné nedodržení počtu lidí v prodejně nebo v obchodním centru kontrolovat. Obchodníci to netuší.

„Dodržování opatření by měli kontrolovat a hlídat sami provozovatelé. Může to dělat také Policie ČR i městská policie, Česká obchodní inspekce a případně i hygiena,“ vypočítává Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

Omezení počtu nakupujících v zahraničí

  • V Česku se omezení počtu lidí na metry čtvereční prodejní plochy setkalo s řadou odpůrců, v cizině to není nic neobvyklého.
  • Německo – v obchodech nesmí být více než jeden zákazník na deset metrů čtverečních.
  • Francie – v obchodech nesmí být více než jeden zákazník na osm metrů čtverečních. Obchody nad 400 metrů čtverečních musejí počty zákazníků monitorovat.
  • Polsko – v obchodech do sto metrů čtverečních může být maximálně pět zákazníků na jednu pokladnu. Ve větších prodejnách platí omezení jednoho zákazníka na patnáct metrů.
  • Slovensko – platí „české“ omezení 15 metrů čtverečních na jednoho zákazníka. Na jaře to bylo dokonce 25 metrů čtverečních.
  • Velká Británie – je na jednotlivých obchodech, zda na omezení počtu zákazníků přistoupí. Na jaře tak učinila většina velkých prodejců. „Počítací“ technologii teď ve stovce obchodů využívá řetězec Asda. Zákazník může sedět v autě, než v aplikaci uvidí, že může vstoupit do obchodu.