Pražský inovační institut nemusí přežít ani tuto zimu. Ztrácí lidi i politickou podporu

Pražský inovační institut (Pii), který se rok po odchodu bývalého ředitele Bohumila Kartouse stále vyrovnává s problematickým dědictvím, je teď cílem kritiky ze strany opozice. Městská organizace se měla soustředit na podporu inovací, vzdělávání a škol, nicméně téměř po celou dobu své existence se musí zaobírat spíš sama sebou a svými vnitřními problémy.

Problémy s účetnictvím a řízením Pii se na veřejnosti poprvé objevily v loňském roce, jejich vyústěním byl odchod tehdejšího ředitele Bohumila Kartouse a následná snaha dát organizaci dohromady. Na Kartouse bylo tehdy podáno trestní oznámení a celou věcí se začali zabývat detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Následné „záchranářské práce“ pod vedením nového ředitele Tomáše Lapáčka odhalily, že Pii měl problémy zejména s účetnictvím. Mezi ně patří například chyby ve výši čtyř milionů korun.

Své peníze bych tam neposlal

Situace kolem Pii je dlouhodobě napjatá. Kvůli chřadnoucí politické podpoře přetrvávají problémy s hledáním finančního modelu, a následkem toho byl nutný odchod několika pracovníků. Opozice problémy využívá ke kritice koalice, která také není ohledně přínosů instituce jednotná. To ostatně odhalilo říjnové zasedání pražského zastupitelstva. Předseda klubu hnutí ANO Patrik Nacher se na něm zeptal radního pro rozpočet Zdeňka Kováříka (ODS), zda by do Pii poslal své peníze. 

„Takže bych se pana radního chtěl zeptat, jestli by tam takto poslal těch pět milionů, kdyby to byly jeho peníze, a ne peníze daňových poplatníků. Jestli by poslal do takové organizace, do takového institutu, který má jeden problém za druhým, svoje vlastní peníze,“ uvedl Nacher během svého vystoupení.

Pii měl totiž tento rok dostat provozní dotaci ve výši 11,3 milionu, na říjnovém zasedání se řešilo přidělení druhé poloviny částky, kterou nakonec pražští politici 36 hlasy po bouřlivé debatě schválili. Peníze jsou určené na základní náklady jako plat vedení organizace či vedení účetnictví. Schvalování ale nebylo jednoduché, během rozpravy vyplaval na povrch postoj vládnoucí ODS k fungování Pii. 

Kovářík totiž na Nacherovu otázku odpověděl negativně. „Na první otázku, pane kolego, je to naprosto jasné, moji odpověď znáte a nemůžete ode mě čekat odpověď ano. Odpověď zní ne, protože já své peníze v podnikání vkládám do toho, čemu věřím,“ reagoval radní na výzvu.

O něco překvapivější byla odpověď pirátského radního Daniela Mazura, pod něhož Pii spadá a který v organizaci ještě před zvolením na magistrát pracoval jako projektový manažer. „Jestli bych dal své osobní peníze do institutu, tak jak funguje právě teď? Jednoznačně ano. Ale v době, když jsem v něm působil jako zaměstnanec, pravděpodobně ne, protože teď vím i věci, které jsem tehdy nevěděl,“ prohlásil pražský radní. 

Vyjádření Bohumila Kartouse

„Na Kartouse nebylo podáno trestní oznámení (podle informací redakce e15 bylo podáno trestní oznámení i na Bohumila Kartouse jako fyzickou osobu - pozn. red.), bylo podáno na „neznámého pachatele", a to neparlamentními populisty, kteří o dané věci nic nevědí. Záchranářské práce se týkají takřka výhradně projektu, který před tím vedl pan kolega Lapáček. Nikoliv účetnictví jako takového, tam došlo ke změnám za mého působení, nikoliv působení pana kolegy. Zmíněné 4 miliony se opět týkají pouze projektu PSA, vedeného nejprve pověřeným ředitelem Tomášem Šídlem a následně současným ředitelem Tomášem Lapáčkem. Ne dalších projektů.“          

Pirátský projekt

Je zjevné, že Pii v koalici, která je složena ze stran Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), Pirátů a hnutí STAN, ztrácí podporu. „Rušit Pii je škoda, dalších pět let by tady nic podobného nevzniklo. Musí dojít ke změně, politické podnebí tomu sice není nakloněné, bez toho to ale nejde,“ říká zastupitel David Procházka, který byl na magistrát zvolen za hnutí STAN. 

