Téměř třetina Čechů si už nechala dovézt mléko, pečivo nebo zeleninu až domů. Tento segment u nás na pořádný rozkvět teprve čeká. V zahraničí představuje tento byznys až 10 procent celého trhu s potravinami.
V oblasti rychloobrátkového zboží nechají české domácnosti na internetu zhruba dvě procenta všech svých výdajů. Internet tak zaostává za typickými prodejními místy, jako jsou hypermarkety, supermarkety a diskonty. Přesto platí, že v on-linu běžné potraviny a drogerii nakupuje rok od roku stále více z nás. Přispívá k tomu především rozvoj jednotlivých projektů v e-commerce. Těmi nejznámějšími jsou pravděpodobně Rohlík, Kolonial, Košík nebo iTesco.
„Nejčastěji se jedná o velkoobjemové položky typu UHT mléka, nealko nápojů, pracích prášků a aviváže, plenek, mouky, krmiva pro zvířata, ale rovněž o čerstvé potraviny. Sem patří zejména mléčné výrobky, ovoce a zelenina. Průměrná váha nákupu je necelých 37 kilogramů a čítá desítky položek,“ vyjmenovává mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček, co je na internetu obchodníka nejžádanější.
Právě tento prodejce k nám přišel s možností nákupu spotřebního a rychloobrátkového zboží jako jeden z prvních. Na českém trhu s touto službou působí již čtyři roky a jeho nabídka čítá až 22 tisíc různých produktů.
Pštros v košíku
Ve stejném roce jako Tesco spustil svůj internetový prodej také podnikatel Tomáš Čupr. Poté, co rozeběhl DámeJídlo.cz, kde nabízí rozvoz již dopředu připravených pokrmů, přišel o dva roky později s portálem Rohlík.cz. Podle mluvčí služby Michaely Gregorové převažují mezi nejpoptávanějším zbožím uvedeného serveru věci každodenní potřeby, tedy ovoce, zelenina, pečivo, uzeniny a sýry.
Zákazníci si mohou aktuálně vyzkoušet až 35 tisíc různých on-line obchodů, které mají takovéto produkty v nabídce.
„Potraviny a drogerii nakoupíme on-line obvykle sedmkrát za rok a za nákup utratíme v průměru přes 776 korun, což je 3,4krát více než běžný výdaj na nákup rychloobrátkového zboží. V on-line prostředí utrácíme nejvíce za malé nákupy do tří různých produktových kategorií v košíku nebo ty největší s více než 12 různými kategoriemi.
V košíku tak dominují drogistické produkty pro domácí péči, osobní hygienu, kosmetika, ale i dětská drogerie a potraviny pro ty nejmenší. S rozvojem on-line nakupování však zaznamenáváme i nákupy čerstvých potravin, nápojů a polotovarů, které ještě mají další prostor pro rozvoj,“ komentuje výsledky Ladislav Csengeri, který má v GfK měření na starosti.
Nezůstává pouze u tradičního zboží. „Zákazníci mají stále větší zájem o produkty a značky, které nemohou koupit v běžném obchodě, tedy méně známé nebo rodinné výrobce, farmářské značky, bio ovoce a zeleninu,“ tvrdí Ondřej Tomeš, šéf marketingu Kolonial.cz. Pořídit si lze na internetu i exotické ovoce či jehněčí a pštrosí maso.
Rychle a včas
Typickým zákazníkem bývají ženy, zejména pak na mateřské dovolené. Nechybějí ani ti, kteří nechtějí kvůli nakupování ztrácet čas, protože se věnují třeba podnikání nebo jsou na vrcholných manažerských pozicích. Tomu odpovídají kampaně, jež se snaží veřejnost oslovit.
„Komunikací chceme vysvětlit, že on-line může pomoci s jednoduchým předvýběrem potravin, poskytuje dostatek informací o tom, co kupujeme, ve výsledku nabízí i lepší ceny tím, že spoří náš čas,“ argumentuje Tomeš z Kolonialu. Obchodníci sázejí hlavně na on-line kampaně, kromě PPC kampaní se soustřeďují na PR komunikaci na sociálních sítích, v omezené míře volí rovněž outdoor.
Kolonial navíc vydává vlastní magazín, kam přispívají známí kuchaři a foodbloggeři. Koncept a samotná výroba časopisu, který je distribuován společně s nákupem a současně také prostřednictvím vybraných obchodních partnerů, jsou plně v režii marketingového týmu portálu.
Vedle marketingu bývá hlavním kritériem úspěchu e-commerce rozsah a pestrost nabídky a podmínky, za nichž zboží zákazníkům doručuje. Právě investice do logistického systému rozhoduje o tom, jestli bude kupující spokojen nejen s tím, že jej rozvážka tolik nestojí, ale také třeba s tím, zda vše dostane včas. Například Košík.cz využívá logistický systém Plantour, který poskytne kupujícímu možnost výběru hodiny pro doručení.
