Země, která oplývá máslem a mlékem, ale už ne pro každého. Tak by se dalo mluvit o České republice v roce 2017, kdy cena za kostku másla v říjnu dokonce překročila šedesátikorunovou hranici. Koncem roku už začala máselná bublina praskat.
Máslo překvapilo spotřebitele v červnu, kdy si do obchodu šli pro 250gramové balení za téměř 47 korun, zatímco ve stejnou dobu loni to bylo 33 korun. Skokové zdražení, které představovalo meziroční nárůst o 43 procent, způsobil podle šéfa Českomoravského mlékárenského svazu Jiřího Kopáčka souběh několika faktorů. Připomněl krizi hlavní složky pro jeho výrobu z let 2014 a 2016 - mléka.
„Propad ceny mléka jako suroviny kulminoval v květnu červnu minulého roku. Teď už zase cena mléka stoupá a ještě se nezastavila,“ dodal Kopáček s tím, že v loňském červnu ho zemědělci prodávali za 6,10 korun za litr a koncem letošního roku se cena vyšplhala až na 9,20 korun za litr.
Jako další důvod jmenoval renesanci mléčného tuku, na čemž se shoduje s agrárním analytikem Petrem Havlem. „Lidé už přestávají pít tu obarvenou bílou vodu. Teď pijeme aspoň polotučné nebo plnotučné mléko, tuk v něm zůstává a tím pádem na máslo tolik nezbývá,“ uvedl Havel.
Po červnovém rekordu předpovídala Potravinářská komora zlepšení situace v následujících měsících, ale spletla se. Cena másla šplhala dál a potravina se zároveň stala na několik měsíců tahounem inflace. V srpnu překročila cena za balení hranici 52 korun a zdražení se podepsalo na menších cukrárnách a pekárnách.
„Výrobky z másla nebudeme běžně vyrábět, jelikož o ně není zájem vzhledem k jejich ceně,“ uvedla tehdy Helena Krtičková z Kvíčerovské pekárny na Náchodsku. Zdražování takových výrobků avizovala Malá cukrárna v obci Hřebeč u Prahy.
Když cena za kostku v září atakovala šedesátikorunovou hranici, chování spotřebitelů média označila jako máslové šílenství. Někteří vyměnili máslo za margarín. „Spotřebu margarínu Češi meziročně zvýšili o deset procent,“ bilancoval generální ředitel analytické společnosti Nielsen Karel Týra údaje z října, kdy máslo hranici šedesáti korun už suverénně překonalo.
Situace zašla tak daleko, že se máslo stalo tématem před parlamentními volbami. Zasáhl tehdejší premiér Bohuslav Sobotka a vyžádal si na rezortu financí šetření ohledně vývoje cen. „Následné zvýšení ze strany potravinářů mlékáren je výrazně vyšší než zvýšení výkupního mléka,“ komentoval výsledky bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka.
Podobně mluví Kopáček z Českomoravského mlékárenského svazu, který připisuje zdražení také spekulacím obchodníků, kteří máslovou bublinu ještě přifoukli. „Někteří hráči na trhu s mlékem řekli, že máslo bude za sedmdesát korun a o Vánocích nebude. Lidi ho začali skupovávat, toho využili obchodníci a cenu natáhli ještě výš,“ řekl.
Se zvýšením ceny mléka jako suroviny se letos zvyšovala také spotřebitelská cena mléka. U polotučného trvanlivého mléka cena kolísala kolem 16 korun za litr, až svého vrcholu dosáhla v posledních měsících roku. V listopadu stál litr 16,67 korun za litr.
Nicméně máselná bublina podle Kopáčka už začíná praskat, v čemž mu dává za pravdu i listopadový pokles jeho ceny - snížila se na 57 korun na kostku. „Obvykle po Vánocích dochází k útlumu spotřebitelské poptávky a to srazí cenu másla ještě níž,“ uvedl. Přispěje k tomu také kulminace ceny mléka jako suroviny, kterou očekává šéf svazu po Vánocích.
