Studie: Země za 40 let ztratila třetinu obdělávatelné půdy

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: LID, Flickr.com (CC BY-SA 2.0)

Za posledních 40 let na světě zmizela třetina obdělávatelné půdy. Způsobily to hlavně eroze a znečištění. To může mít i vzhledem ke stále rostoucí světové poptávce po potravinách katastrofické důsledky, varují vědci. Svá zjištění zveřejnili na právě probíhající pařížské klimatické konferenci.

Obdělávatelná půda mizí mnohem rychleji, než jaký tempem vzniká v přírodě nová země, upozorňují vědci z Univerzity v Sheffieldu. Z analýzy různých výzkumů z posledních deseti let vyplynulo, že tempo ubývání je „katastrofické“. Změny mohou být nezvratné, pokud nedojde k významnému přehodnocení zemědělských postupů.

Trvalá orba spojená s nadměrným využíváním hnojiv vedla k degradaci půdy po celém světě, zjistili vědci. Eroze postupuje až stokrát rychleji než vznik nové půdy. Například tvorba svrchní 2,5 centimetru silné vrstvy půdy trvá 500 let.

Jako v Americe za krize

„Představujete si prach honící se po polích Severní Ameriky 30. let minulého století, a pak zjistíte, že přesně k tomuto stavu směřujete, pokud s tím něco neuděláte,“ uvedl profesor Duncan Cameron.

„Zrychlujeme tempo, jakým půdy mizí, a rozkládáme je na základní minerální složky,“ řekl Cameron. Vytváříme půdy, které nejsou dobré k ničemu jinému, než aby podpíraly rostliny. Půda ucpává říční systémy – když se podíváte na obrovskou hnědou skvrnu v oceánu v ústí Amazonky, uvědomíte si, jak tento proces zrychlujeme,“ dodal.

Řešení jménem rotace

Erozi většinou způsobuje ztráta její původní struktury kvůli časté orbě. Obracením se z půdy uvolňuje uhlík. To snižuje její schopnost zadržovat vodu. Degradované půda také hůře odolává prudkým dešťům, které jsou díky klimatickým změnám stále častějším jevem. Škodlivé je také odlesňování, protože stromy půdu zpevňují.

Vědci navrhují řadu změn, které mají nepříznivý trend zastavit. Patří mezi ně například zachytávání živin z odpadních vod, vývoj biotechnologii, které zbaví plodiny jejich závislosti na hnojivech a střídavé využívání půdy pro pěstování plodin a jako pastviny.

Zhruba třicet procent nezaledněné půdy se totiž využívá pro chov dobytka, prasat či drůbeže. Její část by se dala využít na pěstování plodin, zatímco vyčerpaná půda by posloužila jako pastviny a zároveň se tak regenerovala. „Máme spoustu půdy – využívá se na produkci masa a mléka. Než abychom ji oddělovali, měli bychom ji zapojit do rotace,“ uvedl Cameron.

Podle Camerona nelze ze stávajících postupů obviňovat zemědělce. Do hry se musí zapojit politici, kteří mají farmáře pozitivně motivovat, aby využívali nové postupy.