Poplatek za doručení činí u Košíku pouhých 45 korun. O poznání méně výhodné podmínky nabízí Rohlík.cz či Kolonial.cz. U Rohlíku, který nyní testuje nové možnosti, jak dostat zboží lépe ke spotřebiteli, stojí doručení 99 korun, pokud máte útratu do 499 korun. Zjistit u Kolonialu, jakou částku musíte vlastně za logistiku uhradit, je tak trochu bojovka. Obchodník pouze uvádí, že jeho ceny dopravy se liší dle obsazenosti kapacit jeho automobilů.
„Na některé časy tak můžete svůj nákup objednat s dopravou zdarma, jindy za dopravu zaplatíte od 0 do 89 korun,“ uvádí na svém serveru. Prostor pro kreativitu, jakou částku klientovi nasadit, je zde tedy velký. Co je však u většiny e-shopů podobné, to je garance zdarma rozvozu, utratíte-li za zboží vyšší částku. Za nákup u Košíku a Kolonialu na to stačí tisícovka a u Rohlíku 1200 korun.
On-line posiluje
Některé portály se při tvorbě svého byznysového modelu opíraly především o domácí zdroje, jiné naopak o zkušenosti ze zahraničí. Třeba příprava vlastního logistického systému Košíku, jenž přitom spolupracoval s domácí společností JIP, trvala půl roku.
Na druhou stranu Tesco využilo více než desetiletou zkušenost z Británie a službu českému zákazníkovi pouze přizpůsobilo. K inspiraci zahraničními zkušenostmi se přiznává také Kolonial, který se učil zejména u on-line supermarketu Ocado.
Navzdory tomu, že smartphone či tablet u nás už používají dvě třetiny populace, nelze předpokládat, že by kamenné obchody zmizely. Podle šetření výzkumné agentury GfK je jejich výhodou zejména to, že zákazník může vybrané zboží na vlastní oči vidět a současně jej získá ihned. Na e-shopech lidé oceňují snadnější a rychlejší nakupování a lepší výběr a úsporu peněz.
Oblasti e-commerce nahrávají současné nálady veřejnosti. Jak ukázal výzkum agentury Ipsos a konzultační společnosti Acomware, chybějí Čechům na internetu nejvíce právě portály, které prodávají potraviny, a to zejména v případě značek Lidl a Kaufland. Téměř 84 procent respondentů současně s tím uvedlo, že na internetu nakupuje častěji než dříve.
Odborníci se shodují, že pokud bude chtít e-commerce posilovat svoji pozici, bude třeba, aby přicházela s různými inovacemi a byla tak zákazníkům ještě blíž, než je tomu dnes. Rohlík proto také třeba spustil program doobjednávek, díky němuž si lze zboží přiobjednat nejpozději tři hodiny před doručením původního nákupu.
Server v testovacím režimu nabídl také „ošklivou“ zeleninu a v rámci služby Vyber si své slevy přišel s možností označit pět produktů, které pro něj portál následně zlevní.
Koloniál zase o prázdninách prodloužil v Praze a okolí závozové časy až do půlnoci. Tesco rozšířilo o další místa v republice službu Klikni & vyzvedni, která umožňuje zarezervovat si čas na prodejně v rozmezí dvou hodin.
Supermarkety a večerky budou hrát při nákupech stále hlavní roli, význam zásilkových obchodů se však bude zvyšovat. Platit to bude zejména pro větší města a jejich blízké okolí, kde jsou náklady na logistiku nejnižší.
Dortík za tři kila
Předzvěstí rozjezdu portálů, které nabízejí prodej a rozvoz potravin, byly on-line projekty na rozvoz jídel. Ještě než tým Michala Čupra spustil svůj Rohlík.cz, přišel s platformou DámeJídlo.cz. Ta je založena na tom, že ve velkých městech republiky rozveze do domácností přesně ten oběd či večeři, které si přes internet objednáte.
Portál zahrnuje bohatou síť restaurací a dalších gastroprovozoven, které jednotlivá jídla připravují. Na první pohled lákavou nabídku kazí to, že recenze na každé menu bývá zpravidla jen v superlativech. Nejnižší hodnocení začíná na 80 procentech, u většiny jídel se ale pohybuje mezi 90 až 100 procenty. Další diskutabilní informací je relativně vysoká cena za rozvoz, která třeba v případě pouhého dezertu začíná na 40 korunách.
Většinu on-line uživatelů pak doslova dorazí informace, že si musíte takových sladkostí koupit obyčejně více, než chcete. Pokrmy mají totiž zpravidla uvedenu minimální výši objednávky. Někdy to bývá pouze 99 korun, jindy ale až tři stovky. Podobný koncept mají ale i jiné portály, jako jsou třeba Babiččinrozvozjídel.cz, mPizza.cz nebo Jídlopodnos.cz.
