Středoškolské start-upy pronikají na trh

Svůj první komerční projekt dokončila firma Studio 301 ze smíchovské průmyslovky. Převedla obrněný transportér Pandur do digitální podoby. Při jednání s investory jí posloužilo jako reference zpracování virtuální prohlídky koncentračního tábora Osvětim.

Svůj první komerční projekt dokončila firma Studio 301 ze smíchovské průmyslovky. Převedla obrněný transportér Pandur do digitální podoby. Při jednání s investory jí posloužilo jako reference zpracování virtuální prohlídky koncentračního tábora Osvětim. Zdroj: SSPŠ

Virtuální realita, ilustrační foto
Virtuální realita, ilustrační foto
Virtuální realita, ilustrační foto
4
Fotogalerie

Dynamická 3D vizualizace složitých výrobků, budov nebo historických komplexů, vývoj her či automobilové simulátory. Některé tyto nápady, které vznikly na středních školách, začínají nacházet uplatnění na trhu. A jejich autoři zakládají start-upy. Kromě Prahy jsou takové průmyslovky například v Brně, Plzni nebo ve Žďáru nad Sázavou.

Svůj první komerční projekt dokončila firma Studio 301 ze Smíchovské střední průmyslové školy. Přesně převedla obrněný transportér Pandur do digitální podoby. Vozidlo tak lze prezentovat se všemi detaily včetně jízdních vlastností na notebooku nebo i mobilním telefonu.

„Zaměřujeme se na aplikace pro virtuální a rozšířenou realitu, modely jsou velmi přesné a sedí na milimetry. Věříme, že naleznou uplatnění v řadě odvětví od developmentu až po herní průmysl,“ říká Igor Žmajlo ze Studia 301. Start-up založil s bývalým spolužákem Michalem Jarošem a současným studentem smíchovské školy Kryštofem Tomanem. Podle svých slov už mají zakázky v řádu stovek tisíc korun třeba z oblasti fantasy her nebo automobilových trenažérů.

Zpátky do školy

Vznik firmy inicioval ředitel SSPŠ Radko Sáblík. „Snažím se studenty motivovat k tomu, aby nad rámec svých povinností sami něco vytvářeli a hledali pro své nápady využití na trhu – škola tedy funguje i jako akcelerátor a inkubátor,“ vyzdvihuje s tím, že mu jde také o začleňování talentovaných absolventů zpátky do výuky.

„Jinak to nejde, protože třeba učitele na virtuální realitu z pedagogické školy nezískáte,“ vysvětluje Sáblík, který byl letošním finalistou soutěže Ředitel roku. Právě Žmajlo, který je ve třetím ročníku Fakulty informačních technologií ČVUT, se svým společníkem Jarošem na smíchovské škole vyučuje.

Rozšířená realita

Sáblík je v dozorčí radě Studia 301 a pomáhá při jednání s investory. Jedním z nich je startupová platforma Busyman. Její majitele přesvědčilo zpracování virtuální prohlídky koncentračního tábora Osvětim, který je součástí stálé expozice v Terezíně. Firma nyní chystá podobnou prohlídku bývalého terezínského tábora a ghetta.

Rozšířená realita má velký potenciál při výuce, školeních či při obchodních jednáních třeba na veletrzích. „I bez 3D brýlí, pouze na displeji lze sledovat trojrozměrné modely libovolných strojů, zařízení či budov. Atraktivní a názorné digitální modely mohou snadno nahradit i statické katalogové obrázky,“ doplňuje Žmajlo.

Hlad po talentech

Podle zakladatele pracovního portálu StartupJobs Filipa Mikschika vznikají v Česku stovky firem zaměřených na co nejrychlejší růst. „Přestože většina ze start-upů neuspěje, investoři o ně mají stále velký zájem. Dokonce si stěžují na nedostatek zajímavých projektů,“ říká s tím, že na rozjezd takové firmy je potřeba několik milionů korun. Vlastní úspory a pomoc příbuzných tak zpravidla nestačí.

Magazín E15 „Jak uspět v digitální době“ objednávejte zde >>>

Video placeholde
• E15