Změna klimatu, důraz na životní prostředí, životní podmínky zvířat a stárnoucí farmáři. To jsou hlavní otázky, které stále více zaměstnávají evropské zemědělce.
Jedním z trendů v evropském agrobyznysu je odklon od průmyslového zemědělství, které upřednostňuje produkci velkého množství levných potravin, k takovému, které produkuje zdravé potraviny, chrání životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a krajinu.
Studie, kterou vedl švýcarský zemědělský institut, v celé Evropě hodnotila například počty megastájí s více než 500 kravami, 1500 prasaty nebo 70 tisíci kuřaty jako indikátor masové výroby. Ty neexistují ve Švýcarsku a v Norsku, kde jsou zakázány, a v Rakousku jich je velmi málo. „Ve Švýcarsku a Rakousku jsou venkovské oblasti ceněné nejen pro potraviny a krmivo, které produkují,“ říká autor studie Niels Debonne.
Rakouští farmáři v oblasti Moravského pole při hranicích s Moravou a Slovenskem však nedbají jen o co největší pohodlí hospodářských zvířat, věnují se i pěstování netradičních plodin, které lépe zvládnou klimatickou změnu.
Tak se na jedné z farem objevila například plantáž minikiwi. Andreas Böchzelt z městečka Angern první keříky prakticky neznámého ovoce vysadil na svazích opuštěných vinic, tam ale bylo příliš sucho. „Proto jsem plantáž přesunul na rovinu, kde můžu vodu na závlahy čerpat z řeky Moravy,“ uvedl Böchzelt, který nyní ročně sklidí až 60 tun minikiwi ročně a o sad se stará již desátým rokem.
První sklizeň minikiwi byla po třech letech a nyní každý keř dává až patnáct kilogramů ovoce. „Problém je, že minikiwi téměř nikdo nezná, a tak k ovoci panuje v obchodech nedůvěra, ale vyrábíme z něj marmelády, pomazánky, mošt i likér. Všechno v bio kvalitě a o to zájem je,“ dodává Böchzelt s tím, že hlavním zdrojem obživy stále zůstává obilí, sója a kukuřice. Tradiční komodity pěstuje na šedesáti hektarech a minikiwi na jednom.
O příklonu k novým trendům hovoří i Christoph, spolumajitel rodinné farmy Edlinger-Theuringer. Jejich farma na Moravském poli existuje již déle než 260 let. Hospodaří na čtyřech stovkách hektarů a dvacet z nich je v bio režimu. Kromě obilovin, jahod a chřestu přidali i pěstování hlívy, které ve speciálních nádobách umístěných v hale zpracují tunu za den a jsou tak největším producentem v Evropě. Farmáři modernizovali i pěstování jahod, které nyní rostou v truhlících na kovových konstrukcích zakrytých fólií.
„Nové metody pěstování a přesné závlahy či hnojení nám již umožňují pěstovat a sklízet jahody od března do listopadu,“ říká Christoph s tím, že veškeré práce probíhají ručně a elektrickou energii získávají ze své solární farmy.
Ručně, bez větší mechanizace, se pracuje i na nedaleké farmě Marchfeld Bio-Sanddorn, kde ve velkém pěstují rakytník. Z něj pak vyrábějí marmelády, mošty a další nápoje bohaté na vitamin C.
V Rakousku se zaměřují i na studium zemědělství a chtějí tak zvrátit trend stárnutí farmářů. „Víme, že ekologické a zároveň ekonomické zaměření je dnes nevyhnutelné. Na naší škole posilujeme sebevědomí a flexibilitu budoucích farmářů. Zároveň chceme studium zatraktivnit i pro ženy, kterých je v naší škole již třetina,“ uvedl ředitel zemědělské školy Obersieberbrunn Gerhard Breuer.
Jak pracuje moderní žací mlátička?
