Konopná revoluce. Tak by se dala označit bezprecedentní liberalizace trhu léčebného konopí, jehož obliba v Česku každoročně vzrůstá. Ve sněmovně leží novela zákona o léčivech, kterou poslancům vrátil Senát a která od příštího roku umožní zájemcům ucházet se o licenci k pěstování konopí, čímž tak padne dosavadní monopol. Po schválení normy podle hráčů z trhu vzniknou jednotky pěstitelů se souhrnnými tržbami až jedné miliardy korun.
O licenci se chystá požádat například společnost Hemp Factory podnikatele Davida Snášela. „Věříme, že do tří let budeme generovat stamilionové tržby. Chceme využít i velké poptávky v zahraničí. V Česku i po novele ještě potrvá řada omezení,“ říká Snášel.
Na mysli má například úzký výčet diagnóz, na které lze léčebné konopí využít, nebo administrativní zátěž, již musejí lékaři podstoupit, aby mohli konopí jako léčivo pacientům předepsat. Z toho důvodu Snášel očekává, že celý tuzemský trh v nejbližších letech vyroste nanejvýš do velikosti nižších stovek milionů korun.
Byť zmíněná úzká hrdla novela neřeší, všichni hráči ji jednoznačně vítají. Zároveň doufají, že nakonec projde sněmovní verze, která je k pěstitelům vstřícnější.
Senát chce, aby pěstitelé léčebného konopí museli mít certifikát správné výrobní praxe, který vydává lékový ústav. Podle sněmovní verze by jim stačilo prohlášení o splnění podmínek správné pěstitelské praxe. „Problematické na senátní verzi je, že prodlouží náročný proces licencování, který i bez této změny zabere minimálně dva roky,“ upozorňuje Snášel.
Společnosti Elkoplast, jež je na základě veřejného tendru v současnosti jediným českým pěstitelem, senátní verze nevadí. Její majitel Ladislav Krajča především varuje před liknavostí politiků. Pokud se legislativa nestihne do voleb schválit, hrozí, že spadne pod stůl.
Pro Elkoplast je přitom novela také klíčová, umožní mu dodávat nejen na tuzemský trh, ale i do zahraničí. „Máme kapacitu vyrábět i několikanásobně vyšší produkci,“ říká Kračja, který očekává, že podobně proexportně se budou chovat i zbylí pěstitelé.
V červnu lékárny vydaly pacientům 9,2 kilogramu léčebného konopí, meziročně o polovinu více než loni. Přesto Česko ve využívání konopí pro léčebné účely za některými západními státy zaostává.
„Loni činila tuzemská spotřeba léčebného konopí 67 kilogramů, přičemž v Německu to bylo přes devět tun. Uvážíme-li, že Česko má zhruba osmkrát méně obyvatel, léčebný potenciál konopí využíváme přibližně sedmnáctkrát méně než Němci,“ upozorňuje Tomáš Kubálek, předseda Asociace pěstitelů léčebného konopí a jednatel firmy Czech Medical Herbs, jednoho ze dvou dovozců léčebného konopí do Česka.
Zatímco trh léčebného konopí je zmonopolizován a na otevření si počká alespoň do ledna příštího roku, trh s produkty z technického konopí mezitím bují. Nejčastěji jde o masti, oleje či o kapky vyrobené z konopí, v němž převládá látka kanabidiol (CBD), a naopak tetrahydrokanabinol (THC) v něm nepřesahuje 0,3 procenta objemu sušiny. Novátorský se na tomto trhu chová například společnost CBDmat, která po republice nainstalovala pět desítek samoobslužných automatů a stejný počet boxů, v nichž si zákazníci mohou legálně pořídit výrobky z technického konopí. „Do konce roku chceme počet automatů i boxů zdvojnásobit,“ plánuje jednatel společnosti René Sirý. „Pokud projde sněmovní verze, bude se za technické konopí považovat i to s obsahem do jednoho procenta THC. Produkty díky tomu budou mnohem účinnější, oblíbenější a zároveň budou mít stále daleko k tomu, aby mohly vyvolat omamné účinky,“ ubezpečuje Sirý. Horní komora ovšem navrhuje horní hranici pro podíl THC 0,3 procenta. Předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS) změnu odůvodňuje tím, že právě tuto hranici mají nastavené zbylé unijní země, některé i níže. „Vyšší podíl odporuje i mezinárodním úmluvám, ke kterým se Česko v minulosti zavázalo,“ doplnil. Poslanecká sněmovna se k vratce ze Senátu dostane nejdříve ve druhé polovině září. Norma potom zamíří k prezidentovi republiky. |
