V neděli odpoledne začne na pražské Letné jedno z nejdůležitějších a zároveň nejrizikovějších utkání fotbalové ligy. Na Spartu dorazí Viktoria Plzeň. O problematice násilí na stadionech proto server E15.cz hovořil s podplukovníkem Jakubem Schořem, zástupcem National Football Information Point (NFIP) u policejního prezidia ČR.
Co se skrývá za zkratkou NFIP?
Hlavním úkolem Národního fotbalového informačního bodu při úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR je výměna relevantních informací k fanouškům ohledně sportovních utkání českých sportovních klubů s mezinárodním přesahem.
Zároveň tento bod plní koordinační, kontrolní a metodickou roli v rámci problematiky diváckého násilí při zápasech v celé ČR.
Fotbalové násilí je nejviditelnější při fotbale, týká se ještě dalších sportů?
Ano, projevy diváckého násilí se vyskytují i v jiných sportech, příkladmo mohu jmenovat hokej, futsal nebo basketbal. V případě hokejových utkání se jedná především o nižší soutěže v Moravskoslezském a Zlínském kraji, kde neprobíhají tak masivní bezpečnostní opatření jak ze strany pořadatelů, tak ze strany Policie ČR.
Odpalování pyrotechniky, střety mezi fanoušky samotnými či s pořadateli jsou mnohem četnější, než na extraligových stadionech.
Jak se dají možnosti výtržnictví minimalizovat?
Úplně omezit riziko nejde. Lze ho však snížit a to zejména proaktivním přístupem všech zainteresovaných subjektů, které se podílí na organizaci utkání, tzn. Fotbalové asociace ČR, potažmo Ligové fotbalové asociace, Policie ČR, místních samospráv a samotných klubů.
U nich je důležitý aktivní přístup k fanouškům, tedy prevence. Je třeba pro fanoušky vytvářet bezpečné a příjemné prostředí, ne naopak, což se však v posledních několika letech projevuje budováním nových stadionů (Karviná, Ostrava) či budováním kvalitnější infrastruktury na stávajících stadionech.
Kolik stojí policii zajišťování bezpečnosti během fotbalového utkání?
Paušálně nelze z hlediska Policie ČR vyčíslit prostředky na jedno bezpečnostní opatření. Vždy záleží na tom, kolik policistů je do akce nasazeno, jaká technika je využita, zda došlo k zákroku či nikoliv a na dalších okolnostech. Můžeme říct, že v případě rizikových utkání se náklady pohybují ve stovkách tisíců korun. V případě nejrizikovějších opatření kolem milionu korun. Jen letová hodina vrtulníku se pohybuje okolo sto tisíc korun.
Podle jakého zákona se při zajišťování bezpečnosti na stadionech řídíte?
Zajištění bezpečnosti sportovní akce je souhrnem několika prvků, kdy jedním z nich je spolupráce všech subjektů podílejících se na zabezpečení průběhu utkání. V tomto smyslu je základní právní normou zákon o podpoře sportu, který stanoví odpovědnost vlastníka nebo provozovatele sportovního zařízení za opatření přijatá k zajištění bezpečnosti diváků a majetku.
Policie je dle zákona o policii zodpovědná za zajištění a ochranu veřejného pořádku mimo stadion, tedy na místě veřejně přístupných. Pokud pořadatel situaci na stadionu nezvládne v důsledku nedostatečných opatření, může policie zasáhnout a poté požadovat úhradu nákladů spojených s takovým zákrokem, avšak jen tehdy, bylo-li prokázáno, že nebylo učiněno vše potřebné k eliminaci protiprávního jednání. K tomu zatím došlo ve dvou případech po utkáních Brno - Baník Ostrava hraného v únoru 2009 a Slavia – Olomouc v roce 2011.
V jaké zemi je systém snižování bezpečnostních rizik při sportovních akcích nejvyspělejší, je to opravdu Velká Británie?
Jako příklad je dávána právě Británie, kde mají letité zkušenosti s fenoménem diváckého násilí. Po sérii zásadních tragédií v 80. letech 20. stol., například utkání Liverpoolu s Juventusem v Bruselu (finále PMEZ v 1985) tamní vláda reagovala postupným vydáním široké palety zákonů upravujících danou oblast. Nicméně to neznamená, že by v Anglii chuligánství vymizelo.
