Sucha v Evropě jsou nejhorší od dob Římské říše, tvrdí studie | E15.cz

Sucha v Evropě jsou nejhorší od dob Římské říše, tvrdí studie

ČTK, bo

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Snad jen staří Římané zažili taková sucha a vedra, která po roce 2014 sužují Evropu. Podle deníku The Guardian to vyplývá ze závěrů studie vzniklé na základě zkoumání letokruhů stromů. Podíleli na ní i Češi.

Letní zemědělské sucho v letech 2015 až 2018 bylo v souhrnu ve střední Evropě závažnější než kterákoli jiná suchá období za uplynulých 2110 let. Na základě analýz stabilních izotopů uhlíku a kyslíku v letokruzích dubů to zjistili vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a Univerzity v Cambridge. Z 13 500 letokruhů dokázali rovněž pro každý rok určit míru nedostatku nebo nadbytku vláhy, uvedl spoluautor studie Miroslav Trnka, profesor Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe Mendelovy univerzity v Brně.

Vlny veder v minulých letech měly podle vědců devastující dopady v podobě tisíců předčasných úmrtí, zničené úrody či lesních požárů. Nízké hladiny řek místy zastavily lodní dopravu i chlazení jaderných elektráren. Hlavní příčinou jsou vysoké teploty, jež byly v posledních letech zaznamenány po celé Evropě. Klimatologové předpovídají v budoucnu ještě extrémnější a častější vedra a sucha.

„Všichni jsme si vědomi sledu výjimečně horkých a suchých lét v posledních několika rocích,“ uvedl profesor a vedoucí studie Ulf Büntgen z Cambridgeské univerzity. „Naše výsledky ukazují, že to, co jsme zažili, je mimořádné. Tato série nemá za posledních 2000 let obdoby,“ uvedl. Zkoumané údaje končí rokem 2018, přičemž v letech 2019 a 2020 byla léta v Evropě také velice horká.

Klimatologové uvádějí, že sucha způsobila změna tryskového proudění takzvaného jetstreamu a oběhu vzduchu nad kontinentem a že hlavním původcem byla klimatická změna. „Změna klimatu znamená, že extrémní podmínky budou stále častější, což by mohlo být zničující pro zemědělství, ekosystémy i společnost,“ dodal Büntgen.

Strmý nárůst výskytu sucha je podle Trnky obzvláště znepokojující v zemědělství a lesnictví. „Bezprecedentní odumírání lesů ve střední Evropě potvrzuje naše výsledky,“ uvedl.

Studie, kterou v pondělí zveřejnil časopis Nature Geoscience, analyzovala 27 tisíc letokruhů ze 147 dubů. Dřevo z žijících stromů pomohlo určit vývoj sucha v posledním století, pro zbylé období novověku odborníci zkoumali trámy starých budov jako třeba kostelů. Data k podobě klimatu ve středověku získali z kmenů dubů, které se dochovaly v říčních naplaveninách či štěrkových korytech. Pro antickou éru použili dřevo ze studní.

Předchozí rekonstrukce klimatu z letokruhů využívaly šířku a hustotu letokruhů k určení teploty. Studie vedená Büntgenem se zaměřila na množství izotopů uhlíku a kyslíku, aby ukázala, kolik vody měly stromy k dispozici. To ve výsledku dalo vědcům představu o míře sucha v daných obdobích. Ukázalo se, že vysoká frekvence such v posledních letech byla v Evropě bezprecedentní, dokonce i ve srovnání se dřívějšími zničujícími suchy, jako bylo to v době renesance na počátku 16. století.

Vzorky dřeva využité pro rekonstrukci klimatických podmínek ve střední Evropě pocházely z Česka a Bavorska.

Studie rovněž uvádí, že léta ve střední Evropě se stávají v posledních dvou miléniích čím dál sušší nehledě na současné globální oteplování. Jako důvod dlouhodobého trendu vylučují sopečnou činnost či sluneční cykly a kloní se k závěru, že je to způsobeno drobnými odchylkami dráhy oběhu Země kolem Slunce.

Klimatická krize souvisí také s extrémně vlhkým počasím v zimě, připomíná The Guardian. Srážky v Británii 3. října loňského roku byly nejvydatnější od počátku měření v roce 1891. Podle studie je v důsledku globálního oteplování třikrát pravděpodobnější, že se takovéto přívaly deště budou opakovat. V roce 2100 bude při zachování současných trendů pravděpodobnost až desetinásobná.

Autor: ČTK, bo

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah