Mexiko chce zpeněžit „konec světa“, plán však hatí drogová válka
Země zažila z pohledu cestovního ruchu krušný rok v roce 2009. Tehdy ale kromě obav turistů z drogových kartelů sehrál velkou roli virus H1N1, tedy prasečí chřipky, známé po celém světě také jako „mexická“. Loni ale sektor zaznamenal rekordní čísla, do Mexika přijelo 22,7 milionu návštěvníků. Skutečný boom však vláda očekává letos.
Důvodem je teorie o blížícím se konci světa, tedy velká popularita mayského kalendáře, který už s příštím rokem nepočítá. „Předvídáme, že rok 2012 bude ohledně počtu turistů rekordní,“ řekl Rodolfo Lopez-Negrete z Mexické turistické asociace.
Podle aktuálního průzkumu je ale počet Mexičanů, kteří se v ulicích měst necítí bezpečně nejvyšší od nástupu Calderóna do úřadu a důvěra v policii a armádu naopak nejnižší. I když se situace v jednotlivých lokalitách značně liší, například populární Acapulco se stalo jedním z center násilností. A místní obyvatelé se bojí, že na to doplatí.
„Tady v Acapulcu nejsou žádné jiné možnosti zaměstnání, žijeme z turismu,“ citovala média mladého číšníka. Město přitom v posledním loňském čtvrtletí zaregistrovalo podle některých zdrojů 52procentní propad příletů zahraničních cestujících a čeká se, že letos do místního přístavu zavítá mnohem méně velkých výletních lodí. Některé podniky v oblasti jsou na pokraji bankrotu, stovky dalších už skončily.
Mexiko je proto citlivé na každé nevhodné cestovní doporučení. Americké ministerstvo zahraničí vydalo v únoru dosud nejrozsáhlejší varování od počátku války. Ještě více Mexičany popudila nedávná výstraha texaské vlády, která vyzvala studenty, aby kvůli narkonásilí nejezdili na jarní prázdniny za jižní hranici.
USA argumentují statistikami, podle nichž počet zabitých Američanů stoupl od roku 2007 do loňska z 35 na 120. Americká média jsou navíc plné zpráv o dění v sousední zemi, což nezůstává bez dopadu. Za optimistickými turistickými čísly z loňska se skrývá tříprocentní propad návštěvníků ze Spojených států, který vykompenzovali cestující z jiných zemí.
Bezpečnostní agentury mají žně
Z drogové války se naopak radují výrobci bezpečnostních zařízení a poskytovatelé služeb v tomto oboru. Místní boháči, ale také třeba i hollywoodské hvězdy nešetří na bodyguardech a opancéřovaných vozech. V zemi působí tisíce firem, jejichž obživou je ochrana klientů, mnoho z nich zaměstnává bývalé vojáky. Jejich celkové roční zisky se odhadují na tři miliardy dolarů, zhruba dvojnásobek oproti roku 2006. Největší agentura v zemi se od nástupu Calderóna do funkce rozrostla o 70 procent. Měsíční společnost osoby vybavené střelnou zbraní vyjde na zhruba tři tisíce dolarů.