Řekněme, že se jen přesunulo ze stadionu do míst, kde není tak masivní dohled represivních složek. U nás však nelze aplikovat britský systém práva a zavádění speciálních fotbalových zákonů se nejeví jako nezbytné.
V České republice máme dostatečně pružnou legislativu obsahující nástroje umožňující trestat pachatele podílející se na diváckém násilí. Trestní zákon jasně stanovuje trestné činy, které lze v souvislosti se sportovními akcemi spáchat, jakož i sankce, které za ně lze uložit.
Dá se konkrétní pachatel v davu vůbec dohledat?
Samozřejmě, že se pachatele daří ve většině případů dohledat. Na stadionech se pohybují tzv. spoteři, tedy policisté v civilu s osobní znalostí rizikových osob, jejichž úkolem je dokumentovat protiprávní jednání fanoušků. Rovněž je na stadionech záznamové technické vybavení, které lze k identifikaci pachatelů využít.
Pro představu uvádím, že v roce 2016 bylo pro trestní nebo přestupkové jednání řešeno 435 osob. Z hlediska policie byla v tomto směru navíc před třemi týdny podepsána důležitá Dohoda mezi Policií ČR a Fotbalovou asociací ČR a Ligovou fotbalovou asociací, která precizuje zákon o podpoře sportu a prohlubuje spolupráci mezi subjekty navzájem. Stejnou dohodu bych uvítal i s dalšími sportovními asociacemi.
Co by nejvíce pomohlo k dalšímu zvýšení bezpečnosti na stadionech?
Dle mého názoru by pro zamezení vstupu problémových fans měla být na centrální úrovni, tedy při FAČR či LFA, zřízena v souladu s požadavky UOOU databáze osob s uloženým trestním, správním nebo klubovým zákazem vstupu. Taková databáze by pak byla propojena s technologickým řešením na stadionu, které by umožnilo rychlou identifikaci a následné porovnání návštěvníků s databází.
Podívejte se, jak může probíhat fotbalový zápas v Turecku:
Vítejte v Turecku! Zápas Fenerbahce - Galatasaray provázela před pěti lety neskutečná atmosféra - a zakončilo ho šílené běsnění domácích fanoušků • Pavel Kalouš (Sport)
Jako příklad si představte turnikety, u kterých by kamera snímala obličej (či jiné identifikační znaky jako krevní řečiště) příchozích fanoušků, a během krátké chvíle by systém provedl komparaci s databází.
Na základě porovnání by turniket fanouška buď na stadion vpustil, nebo naopak odmítl vpustit. Je však na klubech, aby si stanovily, za jaké jednání a na jak dlouho by fanouškům udělovaly tzv. klubový zákaz vstupu vycházející z již zmíněného principu pána domu.
Největší fotbalová událost bude příští rok mistrovství světa v Rusku. Jak se tamní organizátoři a policie připravují?
Ruská policie se snaží velmi intenzivně spolupracovat, což se např. projevilo zřízením Národního informační fotbalového bodu v roce 2016. Ty v zemích EU vznikly již v roce 2002 na základě rozhodnutí Rady Evropské unie, ČR se připojila v 2004. Do loňského roku všechny informace týkající se sportovních utkání byly poskytovány cestou styčného důstojníka nebo prostřednictvím kanálu Interpol. Proto je založení tohoto bodu velkým pozitivním posunem.
Ruské bezpečnostní složky rovněž pravidelně participují na jednáních expertní skupiny pro významné sportovní události v rámci Rady EU, potažmo na jednáních Stálého výboru úmluvy o diváckém násilí Rady Evropy. Zde průběžně prezentují postup příprav, např. výcvik pořadatelské služby, výstavba stadionů a snaží se také získat informace o osvědčených postupech a dobré praxi v rámci zabezpečování fotbalových utkání z členských států EU včetně ČR. NFIP ČR byl např. osloven se žádostí, jak by se v případě postupu reprezentačního týmu podílel na bezpečnostních opatřeních.
Zatěžkávací zkouškou bude pro tamní pořadatele Konfederační pohár, který se tam letos uskuteční, a střetnou se v něm kontinentální mistři.
