České úřady otevírají dveře byznysu s jedlým hmyzem
K trendu chovu hmyzu pro gastronomii se mohou bez obav z právního tápání přidat i Češi. Ministerstvo zemědělství vydalo příručku, která určuje pravidla pro jeho chov coby potraviny k lidské konzumaci.
Jak se postavit k hmyzu, který už není jen tradiční potravinou třetích zemí, nebylo jasné nejen podle českých zákonů. Počátkem letošního roku ho přidalo na seznam potravin nařízení Evropské unie a české ministerstvo zemědělství reagovalo v březnu vydáním pravidel pro chov a zpracování hmyzu.
“Ministerstvo zemědělství zaznamenalo rostoucí zájem o chov a zpracování hmyzu, rozhodlo se tedy vypracovat dokument, který by zájemcům o uvedení hmyzu jako potraviny na trh pomohl,” uvedl rezort na webu Informační centrum bezpečnosti potravin.
Publikace s názvem Zásady správné zemědělské a výrobní praxe produkce hmyzu určeného pro lidskou spotřebu doporučuje k chovu potemníka moučného, potemníka stájovového, cvrčka domácího, cvrčka krátkokřídlého a cvrčka banánového. Zájemce o takový chov se pak musí sedm dní před zahájením činnosti nahlásit Krajské veterinární správě.
Kromě dodržení hygienických, bezpečnostních a dalších standardů uvádí i nejčastější metody pro usmrcení brouků. Jedná se o zmrazení, suché zmrazení, drcení, zadušení oxidem uhličitým, ponoření do vroucí vody, sušení nebo usmrcení horkou párou.
Příkladem firmy, které by nové opatření bývalo mohlo usnadnit činnost, je český start-up Sens, který do proteinových tyčinek používá mouku z rozemletých cvrčků používá. Před necelými třemi lety měl ale s rozjezdem podnikání problém. “Povolení k výrobě potravin s hmyzem jsme nakonec sehnali až ve Velké Británii,” uvedl spoluzakladatel Sens Radek Hušek loni pro magazín Forbes. Pro první výrobu pak dovezli cvrčky z Thajska.
Podle Potravinářské komory využily nejednoznačné evropské legislativy v minulosti také Belgie, Nizozemsko nebo Francie a jedlý hmyz na svém trhu povolily. Hmyz je vyzdvihován především kvůli vysoké výživové hodnotě.
