Česko dlouhodobě trápí sucho, a především nedostatek spodních vod a vláhy v půdě. I proto situací řeší hned dva ministerské rezorty. Zemědělství na zlepšení loni vynaložilo 13,7 miliardy korun, životní prostředí platí miliardy především prostřednictvím dotací například na zachytávání dešťovky. Zřejmě nejdiskutovanějším řešením dopadů klimatických změn, které má na starost ministerstvo zemědělství, je výstavba vodních nádrží.
Úřad nedávno získal od kolegů z rezortu životního prostředí souhlas se zařazením dalších 21 míst do Generelu území chráněných pro akumulaci vod – vytvořeného oběma rezorty – neboli seznamu lokalit, na kterých by mohly v příštích desetiletích vznikat nové přehrady. Kolik z těchto nových míst by mohlo být pro ně využito, zatím stát neví.
Po doplnění dokumentu bude Česko mít celkem 86 míst, na kterých připadá v úvahu výstavba různě velkých nádrží. Nemělo by tam proto vznikat nic, co by jejich výstavbu ohrozilo, přestože může jít i o soukromé pozemky. V krajním případě je může stát i vyvlastnit.
„S ohledem na to, že 48 procent pitné vody pochází z podzemních vod, které nezaručují trvale dostupný zdroj při změně klimatu, budou stoupat nároky na její zachytávání,“ vysvětlil strategii rezortu zemědělství jeho mluvčí Vojtěch Bílý. „Proto je racionální orientace na několik dalších nádrží. Jejich výstavba se bude odvíjet od nedostatečnosti vody v příslušném regionu,“ dodal mluvčí.
Aktuálně ministerstvo připravuje výstavbu šesti přehrad. Dvě menší nádrže mají vzniknout za stovky milionů korun v Šanově a Senomatech, v roce 2025 by se měla začít stavět velká přehrada Nové Heřminovy na Bruntálsku za zhruba dvě miliardy. Miliardy budou stát také nové nádrže Skalička, Kryry a Vlachovice.
Podle odborníků oslovených deníkem E15 by se ale měl úřad ministra Miroslava Tomana (ČSSD) intenzivně věnovat také problémům s půdou a hospodařením na polích. Jak uvádí Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, posledních pět let ubývaly srážky. Především se však kvůli průměrným vyšším teplotám začala voda rychleji odpařovat.
„Je nezbytné rozlišit dva typy opatření. První z nich zadržují vodu v půdě, druhá jako přivaděče vody a vodní nádrže s vodou hospodaří,“ uvedl například Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze. „Pokud jsou zvolena rozumně, tak se mohou dobře doplňovat a nejdou proti sobě. Jeden typ opatření však druhý nenahradí,“ míní.
Právě u prvně zmíněných opatření, jako jsou kroky proti erozi půdy a zadržení vody v krajině, podle expertů nepostupuje rezort dostatečně důrazně a rychle. „Plán ministerstva v boji proti suchu je poměrně vyvážený. Otázkou zůstává, zda je to dost pro motivaci těch, co na půdě hospodaří,“ myslí si vedoucí Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity Zdeněk Žalud.
„Současně je problematická i rychlost realizace změn. Jako příklad bych uvedl novelu vodního zákona či schválení kvalitní protierozní vyhlášky,“ dodává.
S tím souhlasí vědec z Ústavu výzkumu globální změny a České geologické služby Jakub Hruška, podle kterého se politikům do legislativně složitějších změn nechce. „Protierozní vyhláška se neustále oddaluje. Vysvětluji si to tím, že by změny omezily zemědělce v tom, co jsou zvyklí dlouhodobě dělat. Jenže v tomto případě žádné jednoduché nástroje nejsou, vždy někoho zasáhnou,“ míní.
Zásadnějších změn se na českých polích podle Hrušky hned tak nedočkáme. Nikdo velkým hospodářům podle něj nenařizuje větší úpravy na pozemcích provádět. Navíc zhruba 80 procent půdy je v Česku v pronájmu a obhospodařují je velké podniky včetně těch ze svěřenského fondu Agrofertu premiéra Andreje Babiše (ANO).
„Dobrovolnost je zásadní vadou. Když se nějaký hospodář rozhodne, může udělat suchý poldr, ale nemusí. Je zjevné, že spousta subjektů krajinná opatření dělat nechce,“ domnívá se profesor environmentálních věd Hruška. „Bylo by potřeba obecně změnit pravidla zemědělských dotací, aby je firmy dostávaly, jen pokud splní některá ekologická kritéria. Nyní jsou velice mírná,“ tvrdí.
Ministerstvo zemědělství uvádí, že loni podpořilo například obnovu 387 rybníků, vznikl tak zásobní prostor na 2,5 milionu metrů krychlových vody. Za pozemkové úpravy, tedy scelování či dělení pozemků pro racionálnější hospodaření, loni vydalo téměř dvě miliardy, letos to má být přes miliardu.
