Václav Hrbek: U olympijského oblečení nám o zisk ani tak nejde

V bílých kalhotách či sukních, v pruhatém saku a s barevným kloboukem na hlavě vyrazí čeští sportovci na slavnostní zahájení letních olympijských her v Rio de Janeiru. Vše pochází z dílny společnosti Alpine Pro, výrobce sportovního a outdoorového oblečení a bot. Olympijský Londýn před lety uchvátily holinky, zimnímu Soči kralovaly beranice. „Co zaujme letos, se teprve ukáže. Mohou to být žabky, kšiltovky, anebo třeba klobouky,“ říká zakladatel a spolumajitel Alpine Pro Václav Hrbek.
Letenku do Ria získalo 106 českých sportovců, majiteli vašeho olympijského oblečení jsou i partneři nebo členové výpravy. Kolik dalších lidí si bude moci koupit kousky z kolekce pro Rio?
Připravili jsme zhruba 120 tisíc kusů a doufáme, že to prodáme. Jde o kolekci pro nástup, oblečení pro slavnostní ceremoniály či na zakončení her, ale i sportovní volnočasovou kolekci.
Olympijské oblečení jste začali nabízet v květnu. Už máte první čísla, jak úspěšně se prodává?
Prodává se velice dobře. V maloobchodním prodeji předpokládáme tržby kolem 12 milionů korun a podobně u našich velkoobchodních partnerů. Například jen pro Procter & Gamble jsme vyrobili tři tisíce triček.
O co je největší zájem?
U zákazníků nyní vedou bavlněná trika Emila a Jamie s nápisem Czech Republic. Dost záleží na ceně. Klobouky jsou levné, prodávají se dobře od prvního dne uvedení. Ponožky, které jsou také relativně levné a mohou sloužit jako dárek, se prodávají skvěle. Naopak nejdražší je membránová bunda.
Jsou celkově olympijské kolekce u zákazníků oblíbené? Kolik kusů jste prodali při minulých hrách?
Když se podívám zpátky, například zboží pro Vancouver nebylo tolik, ale prodávalo se celkem dobře. Pro Londýn jsme toho nakoupili opravdu hodně, protože to byla velká – letní – olympiáda, byla blízko, takže jsme si říkali, že zájem bude větší. Třeba v Soči byly nejprodávanější beranice, byl to asi nejpovedenější a nejokatější kousek kolekce, podobně jako v Londýně holinky. Těch hned za první týden her zmizelo dva tisíce párů, což bylo vše, co jsme na prodej měli.
V Soči byly nejprodávanější beranice, byl to asi nejpovedenější a nejokatější kousek kolekce, podobně jako v Londýně holinky.
Je z hlediska prodejů velký rozdíl mezi zimní a letní olympiádou?
Záleží, jak se na to podíváte. Zimní bundy jsou drahé položky, můžou stát šest až sedm tisíc korun, což každý nechce investovat. Není to úplně dlouhodobá záležitost nosit motiv olympiády. Ale jsou dva ukazatele: v počtu kusů bude zimní kolekce vždycky méně exponovaná, protože triček se prostě vždycky prodá víc. Ale v penězích nemusí být rozdíl tak velký. Ale máme za sebou zatím jen jednu letní – londýnskou – olympiádu a tam to, myslím, trochu zkreslovala blízkost i to, že relativně hodně Čechů v Anglii žije. Také tam poměrně dost lidí letělo. Což samozřejmě u Vancouveru, Soči, ale ani u Ria nehrozí.
Londýnská kolekce se poměrně úspěšně prodávala i v cizině. To asi v Brazílii nezvládnete…
Ono je to poměrně složité. My i olympijský výbor máme práva na využití motivu olympijských kruhů jen na území České republiky a prodej v zahraničí není vždycky možný. Víceméně to záleží na libovůli olympijského výboru v dané zemi. Ve Velké Británii jsme dostali souhlas, že v Českém domě můžeme kolekci prodávat, v Brazílii to bude něco podobného. Ale není to tak, že bychom svým distributorům v cizině dávali právě tuto kolekci k prodeji. Je to do velké míry závislé na národní hrdosti, takže, myslím, by stejně nebyla v jiných zemích tak úspěšná.