Pražský inovační institut

Přínos Pii pro Prahu by měl spočívat v podporování inovativního podnikání, na čemž dosud pracoval prostřednictvím projektů financovaných penězi z Evropské unie. Jde například o Prague Smart Accelerator, který měl k dispozici z EU 65 milionů korun na tři roky. V rámci tohoto programu Pii poskytoval firmám či jiným organizacím, které splňovaly podmínky, asistenční vouchery v maximální hodnotě 900 tisíc korun, které jim měly pomoci se žádostí o dotaci z jiných zdrojů. Popřípadě Pii skrze tento program mapoval startupy, výzkum či inovace ve firmách v hlavním městě. Pii byl také aktivní v pořádání konferencí a dalších událostí, příkladem může být třeba Inovační vize Prahy, na které se diskutovalo o postoji Prahy k inovacím, nebo mezinárodní konference The Role of Space: City, Research & Defence. 

Organizace je od začátku považována za projekt Pirátů, nicméně ve správní i dozorčí radě už od vzniku Pii v roce 2020 zasedají politici a lidé nominovaní politickými stranami, které se dostaly do zastupitelstva hlavního města, tedy například i opozičním hnutí ANO. Je ale fakt, že v minulém i současném volebním období spadala činnost institutu pod pirátského radního, před Danielem Mazurem měl Pii na starosti Vít Šimral, který je nyní v dozorčí radě organizace.

Piráty za současný stav viní také hnutí Praha sobě, které bylo v předchozí koaliční vládě. „Byť se nový ředitel snaží aktivně řešit velké problémy, které převzal od svých předchůdců, řada problémů stále přetrvává. Například fakt, že dozorčí radu stále vede Vít Šimral z Pirátů, který jako bývalý gesční radní nese přímou politickou odpovědnost za vznik problému od založení Pii,“ říká Jakob Hurrle, který za hnutí zasedá v dozorčí radě. Také on volá po změnách, podle něj by bylo ideální, kdyby měly ve fungování Pii větší roli pražské univerzity.

Antipodnikání

Vlivný občanský demokrat a radní pro finance hlavního města Zdeněk Kovářík vnímá problémy Pii v samotném nastavení organizace. „Zvolená forma organizace i její rozjezd byly velmi nešťastné. Inovace jsou pro mě primárně spojeny s rozvojem lidské společnosti nejen v oblasti podnikatelské. Každá organizace už ze samého pojmu organizace musí směřovat ke svému cíli a přitom býti reálně řízena,” říká.

Nedostatek politické podpory se v současné chvíli už promítá i do fungování samotného institutu. V létě město neprodloužilo smlouvu Podnikatelskému a inovačnímu centru (PIC), tedy jednomu z projektů Pii, který měl za úkol „podporovat inovační řešení ve vzdělávání, byznysu a městském rozvoji“. O ukončení projektu se rozhodlo nečekaně a dosud není jasné, zda se někdy obnoví. Na již zmíněném říjnovém zastupitelstvu vyšel důvod neprodloužení smlouvy najevo během projevu radního občanských demokratů Zdeňka Kováříka. 

