S teroristy nelze vyjednávat

Paris...

Paris... Zdroj: Repro Strategie (Tomas Novak)

Psal se rok 2006 a jistá Madonna vtipkovala pro únorové vydání žurnálu Harper’s Bazaar, že rozdíl mezi popovou hvězdou a teroristou spočívá v tom, že s teroristou můžete vyjednávat.

O tom, že onou star myslela Madonna sebe, není třeba pochybovat. Jedním z témat rozhovoru byly ostatně hvězdné manýry proslulé provokatérky. Bylo právě pět let od náletu na newyorská dvojčata a dva roky od explozí v Madridu. Anebo jinak: západní spojenci bojovali tou dobou pátým rokem v Afghánistánu a třetím rokem v Iráku. Jak to dopadlo, víme všichni.

O devět let později tatáž Madonna, která nedávno uvedla do varu pražskou O2 arenu, zastavuje show ve Stockholmu, aby uctila památku více než 120 obětí pařížského masakru. „Ptám se sama sebe, proč jsem tady a tancuju a bavím se, zatímco lidé pláčou kvůli ztrátě svých blízkých. Ale právě toho chtějí tihle lidé dosáhnout, chtějí nám zavřít pusu, chtějí nás umlčet. Ale my je nenecháme, nikdy je nenecháme,“ řekla americká diva.

Ano, jakákoli „legrace“ (dá-li se to tak vůbec nazvat) skončila. A s ní politická korektnost. Slova o lpění na hodnotách, které nám Západ vštípil a dal, jsou fajn, jenže k ničemu, pokud nenastane akce. Má-li být svět ve válce s terorismem, konkrétně s jeho zosobněním v podobě Islámského státu, musí začít boj.

Není možné tolerovat, aby zpravodajské sítě mapovaly teroristické sítě, aniž by proti podezřelým něco podnikly. Krveprolití z 11. září 2001 budiž mementem.

Není možné, aby velmoci nespojily síly ke zničení pozic Islámského státu, svým byznysovým zájmům navzdory. Proč ještě existují ropná pole, z nichž získávají teroristé miliardy pro své aktivity? Francouzské nálety na syrské město Rakká, které je baštou džihádistů, jsou logickým krokem. Ale nesmí zůstat osamoceny, přibýt musí koordinovaná pozemní operace.

Je k ničemu stavět ploty a debatovat o tom, jak a kam běžence umísťovat a přeposílat. Evropská unie se musí urychleně probrat z letargie a členské státy začít spolupracovat. V opačném případě je existence Společenství v daném stavu zbytečná.

A není ani možné, aby zůstaly stranou Spojené státy, jimž dávají mnozí za vinu, že sledovaly a sledují v oblasti Perského zálivu vlastní geopolitické zájmy místo potírání teroristických buněk.

Jistě, pěkně se to mluví, hůře dělá. Mrtví v Paříži jsou však důrazným varováním. Pokud nepřijde razantní odpověď, bude teror pokračovat. Když se nenajde klíč pro běžence, západní systém se zhroutí. Nebo si opravdu někdo myslí, že jde o náhodu, jestliže se masové protesty proti imigrační politice vyrojily v Heidenau a Pirně? Čili v bývalé NDR, která má nacionalisty a populisty ze strany NPD hned ve dvou zemských sněmech?

O cizineckých čtvrtích a městech v Británii, Belgii, ve Francii či na severu Německa, které přerostly původním obyvatelům a místním úřadům dávno přes hlavu, pak ani nemluvě.

Jednota a tvrdost, to je aktuální přikázání. Vymoženosti života na starém kontinentu za to stojí. Anebo jsme všichni už tak zpohodlněli a zhloupli, že je nám to jedno? Redakce Strategie s pevnou vírou ve své čtenáře doufá, že snad ještě ne.

Více čtěte v listopadové Strategie, která vychází 27. 11.
Editorial vychází v listopadovém čísle měsíčníku Strategie, kde si dále můžete přečíst rozhovor s generálním komisařem Expa 2015 v Miláně Jiřím F. Potužníkem a také s reklamním režisérem a autorem filmu Domácí péče Slávkem Horákem, dále o dvaceti letech Asociace PR agentur či proměně brandu Playboy.

Strategie 11/2015Strategie 11/2015 | Repro Strategie (Tomas Novak)