Jak dlouho trval vývoj od prvotního návrhu až do finální podoby?
Máme vždy podepsaný čtyřletý olympijský cyklus. Co se týká samotné letní olympiády, kolekce vzniká zhruba dva roky dopředu. Začíná se motivem – v letošním případě je to Emil Zátopek. Motiv se pak rozpracovává a zjišťuje se, co konkrétně se z té inspirace může použít. Pak vznikají jednotlivé návrhy, které se připomínkují, řeší se barevnosti a podobně. Vyjadřuje se k tomu poměrně dost lidí, takže třeba jen tahle část zabere skoro rok. Je to tak, že sportovní kolekci jsme navrhli a vyrobili my a kolekci pro nástup navrhl salon E. Daniely. Část věcí z toho pak vyráběli oni a část my.
Byly tam nějaké zásadní zádrhele, kvůli kterým jste se nemohli pohnout dál?
Nemůžu říct, že by tam bylo něco zásadního. Ne že by všechno proběhlo hladce, ale jde hodně o komunikaci a kompromisy.
Byl nějaký kompromis už na vás osobně třeba moc?
Nevybavuji si. Mně se hodně líbí barevnost, dívám se na to z té designérské stránky. Čím originálnější, neobvyklejší – i když zas ne úplně výstřední – to je, tím líp. Podle mě je kolekce povedená. Vím, že lidé na sociálních sítích píší, že je to na ně moc divoké. Ale to je Brazílie. Brazílie je divoká, barevná a chtěli jsme to v oblečení promítnout. Další olympiáda bude v Jižní Koreji, pak v Japonsku a uvidíme, jak to bude vypadat tam.
K návrhům oblečení se vyjadřuje poměrně dost lidí, takže třeba jen jejich schválení zabere skoro rok.
Kolekci pro nástup vévodí pruhatá saka. Prý to vypadá jak vězeňský mundúr. To zamrzí, ne?
U sak je to vždycky problém. Můžete udělat jednobarevná, jako byla v Londýně, anebo nějaká jiná, výstřednější, třeba jen pruhatá. Věděli jsme, že určitě někdo zmíní vězeňský motiv, ale stojíme si za tím.
Kolik jste investovali do celého vývoje a výroby?
To nemohu říci, jsme vázáni smlouvou s Českým olympijským výborem.
Jak máte spočítanou návratnost? Kdy budete spokojeni, že jste aspoň z nějakého pohledu na nule, případně v plusu? Anebo je pro vás v pořádku, když na olympijské kolekci proděláte?
My se na ten projekt nedíváme primárně ekonomicky. Jde hlavně o marketing. Jsme sponzorem olympijského výboru, takže přispíváme, prodáváme kolekci a z našich prodejů jdou i peníze sportovcům. Samozřejmě nechceme být výrazně v minusu, ale ekonomiku v tomto případě nesledujeme tak důkladně jako u ostatních kolekcí.
Dokážete odhadnout zmíněný marketingový přínos spolupráce s Českým olympijským výborem? Kolik to přivedlo zákazníků, jak se zvýšilo povědomí o značce?
Asi vás zklamu, ale to nevyčíslíte. Za dobu spolupráce s olympijským výborem šlo samozřejmě povědomí o značce Alpine Pro významně nahoru. Ale jestli přibylo deset zákazníků, zatímco jich ubylo dvacet jinde, se nedá říci.
Kolik přispíváte sportovcům z prodejů olympijských kolekcí?
Z londýnské olympiády to bylo pět milionů, ale není to fixní částka. Je to určité pohyblivé procento, jehož výši ale nemůžu upřesnit. V každém případě vždy záleží na tom, jak se kolekce líbí a prodává.
