Inflace rozpoutala ve střední Evropě spirálu vládních opatření a nákupní turistiky
Světové ceny potravin jsou blízko rekordní výše a inflace pobízí politiky k zásahům na podporu domácností. Ve střední Evropě reagovaly na situaci především vlády v Polsku a Maďarsku, čímž povzbudily přeshraniční cesty nejen za nákupy jídla, ale také pohonných hmot. Varšava kvůli tomu zavádí kontroly na hranicích se Slovenskem, kde se rovněž diskutuje o tom, jak lidem v současné situaci ulevit.
Index OSN sledující světové ceny potravin v lednu poskočil o 1,1 procenta a je tak na dosah rekordní úrovně z roku 2011. Zdražovaly maso, mléčné výrobky, obiloviny i rostlinné oleje, jen cukr oproti prosinci zlevnil.
Už loni se přitom globální ceny zvedly o 28 procent a odborníci mají obavy, že kombinace nepříznivých klimatických faktorů, vysokých cen energií a koronavirových opatření povede k dalšímu růstu. Situaci by mohl ještě více zdramatizovat případný ozbrojený konflikt na Ukrajině, která je významným exportérem obilovin.
Očima guvernéra Jiřího Rusnoka: Inflace
„Nejchudší segmenty populace to pocítí nejvíce,“ konstatoval podle Bloombergu Josef Schmidhuber z Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Experti proto začínají varovat před důsledky, pokud bude tlak na sociálně slabé neúnosný. „Existuje mnoho důvodů k obavám ze sociálních nepokojů v širokém měřítku,“ řekl deníku The New York Times Maurice Obstfeld z Petersonova ústavu pro mezinárodní ekonomiku.
Slováci vozí z Polska benzin v sudech
Jeho největší obavy se týkají jižní Ameriky a Afriky, inflace je však bouřlivým tématem i ve střední Evropě. Především vlády ve Varšavě a Budapešti přijaly už několik opatření na pomoc domácnostem. Polský kabinet mimo jiné snížil sazbu daně z přidané hodnoty u základních potravin na nulu ze standardních pěti procent. U pohonných hmot DPH klesla na osm z 23 procent. Maďarský už v listopadu zastropoval ceny benzinu a nafty a od února nařídil vrátit ceny šesti druhů potravin na říjnovou úroveň.
Obě vlády tím zároveň spustily nákupní horečku v blízkém zahraničí. Češi jezdí pro jídlo a benzin do Polska, Slováci ze stejných důvodů navštěvují nejen severní, ale i jižní sousedy. Slovenská média tak už několik dní plní reportáže o výhodných cestách, díky kterým mohou domácnosti ušetřit až desítky eur. Mnohým ale nestačilo tankovat levnější pohonné hmoty do nádrží vozů, z Polska začali vozit i sudy paliva, což je nebezpečné – a nad objem čtyř šedesátilitrových kanystrů i nezákonné.
Polsko proto zakročilo. „Víme o této praxi a budeme provádět kontroly,“ řekla podle serveru Onet.pl Anna Grzesiaková z krakovské pobočky inspekce silniční dopravy. „Naše hlídka se postaví v Chyžném na hranici se Slovenskem a bude kontrolovat, jestli se v autech vedle palivových nádrží nepřeváží velké množství pohonných hmot,“ dodala. Polská média navíc tvrdí, že kvůli slovenským nákupům už několikrát zůstaly příhraniční čerpací stanice po část dne zavřené, protože jim palivo došlo.
Efekt snížení DPH je sporný
Opatření v sousedních zemích zároveň rozvířila debatu o přijetí podobných i na Slovensku. Ozývají se hlasy, že slovenští obchodníci přicházejí nákupní turistikou o tržby a bylo by tak lepší pravidla regionálně sladit.
Analytici slovenské centrální banky ovšem upozorňují, že případné snížení DPH nemusí mít požadovaný účinek. „Zjistili jsme, že pouze ve specifických případech produktů se může snížená sazba naplno přenést do spotřebitelských cen,“ konstatovali podle deníku Pravda. Týká se to podle nich především základních standardizovaných potravin, jako je bílý rohlík.
O účinnosti opatření se hovoří i v Polsku, kde vláda obchodníky varuje před kontrolami a hrozí i případným zavedením oficiálních cen. Kritici poukazují na to, že postup úřadů je proti duchu volného trhu. Obchody navíc stejně musejí reagovat na zvyšování cen dodavatelů a energií. „V současné době neexistuje zákon, který by jakkoli omezoval tvorbu marží prodávajících a tím pádem koncovou cenu,“ poznamenal podle deníku Rzeczpospolita mluvčí malých a středních podniků Adam Abramowicz.
Některé řetězce tak podle deníku před únorovým snížením sazby daně záměrně zvýšily ceny, aby pak následné snížení mělo psychologicky větší efekt. Obchody si navíc stěžují na náklady, které jim přineslo přeceňování zboží, což si vyžádalo noční směny, IT služby a někde i prodejní prodlevy a ztráty tržeb. Jen osm největších řetězců je vyčíslilo na tři miliony zlotých (zhruba šestnáct milionů korun).
