Jeden z největších problémů českého zemědělství je, že Česká republika ročně vyváží tři miliony tun obilí. Důvodem je, že ho zemědělci nestačí zkrmit.
Před tímto trendem varoval prezident Agrární komory České republiky Zdeněk Jandejsek po konferenci o zemědělství a potravinářství, jež byla součástí českobudějovického agrosalonu Země živitelka, jenž končí v úterý.
"Vyvážíme vlastně surovinu. Všechen fosfor, který nemáme v půdě a který odebere rostlina, vyvezeme s obilím, Němci to zkrmí, mají fosfor doma a my jedeme a kupujeme to v Argentině, na východě Ruska. To není vůbec dobré," řekl Jandejsek. Podle posledního odhadu Českého statistického úřadu zemědělci letos sklidí 6,7 milionu tun obilí.
Navrhnul zvýšit podporu citlivých komodit živočišné a rostlinné výroby z nynějších 15 na 30 procent. Týká se to krav, mléka, prasat, ovoce a zeleniny. "Máme zeleninu, kterou vůbec neprodukujeme.
Třeba květák produkuje někdo, kdo to prodává načerno, ale evidovaný není, a přitom jsme byli soběstační. U rybízu a angreštu jsme na sedmi a 15 procentech toho, co jsme produkovali," řekl Jandejsek s tím, že myšlenku podporuje i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle Jandejska Česko v zemědělské výrobě zaostává za konkurencí. Více než pětkrát méně se v ČR v porovnání s Německem vyrobí vepřového masa, jejž Němci na 100 hektarů vyprodukují 326 kilogramů. V roce 1989 měly obě země na 100 hektarů zhruba stejnou výrobu. Oproti Nizozemsku, kde vyrobí na sto hektarů 680 litrů mléka, je to v Česku devětkrát méně.
"Přitom při přímém porovnání farem živočišné produkce nejsme horší, naopak. V Česku se však na téměř 90 procentech produkce podílí asi jen deset procent zemědělských subjektů. Více než čtvrtina, asi 7000 žadatelů o dotace má méně než tři hektary," řekl prezident Agrární komory.
Navrhuje odmítnout zastropování, tedy omezení dotací pro velké podniky, které zůstává na dobrovolné bázi členských zemí EU. Zastropování by dle něj znamenalo další propad produkce, zasáhlo by podniky, za nimiž stojí 70 procent současné živočišné výroby.
Dále žádá, aby se v dalším rozpočtovém období EU prosadily rovné podmínky v národních a regionálních podporách a aby se nastavila společná pravidla pro obchodní řetězce.
"Když na mléko dostaneme korunu jako loni - letos to vypadá na 50, 60 haléřů - tak oni (takzvané 'staré' země EU Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Belgie) mají nejméně dvě až čtyři koruny," řekl Jandejsek.