Už jste s olympijským výborem řešili budoucnost? Bude Alpine Pro oblékat sportovce i na olympiádě v Koreji a v Japonsku?
Řešili, ale teď máme všichni plnou hlavu Brazílie. Je to v jednání, ke kterému se vrátíme po olympiádě. Myslím, že obě strany si spolupráci pochvalují, řekl bych, že spějeme k nějaké další dohodě, ale teď to není úplně aktuální.
Jaké další povinnosti vám ze smlouvy s olympijským výborem plynou?
Budeme na Lipně v hlavním olympijském parku, kde budeme mít stejně jako ostatní partneři stánek. Máme fanzónu v Praze v Quadriu a budou i další menší olympijské parky v Pardubicích, Plzni a v Ostravě, kde budeme zvát lidi do prodejen.
Jak velký zásek do plánování či odhadů prodejů je pro vás to, že olympijský park je na Lipně, a ne v Praze na Letné jako při předchozí olympiádě? Kupní síla v jižních Čechách je přece jen trochu jinde než v Praze.
To je strašná střelba od boku. Jak se prodávalo v Londýně, nikdo nečekal, příjemně nás to překvapilo. Stejně tak prodeje v olympijském parku na Letné. Jezdili se tam dívat lidé z Moravy, stálo jim to za to, bylo to pro ně zajímavé. Takový úspěch a velkou návštěvnost jsme rozhodně nečekali. V každém případě to, co bude na Lipně, je něco úplně jiného. Zatím nás to vždycky jen příjemně překvapilo, takže budeme doufat, že se to bude opakovat.
Alpine Pro primárně vyrábí v Číně. Šili jste tam i olympijskou kolekci?
My šijeme v Česku i některé naše normální kolekce, nicméně procentní zastoupení české výroby je u olympijské kolekce ještě vyšší.
Proč? Jde jen o kvalitnější výsledek při šití, anebo o exkluzivitu a obavy z možného kopírování v Číně?
Když se něco nevyrábí v tak velkých sériích, aby se to vyplatilo šít venku, vyrobí se to, i když dráž, jednodušeji v Česku. Máme tu také snazší dohled nad výrobou, i když v Číně máme vlastní kancelář a lidi, kteří kvalitu a kolekci kontrolují.
Je tohle oblečení pro sportovce něčím speciální, využili jste nějaké mimořádné hi-tech materiály?
Všechny materiály jsou špičkové, ale žádný není úplně výjimečný. Tentokrát jsme se místo na mimořádný hi-tech zaměřili na design, barevnost, motiv Zátopka, doplňky. Materiálově jsme využili to, co v minulých kolekcích, co tehdy bylo naprosto nové a unikátní. Ony ani ty materiály nejsou každé dva roky znovu vylepšované.
Když pominu olympijskou kolekci a věci, které se týkají zimní sezony, jak daleko dopředu vlastně šijete?
Už teď máme navrženou kolekci pro období podzim/zima roku 2017/2018 a začínáme vzorovat. Ale rozdělané máme současně vlastně čtyři kolekce.
Václav Hrbek (43) |
---|
Vystudoval pražskou VŠE. Během studií v roce 1998 založili se spolužákem Vladislavem Fedošem firmu Alpine Pro, která vyrábí a prodává sportovní a outdoorové oblečení, vybavení, doplňky a obuv. Alpine Pro, jejímž je Hrbek majoritním vlastníkem a ředitelem designu a realizace, se v roce 2009 stala oficiálním partnerem Českého olympijského výboru. Smlouvu má prozatím do letošního roku, o další možné spolupráci bude jednat po hrách v Riu. Za fiskální rok 2015/2016 směřuje Alpine Pro k obratu 750 milionů korun a zisku v nízkých desítkách milionů. V Česku zaměstnává asi 350 lidí, v Číně až 200. Hrbek je ženatý, má jedno dítě. Rád běhá, jezdí na kole a na běžkách. |