Otazníky nad lyžařskou sezonou v Česku. Otevřít by v některých střediscích znamenalo prodělat

V České republice jsou zhruba tři stovky skiareálů, do kterých každoročně přijíždějí miliony lyžařů.

V České republice jsou zhruba tři stovky skiareálů, do kterých každoročně přijíždějí miliony lyžařů. Zdroj: Skiareál Špindlerův Mlýn

„Zatím nevíme.“ Tak zní nejčastější odpověď provozovatelů lyžařských areálů na otázku, jak bude vypadat blížící se zimní sezona. Na provozu horských středisek se v posledních letech podepsal covid, letos majitele lanovek a vleků děsí ceny elektřiny a dalších vstupů. „To, co nás čeká, je zatím velká neznámá. Jednak je tu vysoká inflace a klesající kupní síla obyvatel, jednak – a to je asi zásadnější – vysoká cena energií. V našem případě se jedná o silovou energii (produkt, elektřina vyrobená v elektrárně a distribuovaná konečným uživatelům do odběrných míst – pozn. red.),“ říká ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.

V České republice jsou tři stovky skiareálů, do kterých každoročně přijedou miliony lyžařů. Zhruba stovka areálů patří k těm významnějším. „Nevíme dne ani hodiny. Momentálně jedeme ze spotu (odběratel platí částku odpovídající okamžité ceně na trhu – pozn. red.), proto nedokážeme predikovat, zda se ceny uklidní, porostou, nebo naopak. Moudřejší budeme na konci září,“ hodnotí situaci před zimní sezonou šéf střediska ve středočeském Monínci Jaroslav Krejčí.

V Monínci letos investovali dvanáct milionů korun jen do elektřinou poháněného zasněžovacího systému. „Počítáme i s nejhorší možností, že elektřina nebude. Náš areál má ale výhodu, že za ním stojí silný spoluvlastník, společnost Trigema,“ dodává ředitel. Uplynulá letní sezona byla podle něj dobrá, ale i tak se na ní podepsaly ceny elektřiny, které pohltily část zisku. Loni v Monínci vykázali nárůst plateb o 200 procent proti běžnému roku, aktuálně je to 300 procent.

Drahé energie a zastropování cen

„Můžeme jízdné zdražit, ale ne absolutně, to by bylo pro lyžaře neúnosné,“ komentuje chystané zvýšení jízdného Krejčí. Opatrný ve vyjadřování je také Igor Rattaj, spolumajitel a šéf společnosti TMR, která v Česku provozuje skiareály ve Špindlerově Mlýně a na Ještědu. „Je strašně těžké něco predikovat. Rád se k situaci vyjádřím, ale později. Nyní je příliš brzy něco hodnotit,“ říká k tomu, zda se lyžování kvůli cenám energií stane sportem jen pro bohaté.

V případě cen na rok 2023 záleží na tom, zda má středisko energii nakoupenou, nebo ne. „Ti, kteří potřebují silovou elektřinu ještě dokoupit, doufají, že se trh podaří odblokovat, protože v současné době se dá nakupovat jen na spotu, což znamená velmi nejistou situaci. V podstatě nevíte, jak vysoká přijde faktura. Pro mnoho areálů by to znamenalo omezení provozu. Nebo by vůbec neotevřely,“ kalkuluje Knot. V tuto chvíli se ale podle něho nedá říci, kolik areálů je na obchodování na spotu závislých ani kolik z nich nebude zasněžovat. Asociace situaci zjišťuje a rozesílá dotazníky.

Pro ty, kteří energii potřebují dokoupit, nutně nemusí nastat katastrofa, protože může nastat průlom, pokud se na evropské úrovni podaří přijmout vhodná opatření. „Například kdyby vznikl intervenční fond, který by na burzu tlačil, nebo další věci typu zastropování ceny plynu pro výrobu elektrické energie. Tak se může cena pohnout. Pak by bylo reálné zajistit silovou elektřinu i pro podnikatele, kteří potřebují dokupovat, ale to zatím nikdo neví,“ říká Knot.

Situace s cenou elektřiny je velice rozkolísaná. Asociace a svazy působící v cestovním ruchu se proto snaží jednat s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (za STAN). Není podle nich možné, aby se vláda zabývala řešením energetické krize pouze pro domácnosti, ale musí ji řešit i pro firmy. Vláda si to podle Knota už dobře uvědomuje.

Energetická krize zasáhne veškeré firmy, přičemž lyžařské areály nepatří k prioritám. Pokud se ale sezona nerozeběhne, nebude fungovat celé středisko a obec, v níž leží. To by vedlo k růstu nezaměstnanosti v celých horských regionech. „Vzhledem k tomu, že tam nic jiného než cestovní ruch a na něj navázané činnosti není, může to mít dalekosáhlé ekonomicko-sociální dopady,“ připomíná Knot.

Ceny energií zatíží zejména menší provozovatele. Například na Harusově kopci v Novém Městě na Moravě hrozí, že se letos nebude zasněžovat, protože provozovatel sjezdovky Karel Klapač nemůže zaručit, že to finančně utáhne. Dopad na horská střediska tak bude různý.

Pokus má obec jen jednoho provozovatele sjezdovek, který energii nebude chtít nakoupit a středisko provozovat, protože by ho to přivedlo do ekonomických potíží, bude to mít dopad i na restaurace, hotely či na dodavatele služeb, jako jsou prádelny či pekárny. Asociace spočítala, že v lyžařských střediscích je 45 tisíc ohrožených pracovních míst.

Skiareály již mají své plány a manažeři o situaci přemýšlejí a analyzují ji. Rozhodnutí však lze podle oslovených provozovatelů očekávat až v říjnu či začátkem listopadu. Střediska tak mohou ušetřit například zrušením večerního lyžování či omezením zasněžování na některých sjezdovkách.

„Varianty jsou, ale mají určitou mez. Pokud by elektřina stála více než deset tisíc korun za megawatthodinu, nedávala by smysl jakákoli opatření a středisko by provozovalo zimní sezonu se ztrátou. Právě to je moment, ve kterém se provozovatel rozhodne, že to nedává smysl. To je ale otázka k řešení nejdříve na konci října,“ hodnotí Knot.