Jed proti hrabošům nepředstavuje systémové řešení, říká analytik Havel

Hraboš polní

Hraboš polní Zdroj: Profimedia.cz

Ministr zemědělství Miroslav Toman
Ministr životního prostředí Richard Brabec
3
Fotogalerie

Zemědělci bijí na poplach kvůli přemnoženým hrabošům a mluví až o miliardové škodě. Zákaz plošného používání přípravku Stutox II k jejich hubení totiž platí i po pondělní schůzce zástupců ministerstva životního prostředí, ministerstva zemědělství, zemědělců a ornitologů. Nicméně použití jedu k řešení hlodavčí kalamity jsou podle agrárního analytika Petra Havla pouze okamžitým řešením. “Systémové řešení vůči suchu, povodním, erozi i hrabošům je pestřejší krajina. To znamená širší spektrum pěstovaných plodin, pole nebudou tak velká a budou rozdělená překážkami,” uvedl v rozhovoru pro server E15.

Jaké mají zemědělcí další možnosti hubení hrabošů, když platí zákaz plošného použití přípravku Stutox II?

Možností je celá řada. Kromě toho neexistuje univerzální recept, každá lokalita je trochu jiná a míra přemnožení hrabošů se také liší. Zemědělci se musí řídit místními podmínkami. Mluví se například o hluboké orbě, která je vhodná po sklizni. Je ovšem potřeba říct, že když ošetřím pole hlubokou orbou a nebude na něm žádný vegetační pokryv, zvýší se dopad sucha. Hluboká orba obecně vysouší krajinu. To znamená, že v sušších oblastech to není nejlepší řešení.

Další možností je kladení jedu do nor. To je pracné a není možné použití v oblastech, kde je těch nor strašně moc. Zemědělci správně říkají, že by je ani nestačili všechny obejít. Dravým ptákům a obecně predátorům hrabošů se dále dají na pole umístit takzvané berličky. Jedná se o místo, kam si dravec může sednout, hraboše lépe uvidí a tím pádem ho snadněji uloví. V minulosti se také hrabošům dávala neotrávená návnada na okraj pole, která jim sloužila jako potrava. Toto jsou okamžitá řešení.

A systémové řešení?

Systémové řešení vůči suchu, povodním, erozi i hrabošům je pestřejší krajina. Když bude širší spektrum pěstovaných plodin, pole nebudou tak velká a budou rozdělená překážkami, jako je například stromořadí. To se ale nedá udělat okamžitě. Myslím, že v praxi nyní zemědělci použijí kladení jedu do nor, protože to funguje hned a neznamená to další ztráty.

Je to dostatečně efektivní řešení, jak se s aktuální hlodavčí kalamitou vypořádat?

V řadě zemí je kladení přípravku do nor standardním opatřením a tímto způsobem se s hrabošem bojuje. Čili za normálních okolností by to stačit mělo. Otázkou je, jak velká kalamita v některých lokalitách probíhá. Účinné by to samozřejmě bylo i tak, ale problém je v tom, že těch děr je mnoho na velkých lánech polí. Všechny je prostě neobejdete, to prostě není v lidských silách. Proto zemědělci chtějí plošné používání.

Stutox II je kritizovaný kvůli dopadu na životní prostředí a jiné živočichy, existuje šetrnější chemická varianta?

Pokud mluvíme o chemických prostředcích k hubení hrabošů, šetrnější varianta neexistuje. Jedná se zároveň o nejšetrnější výrobek ve vývojové řadě stutoxů a má daleko menší dopad na životní prostředí než přípravky, které se používaly v minulosti. Je to ale samozřejmě chemie.

Je zároveň potřeba říct, že Stutox II se v přírodě rychle odbourává, je velmi citlivý na vodu. Když je sucho, vydrží na poli týden. Když je vlhko nebo rosa, tak zhruba dva dny. A když zaprší, tak se rozloží a přestane být jedovatý v řádu několika hodin.

Jak tedy hodnotíte rozhodnutí, že bylo zakázáno jeho plošné používání?

Řešení, které bylo přijato, je politické řešení. Ideální by byl kompromis, který by mohl vypadat takhle: plošná aplikace Stutoxu II by byla povolena v nejohroženějších oblastech a platilo by také časové omezení.

Co myslíte tím politickým řešením?

Pokud by se ministerstvo zemědělství drželo plošného používání jedu, bylo by označováno za škůdce krajiny.

Kterým plodinám škodí hraboši nejvíce?

Nejpostiženější jsou obiloviny, to spektrum je ale širší. Podle zemědělců se hraboši mohou pustit také do cukrovky a okopanin.

Je možné vyčíslit škody?

Na to je ještě brzy. Expanze hrabošů v tuto chvíli kulminuje, takže ještě není jasné, co všechno snědí. Zemědělci mluví o jedné miliardě. Je možné, že to bude nakonec méně, škoda v řádu stovek tisíc korun to bude určitě. Myslím, že zemědělci trochu přehánějí, ale přehánějí i ochránci.

Potýkají se s přemnožením hrabošů také okolní země?

V okolních zemích je to také. Jedná se o Slovensko, jih Polska a částečně Rakousko. Ve středoevropském prostoru je obdobné počasí jako v Česku, což je jeden z faktorů, který napomohl přemnožení hrabošů.

V těchto zemích je možné plošné použití Stutoxu II, nebo ne?

Pokud vím, je zde povolená aplikace do nor.

Jedná se o výjimečnou kalamitu, nebo je to běžné?

Přemnožení hrabošů přichází ve vlnách. Průměr je tak čtyři pět let, není to každoročně.

Jaké další faktory přispěly k přemnožení hraboše kromě počasí?

Vždy se jedná o kombinaci několika věcí. Když na poli zůstanou po sklizni zbytky, které se nezaorají, hraboši mají, čím se živit. Další faktor je, že v podmínkách České republiky jsou ta pole moc velká a pro hraboše je to jako prostřený stůl, najde množství potravy na jednom místě. Když to zjednoduším, je to kvůli kombinaci velkých nepřerušovaných monokultur a počasí.