U řečnického pultíku popsal PIC jako organizaci, která „podporuje antipodnikání“, a proto je nepotřebná. „To že na půdě této jednotky zaznívaly takové názory, jako že se podniká v neziskovém sektoru a podobné jiné vtipné názory, dávám jenom jako perličku. Za mě žádné PIC fungovat dále prostě nebude,“ doplnil. Pro e15 Kovářík uvedl, že cílem podnikání není „vytváření iluzí a volné přátelské povídání“, a myšlenky podnikání v neziskovém sektoru označil za „chucpe“.

Pii zároveň neprodloužil smlouvy celé řadě svých zaměstnanců, slíbenou provozní neinvestiční dotaci dostala organizace v červnu s tím, že druhou polovinu z 11,3 milionu zastupitelstvo schválí až ve druhé polovině roku. To se sice také stalo na říjnovém zastupitelstvu, nicméně kvůli nejistotě a z důvodu dokončení projektů, které byly spojené s dotacemi EU, neměl Pii dostatek peněz na udržení tehdejších zaměstnanců. A to v situaci, kdy se budou obdobné projekty financované EU v příštím roce obnovovat, Pii tak zřejmě bude znovu na stejné pozice hledat nové pracovníky.

Rozhodne leden

Nejasná podoba budoucího financování je největší problém také podle současného ředitele Tomáše Lapáčka. „Pii je nyní již procesně naprosto zdravá organizace, potud se podařilo vše napravit. Posledním problémem je nastavit udržitelné financování základní provozní infrastruktury Pii po vzoru ostatních inovačních center,“ odpověděl na dotaz e15. „Ano. Jsem přesvědčen, že existence Pii má výrazně většinovou podporu,“ je zároveň přesvědčen Lapáček. 

Nicméně z vyjádření radního Kováříka je zjevné, že nastavení financování není na magistrátu vnímané jako jediný problémový bod. „Směřování Pii nikdo zatím nedefinoval ani nepředložil, tudíž nemohu odpovědět, zda je na něm shoda,“ řekl pro e15. 

Opozice dlouhodobě kritizuje stav, ve kterém se Pii poslední roky nachází. „Pokud bude pan Mazur takto pokračovat, tak jsem pro zrušení. Nepohnulo se to, nefunguje dozorčí ani správní rada,“ říká předsedkyně magistrátního Výboru pro strategický a hospodářský rozvoj a podporu podnikání a inovací Barbora Rázga (ANO). Podobně se na zasedání zastupitelstva vyjadřoval i její stranický kolega Martin Hrubčík. „Vy tady máte prostě kýbl se špinavou vodou, chcete do toho lít čistou a myslíte si, že to nějakým způsobem bude vypadat líp,“ řekl na zasedání. 

Jediným politickým zastáncem Pii tak zůstává radní Mazur. „Já v Pražském inovačním institutu spatřuji velký potenciál a na rozdíl od jiných kolegů z rady za jeho budoucnost nesu politickou odpovědnost,“ řekl pro e15. Pirátský radní také uvedl, že počítá se změnami v oblastech činností, které bude Pii pro Prahu dělat. 

Podle něj má další existence Pii v koalici podporu. „K podpoře rozvoje inovativních projektů se stávající koalice zavázala ve svém programovém prohlášení. Pii je jedním z nástrojů, jak inovace naplňovat a rozvíjet. Pokračování fungování Pii má koaliční podporu, existuje shoda na realizaci některých budoucích projektů,“ tvrdí. 

Zatím není jasné, jak dopadne vyšetřování, které se zabývalo činností Pii za éry bývalého ředitele organizace Bohumila Kartouse. „K vašemu dotazu mohu pouze sdělit, že náš útvar (NCOZ) zpravidla nesděluje, zda se nějakou konkrétní věcí zabývá, či naopak nezabývá,“ uvedl mluvčí Jaroslav Ibehej.

Vše tak směřuje k lednovému zasedání zastupitelstva, kdy se zřejmě rozhodne, co bude s Pii dál. De facto všechny strany se shodují na tom, že současná situace není dlouhodobě udržitelná a že je například potřeba vyřešit otázku provozního financování, která je dlouhodobě hlavním problémem organizace.