Stravenkový paušál motivuje akorát k pojídání vlašáku s rohlíkem, tvrdí provozovatel kantýn

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Edenred CZ

Vladimír Staněk, generální ředitel firny Aramark, která je největší poskytovatel služeb firemního stravování v Česku. Denně obslouží 130 tisíc strávníků.
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
7
Fotogalerie

Návrh na zavedení stravenkového paušálu jako alternativy ke stávajím stravenkám a dotovanému závodnímu stravování už brzy čeká mezirezortní připomínkové řízení. Opatření ale vzbuzuje obavy u provozovatelů kantýn a jídelen. „Firemní stravování nepracuje s marží v desítkách procent, to jsou skutečně jednotky. I drobný pokles počtu jídel nás lehce dostane do ztráty,“ tvrdí Vladimír Staněk, generální ředitel firmy Aramark. Ta je největší poskytovatel služeb firemního stravování v Česku. Denně obslouží 130 tisíc strávníků.

Stravenkový nedaněný finanční paušál bude podle návrhu ministerstva financí alternativou ke stravenkám a dotovanému podnikovému stravování. Hrozí, že lidé kvůli tomu omezí své stravování v restauracích a kantýnách?

Jednoznačně to jako riziko vidím. Řada lidí asi namítne, že je dobře nechat zákazníka svobodně rozhodnout, za co a za jaké stravování nedaněný paušál utratí. Firemní stravování je ale důležité i z hlediska správného pracovního výkonu a zdraví lidí. Mimo Prahu a v průmyslových zónách však zaměstnanci nemají alternativní možnosti, jak se stravovat. V důsledku tak řada lidí bude v práci hladovět. Zároveň je třeba si uvědomit, že závodní stravování bez dotace může jen těžko fungovat.

Firemní kantýny jsou v průměru otevřeny přes oběd jen dvě hodiny denně, naproti tomu se jídlo musí dopředu uvařit, kantýna nemá prodej alkoholických nápojů a piva, které má mnohem vyšší marži než běžné jídlo. Denním provozem pak také dotujete stravování o nočních nebo o víkendech. Tato služba bude ohrožena jako první. Firemní stravování nepracuje s marží v desítkách procent, to jsou skutečně jednotky. I drobný pokles počtu jídel nás lehce dostane do ztráty. Bez dotace nikdo v továrnách firemní stravování provozovat nebude.

Stravenky sice zůstanou i v příštích letech, ale zaměstnanci budou moci tento benefit čerpat také jako nedaněný příjem. Co očekáváte od této varianty?

Mám určitou obavu z toho, že řada zaměstnanců si bude nedaněný stravovací paušál vykládat prostě jako možnost navýšení celkových příjmů a bude zaměstnavatele tlačit, aby takový systém zavedl místo dotovaného firemního stravování nebo stravenek.

Kolik z hrubé mzdy odvádíte státu? K výpočtu použijte naši on-line kalkulačku >>>

To v důsledku může znamenat zánik firemního stravování, protože zaměstnavatel nebude moci zároveň dotovat firemní kantýnu a ještě dávat zaměstnancům paušál. Stejně tak se objevují již nyní signály, že řada zaměstnavatelů přemýšlí nad tím, že zaměstnanci sníží mzdu a nahradí její část právě tímto nedaněným paušálem. To je přece naprosto nepřijatelné.

Nyní stravenky dostává zhruba 1,5 milionu zaměstnanců. Jaký odliv zákazníků očekáváte v případě, že od stravenek odejdou k finančnímu paušálu?

Může to znamenat i dvacetiprocentní pokles celkového objemu tržeb, ale na konkrétní propočty je ještě brzo. Bude velmi záležet i na postoji odborových organizací, které u zaměstnavatelů působí. V řadě případů to bude znamenat, že pokud zaměstnavatel podlehne tlaku části zaměstnanců na vyplácení těchto nezdaněných peněz, dojde ke zmaření investice do firemní kantýny.

A v našem případě, jako největšího poskytovatele firemního stravování v Čechách, zaměstnávajícího přes 2500 lidí, jsou to stovky ohrožených pracovních míst našich zaměstnanců. Ale stát to nezajímá. S námi se ze státní správy nikdo na toto téma vůbec nebavil.

Asociace hotelů a restaurací ale záměr podporuje. Úbytku hostů se neobává. Restauratéři si stěžují na administrativu i provize, které musí za lístky na jídlo platit...

Tak stravenky v našem oboru asi nemá nikdo rád, ale bereme je jako nutné zlo. Pro řadu zaměstnanců, kteří nemají zajištěné firemní stravování, je to ale správné a jediné možné řešení. Problémem je spíše celkové nastavení toho, co si za stravenky zaměstnanec může koupit. Stravenka by měla sloužit k nákupu teplého jídla, ne aby si za ni někdo ve večerce kupoval alkohol nebo s ní platil v restauraci narozeninovou párty.

Podle nedávné studie Institutu oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické díky stravenkovému systému získává státní pokladna ročně 1,6 miliardy korun a restaurace a kantýny na zisku asi 1,3 miliardy. O kolik peněz by mohly podle vás přijít kantýny a restaurace?

Nechci na toto téma spekulovat. Za mě je ale navrhované řešení mimořádně hloupé a bylo by rozumnější přimět stravenkové společnosti k tomu, aby stanovily přiměřenější provize, zjednodušily administrativu a zpřesnil se rozsah toho, co si zákazník může za stravenky koupit.

Také nevidím důvod k tomu, proč nemůže zaměstnavatel dotovat celé firemní stravování, ale jen 55 procent nákladu. Řada významných zaměstnavatelů by toto uvítala mnohem víc.

Česká populace tloustne a poskytnout lidem teplé jídlo k obědu je určitě zdravější, než jim dát nějaké nezdaněné peníze na přilepšenou, kterou budou brát jako součást běžné výplaty. Tím je v podstatě motivujeme k tomu, aby ten řádný teplý oběd nahradili nezdravým vlašákem se dvěma rohlíky.